Lékaři na fakultách mají platy poloviční, varuje děkan z Univerzity Karlovy

Lékaři na fakultách mají platy poloviční, varuje děkan z Univerzity Karlovy
2. května 2016 • 16:50
Odchody lékařů hned po promoci do zahraničí jsou pro lékařské fakulty skvělá vizitka, míní děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo. „To dokazuje, že studenty dobře vybíráme a dobře připravujeme,“ říká. Minulý týden jej akademický senát zvolil do této funkce na druhé období.

Co chcete zlepšovat ve výuce budoucích lékařů?

Snažíme se posilovat praktickou výuku, studenti už během studia přicházejí do kontaktu nejen s pacienty, ale i do praxe na různých modelech. Otevřeli jsme Centrum lékařských simulací. Na 150 metrech čtverečních, ve čtyřech místnostech se tu studenti učí na trenažérech.

Výuka v tomto centru se stala standardní součástí výuky napříč ročníky. Výuka na simulátorech je velmi důležitá mimo jiné i proto, že je v nemocnicích zjednodušeně řečeno čím dál méně pacientů a čím dál větší ekonomický tlak. Nemocní jsou hospitalizovaní čím dál kratší dobu, více péče se přenáší do ambulancí.

Jak důležitá je pro vaši fakultu z hlediska financování vědecká práce?

Jak se vyvíjí financování vysokého školství od státu, jsme čím dál víc závislí na vlastní aktivitě. Co nám stát dává na vzdělávání, nestačí. Musíme stále více hledat jiné zdroje. Snažíme se posilovat vědu, která u nás tvoří téměř polovinu rozpočtu. Proto je pro nás důležité, abychom byli úspěšní v grantových soutěžích nebo v rozvojových evropských programech. Co se týká vědecké práce, její kvalita závisí na tom, jak budou silné skupiny, ale také jaké budou mít podmínky a vybavení. Otevřeli jsme například nedávno Centrum pokročilých preklinických zobrazovacích metod. V něm lze zkoumat laboratorní zvířata moderními metodami na unikátních přístrojích.

Snažíme se, aby se naše skupiny stávaly součástí nadnárodních vědeckých skupin. To s sebou nese ekonomické výhody, které nám částečně pokrývají personální náklady. Posilujeme úspěch těch svých vědců, kteří jsou úspěšní. Těch, kteří když vydávají studie, jsou hlavními autory těch publikací. Tito lidé k sobě přitahují další badatele a jsou klíčem k rozvoji fakulty.

Pracujeme na rozvoji samotného přijímacího procesu. Abychom podpořili logické uvažování, bonifikujeme dobré výsledky z matematiky.

Co je ještě důležité pro rozvoj fakulty?

Budeme dál prohlubovat komunikaci jak dovnitř fakulty, aby se lidé na fakultě bavili mezi sebou, tak i vně fakulty. Je to pro nás důležité. Když se o nás ví, jsme vnímaní jako dobrá adresa, a díky tomu máme více uchazečů o studium a můžeme si vybírat ty lepší.

Pracujeme na rozvoji samotného přijímacího procesu. Abychom podpořili logické uvažování, bonifikujeme dobré výsledky z matematiky. Je dobře, aby se o nás vědělo, že jsme dobrým a dobře vybaveným místem. Potom u nás mají zájem pracovat lidé, o které máme my zájem. Fakulta si v poslední době i přes ne moc dobrý trend ve financování od státu mohla dovolit rozvíjet a zvýšit platy. Pevně věřím, že se to bude dařit i nadále.

Kde hledáte možnosti finančního přilepšení?

Financování je klíčová věc. Řešení jsou na vstupu i na výstupu. Vybrali jsme si například výhodnějšího dodavatele energií nebo poskytovatele mobilních telefonních služeb, abychom nemuseli platit víc, než musíme. Narážíme bohužel na to, že je pro nás nešťastně psaný zákon o veřejných zakázkách.

Mnohdy když děláme tendry podle zákona, můžeme z toho paradoxně mít ekonomickou ztrátu. Ten zákon je pro školství a vědu naprosto nevhodný. Možná je dobrý pro průmysl, to si netroufám posuzovat, pro nás ale rozhodně ne.

Vzděláváme i zahraniční studenty, kteří si za studium platí. Snažíme si vybírat ty nejlepší, máme na ně stejné nároky jako na české studenty. Jsou ekonomickým přínosem, ale především představují i šíření naší reputace do zahraničí a spolupodílejí se na mezinárodním ovzduší uvnitř fakulty.

Co se týče financování výuky státem, platí u lékařských fakult motivace, že se vyplatí přijmout co nejvíce studentů?

Tak to úplně není. Financování univerzit a jejich prostřednictvím pak jednotlivých fakult je určeno podle počtu studentů a podle koeficientu náročnosti studijního oboru.

Lékařské obory, kde je nutné mít velké množství učitelů na relativně menší množství studentů, kde provozujeme drahé laboratoře a pitevny, a potřebujeme přístup do drahých databází, mají vysoký koeficient náročnosti. Bohužel ale tyto peníze navíc úplně nedoputují k nám, zčásti se přerozdělí mezi ostatní fakulty. Co stát dává na vzdělávání lékařů, ne zcela plně doputuje na lékařské fakulty.

Zatímco už je silné povědomí o tom, že jsou lékaři v nemocnicích nepříliš bohatě placeni, tak se málo ví, že lékaři na fakultách jsou ohodnoceni asi v poloviční výši. Je jasné, že člověk musí být nadšenec, aby to dělal.

Lékařská fakulta tedy dotuje jiné fakulty?

Zjednodušeně se to tak dá říct. Do jisté míry tomu tak je i jinde ve světě. Je to složitější problém. Určitě by bylo užitečné mít představu, kolik chceme mít a kolik můžeme investovat do budoucích lékařů, právníků, historiků, matematiků, etnografů či genderových specialistů. Podstatné je, že státní příspěvky na naše vysokoškoláky obecně jsou dramaticky nižší než v rozvinutých evropských zemích.

Jaké problémy s tím máte?

Odvíjejí se od toho třeba platy učitelů na lékařských fakultách. Chceme, aby budoucí lékaře učili ti nejlepší aktivní lékaři z nemocnic. Jenže zatímco už je silné povědomí o tom, že jsou lékaři v nemocnicích nepříliš bohatě placeni, tak se málo ví, že lékaři na fakultách jsou ohodnoceni asi v poloviční výši. Je jasné, že člověk musí být nadšenec, aby to dělal.

Je to velký problém, o kterém chceme, aby se vědělo. Taková situace je neudržitelná. Pokud se mluví o problému, že lékaři odcházejí do zahraničí, tak se to dá poměrně rychle změnit. Když ale nebudeme mít na lékařských fakultách špičkové učitele, tak tu dobří mladí lékaři nebudou a nebude jaké odchody řešit. To nám dělá velkou starost, která se bohužel spíše prohlubuje.

Jaký máte pocit, když vidíte svoje studenty po absolvování odcházet za prací do zahraničí?

Němci pro to mají krásné slůvko jaein, tedy ano, i ne. Jsem na jednu stranu pyšný, že se naši studenti mohou po promoci hned sebrat a jít pracovat na zahraniční pracoviště. To dokazuje, že studenty dobře vybíráme a dobře připravujeme. Pro lékařské fakulty je to skvělá vizitka. Z pohledu pacienta už to problém je.

Když se studentů při promoci ptám, kde budou pracovat, zhruba deset procent odchází do zahraničí. Vědí už, kam jdou, mají už smlouvy. Bohužel na druhé straně je deset procent absolventů, kteří ještě ani při promoci nevědí, co budou dělat. Ti tu zůstávají. O jaký počet studentů přicházíme, není až tak dramatické, navíc nevíme, kolik se jich vrací. Ovšem obávám se, že odcházejí ti, na kterých by nám mělo nejvíce záležet.

Jací jsou dnes studenti medicíny proti předchozím desetiletím?

Doba je jiná, podmínky jsou jiné, jak se mění priority ve společnosti, mění se i priority našich studentů. Mám silný dojem, že se vytrácí nadšenectví pro obor. Mladým lidem podstatně více záleží na jiných soukromých aktivitách a volném čase. V minulosti měli studenti větší zájem praktikovat na klinikách, na chirurgiích, ale třeba i v laboratořích, ve svém volném čase. Pokud za to získají kredity či částečný úvazek, najdou se i dnes studenti, kteří něco „navíc“ dělat chtějí.

Zájem o to, pracovat ve svém volném čase grátis, jen aby se něco přiučili, je bohužel výrazně nižší. Není možné to po nikom chtít. My jsme ale vnímali studium jako příležitost se co nejvíce naučit. Možná je to tím, že je společnost bohatší, lidé mají větší možnosti trávení volného času. Přes to vše ovšem, když se dívám na naše studenty, jsem přesvědčen, že na tom medicína není v porovnání s jinými obory zle.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!