Loni o azyl požádalo 1156 uprchlíků. Kvůli terorismu jich Česko odmítá minimálně | E15.cz

Loni o azyl požádalo 1156 uprchlíků. Kvůli terorismu jich Česko odmítá minimálně

Loni o azyl požádalo 1156 uprchlíků. Kvůli terorismu jich Česko odmítá minimálně
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: ČTK

Jan Hrbáček

Když Česká republika přijme syrské uprchlíky, o čemž rozhodla v lednu vláda, bude je mít bez problémů kam umístit. Přesídlit do České republiky by mělo 15 rodin syrských uprchlíků z Jordánska, což čítá přibližně 70 osob. Současné kapacity uprchlických zařízení jsou nastavené podle aktuálních potřeb České republiky.

Zhruba na úrovni 1000 žadatelů o mezinárodní ochranu ročně - což představuje 565 lůžek ve čtyřech destinacích: přijímacím středisku na letišti Václava Havla v pražské Ruzyni, přijímacím středisku v Zastávce u Brna, pobytovém středisku v Havířově a pobytovém středisku v Kostelci nad Orlicí. „V současné době jsou tyto kapacity naplněny ze čtyřiceti procent,“ sdělil týdeníku Euro a serveru E15.cz Jiří Holek z tiskového odboru ministerstva vnitra. Dodal, že jde o údaje z počátku února.

V roce 2014 si migranti podali v České republice celkem 1156 žádostí o mezinárodní ochranu, respektive status uprchlíka. Nejčastěji šlo o migranty z Ukrajiny, Sýrie a Vietnamu (viz tabulka). Vláda o dalším podobném kroku, jako lednovém rozhodnutí o přijetí syrských uprchlíků, v tuto chvíli neuvažuje. Stejně tak se neuvažuje o možném zřízení nových středisek, a to i s ohledem na situaci na Ukrajině a blízkovýchodními konflikty vyvolávanými Islámským státem. „Situace v oblasti mezinárodní ochrany je v České republice dlouhodobě stabilní,“ tvrdí Holek.

Což ovšem nemusí platit v dlouhodobějším výhledu, jak poukazují varovná čísla z Maďarska. V zemi požádalo o azyl předloni necelých 19 tisíc běženců, v loňském roce pak už jich byl skoro dvojnásobek. Maďarsko ale převážně, podobně jako Česká republika, funguje jako přestupní stanice – uprchlíci touží po životě v západní Evropě.

Cesta přes Turecko

V dobách minulých směřovaly hlavní vlny uprchlíků přes Středozemní moře, aktuálně jich ale řada volí raději cestu vedoucí přes Turecko, Bulharsko a Srbsko. Bulharsko už kvůli zesílenému náporu migrantů instalovalo na své hranici s Tureckem 33 kilometrů zábran s ostnatým drátem. Řadu ilegálních přechodů tím eliminovalo. V hraniční oblasti byly také posíleny policejní hlídky. Dopad vln uprchlíků ale lze logicky očekávat i na Českou republiku.

Co se týká standardního řízení o mezinárodní ochraně (azylu) - tedy přijímání uprchlíků, kteří na území České republiky spontánně přišli, je Česká republika smluvní stranou Úmluvy o postavení uprchlíků. Úmluva Českou republiku zavazuje poskytnout mezinárodní ochranu (azyl) osobám, kterým v zemi jejich původu hrozí důvodné riziko perzekuce nebo vážné újmy. Stejně tak je Česká republika vázána společnou evropskou legislativou v oblasti azylu, která ji zavazuje posoudit žádosti všech osob třetích zemí, kteří v České republice o mezinárodní ochranu - azyl, požádají. Všichni žadatelé o mezinárodní ochranu v České republice tedy mají právo o posouzení své žádosti, a to bez ohledu na jejich původ.

Národnosti dle žádostí o azyl:
st. příslušnost počet
Ukrajina 515
Sýrie 108
Vietnam 64
Ruská federace 43
Kuba 42
bez státní příslušnosti 37
Bělorusko 31
Arménie 28
Nigérie 26
Irák 22

Zdroj ministerstvo vnitra

Co se týče bezpečnosti a omezení možných rizik terorismu, informace o totožnosti žadatelů o mezinárodní ochrany se získává přímo od uprchlíků během řízení o mezinárodní ochranu. V případě potřeby, podezření na jistá rizika, lze podle zákona o azylu požádat o informace policii, zpravodajskou službu nebo ministerstvo zahraničí. „Z důvodu napojení na teroristické organizace byli v posledních zhruba deseti letech odmítnuti jen konkrétní jedinci. Mnohem častěji jsou žadatelé o mezinárodní ochranu odmítáni pro závažnou trestnou činnost. Geograficky se jedná o oblast Pákistán-Irák-Sýrie,“ podotkl Jan Holek z ministerstva vnitra.

Uprchlíky převezmmou nemocnice

Děti ze syrských rodin, kterým vláda schválila udělení azylu, buď utrpěly válečná zranění, nebo jsou tak vážně nemocné, že je není možné léčit přímo v uprchlickém táboře. Většina malých pacientů by se měla dostat do péče pražských nemocnic, kam je doprovodí příbuzní. Zhruba sedmdesátka lidí je podle premiéra Bohuslav Sobotky počet, o který se může Česká republika z ekonomického hlediska postarat a odpovídá i možnostem zajištění bezpečnosti státu.

Rodiny totiž před případným přesídlením prověří české bezpečnostní složky. „Naše tajné služby spolupracují se službami v místě, odkud ti lidé pocházejí. To je první sada informací, které získáme. Máme své zastupitelské úřady, máme Bezpečnostní informační službu,“ uvedl před časem k eliminování možných bezpečnostních rizik ministr vnitra Milan Chovanec.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!