Kožešinové farmy by měly skončit, provozovatelé chtějí kompenzace | E15.cz

Kožešinové farmy by měly skončit, provozovatelé chtějí kompenzace

7. června 2017 • 12:35

Sněmovna schválila zákaz kožešinových farem v Česku. Skončit mají v závěru ledna 2019. Snahy o prodloužení této lhůty až do konce roku 2022 úspěšné nebyly. 

Provozovatelé farem budou moci zažádat o kompenzace. Schvalování normy dnes bylo bouřlivé i s ohledem na kampaň ochránců zvířat a petici za přijetí zákazu, kterou podepsalo zhruba 46 tisíc lidí. Normu nyní posoudí Senát.

Novela zákona o ochraně zvířat proti týrání, jejíž schválení podpořilo 132 ze 161 přítomných poslanců, má zakázat „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin“. Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií.

„Je to vůbec poprvé, kdy se podařilo prosadit reálnou změnu pro zvířata navzdory intenzivnímu odporu a lobbingu ministerstva zemědělství,“ uvedl Marek Voršilka ze spolku na obranu zvířat OBRAZ, který nedaleko sídla Sněmovny pořádal na podporu zákona akci, v níž dobrovolníci po vzoru zvířat pobývali v kleci. Přijetí normy uvítalo také ochranářské sdružení PETA.

OBRAZEM: Farmářské trhy po asijsku. Koupit si můžete psí tlapky či hadí hlavy

Provozovatelé farem by mohli žádat kompenzace od státu. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství.

Výše příspěvku by nicméně neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let. Přijaty nebyly návrhy podporované sněmovním zemědělským výborem, podle něhož by výše kompenzačního příspěvku měla být 3000 korun za norka a 6500 korun za lišku.

Novelu podepsalo pět desítek poslanců, tedy čtvrtina členů dolní komory. Argumentovali etickými důvody i tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat. „Neumím omluvit a odůvodnit strach, bolest a smrt jen kvůli bambuli na čepici,“ uvedl předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD).

Luxus zase vábí investory i boháče, zájem je o hodinky i kabelky

Oponenti se obávají mimo jiné toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně.

"Musíme se zařadit mezi kultivované země, kde se zvířata netýrají jen pro zálibu bohatých lidí v kožiších, v norkových kloboucích díky zvrácené módě," oponovala poslankyně Kristýna Zelienková z klubu TOP 09 a Starostové.

V Česku je podle poslanců devět aktivních kožešinových farem. Nejčastěji se na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je kvůli tomu usmrceno plynem přibližně 20 tisíc, většina kožešin se vyváží. Počet farem se dlouhodobě snižuje.

Farmy nedávno investovaly do nových klecí. Budou chtít kompenzace

Zákaz kožešinových farem není férový, řekla Helena Dubjuková, která pracuje s manželem na jeho farmě chovající norky v Pustějově na Novojičínsku. Připomněla, že před dvěma lety musela farma vyměnit klece. „Byla to obrovská investice,“ uvedla. Manželé se zatím ani nebavili o tom, co budou dělat dál. „Pořád věříme, že se tam během nějaké doby dostanou nějací rozumní lidé a ještě se to nějak změní,“ řekla Dubjuková.

Manžel podle ní provozuje farmu přes 20 let a ani podle veterinářů tam není žádný problém. „Někdo udělal chybu, dali to do Sněmovny, a teď potrestáme všechny kolem. To je, jako by někdo udělal bouračku na silnici a potom se zrušila všechna auta,“ dodala.

Pro majitele kožešinové farmy ve Vítějevsi na Svitavsku by znamenal zákaz chovu velké ztráty. Do jeho vybudování vložili několik milionů korun. Na venkově by také obtížně hledali jiné uplatnění. „Pokud nám vydrží stroje a vše, co je k tomu potřeba, budeme pracovat, co to půjde,“ uvedla Marie Ducháčková, bývalá spolumajitelka chovu, která s manželem farmu nedávno předala dceři.

Kožešinová farma ve Vítějevsi chová asi 3000 norků a 500 až 600 lišek, což ji řadí k největším v zemi. Podle Františka Ducháčka v roce 2014 museli chovatelé kvůli požadavkům Evropské unie za několik milionů korun zvětšit klece a upravit chov. Dotace na farmu nikdy neměli. Náklady na likvidaci farmy odhaduje na 1,5 až dva miliony korun, odhad její hodnoty vyčíslili na čtyři miliony korun.

„Nikoho to nezajímá. Jejich idea je přednější než život lidí,“ řekla Ducháčková k rozhodnutí Sněmovny.

Sedmasedmdesátiletá žena se chovu kožešinových zvířat věnuje s manželem několik desítek let, úvěru se vždy vyhýbali. Začne-li zákaz platit, požádají majitelé o kompenzace od státu.

Chov ve Vítějevsi byl v minulosti terčem kritiky ochránců zvířat. Sdružení Svoboda zvířat v roce 2004 upozornilo na farmu protestní akcí. Účastníci nejprve obléhali farmu a pak i dům Ducháčkových. Demonstrace vyvrcholila prudkou výměnou názorů mezi oběma stranami, obešla se však bez jakýchkoli násilností. V roce 2005 z ní někdo vypustil do volné přírody přes 1000 lišek a norků, majitelé odhadli škodu na 750 tisíc korun.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!