Nanovýzkum těží z miliardových grantů

Pomyslný nanotechnologický skok učinili čeští výzkumníci. Díky programu Nanotechnologie pro společnost, který financovala grantová agentura Akademie věd ČR, měli v uplynulých šesti letech k dispozici půldruhé miliardy korun. Výsledkem je 37 patentů, 14 užitných vzorů, 78 prototypů a také 47 ověřených technologií.

nanotechnologie
22.10.2013 7:30   |  

„Klíčovým výsledkem našeho projektu je výroba nanomateriálů ozařováním roztoku s příslušnými látkami ionizujícím nebo ultrafialovým zářením. Na to teď navazuje další projekt na komercializaci této technologie financovaný z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace,“ říká Martin Nikl z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Vystihuje tak i smysl celého programu, v jehož rámci se zkoumaly například nosiče účinných látek při léčbě nádorů nebo vlastnosti diamantových nanovrstev.

„Programem jsme chtěli dát výrazný impulz k rozvoji oboru nanotechnologií, který už před těmi šesti lety byl v Česku považován za velmi perspektivní,“ říká Jan Šafanda z Akademie věd, který předsedal radě programu Nanotechnologie pro společnost. Komerční přínos jednotlivých projektů není podle něj díky desítkám patentů zanedbatelný. Významnější však je to, že se daly dohromady výzkumné týmy, které si mohly pořídit vybavení a po skončení programu se budou moci úspěšně ucházet o další granty.

K účasti na programu byly motivovány i firmy – jednak možností získat peníze na výzkum ze státního rozpočtu, jednak tím, že desetina peněz na projekt musela pocházet z neveřejných zdrojů. Celkem se do programu zapojilo 35 firem.
„Soukromé společnosti díky programu získaly vlastnictví některých patentů na nové objevy,“ připomíná Šafanda. Využití ostatních patentů bude záviset na ochotě firem investovat do zavádění nových technologií do výroby. Vědci z Akademie věd se shodují, že právě v tom je patrně největší překážka pro přenos jejich výsledků do praxe.

Další miliardy korun mají vědci a firmy, kteří zkoumají vlastnosti a použití nanomateriálů, k dispozici v Technologické agentuře a v Grantové agentuře. Obě za poslední tři roky přidělily na projekty související s nanotechnologiemi 2,2 miliardy korun. O tyto peníze se podělilo 203 projektů. Tři největší nanoprojekty financované Technologickou agenturou spolknou skoro půl miliardy korun. U grantové agentury vychází tato částka poloviční.

Miliardy pro nanotechnologie
Z veřejných zdrojů v posledních letech podpořily výzkum nanomateriálů a nanotechnologií Akademie věd ČR, Technologická agentura a Grantová agentura
Akademie věd ČR dala na šestiletý program Nanotechnologie pro společnost 1,5 miliardy korun, na peníze dosáhlo 74 výzkumných pracovišť a firem
Technologická agentura za poslední tři roky přidělila 1,1 miliardy korun 39 projektům
Grantová agentura poskytla v minulých třech letech 164 projektům základního výzkumu s dopadem do nanotechnologií 1,2 miliardy korun

Bohuslav Rezek: Vyvíjíme senzor, který zjistí, zda buňka žije

Ve světě se před zhruba sedmi lety rozjížděl výzkum diamantových nanovrstev v biologii. „Chtěl jsem v této oblasti výzkum posunout dál a přesunout ho do Česka,“ říká Bohuslav Rezek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Se svým týmem popsal unikátní vlastnosti diamantových nanokrystalů a přihlásil několik patentů.

* E15: Má některý z vašich objevů praktické využití?

Navrhli jsme nanodiamantové senzory. Zatím je ale v této podobě nikdo komerčně nepoužívá. V našem oboru potřebujete firmu, pro kterou bude objev ekonomicky zajímavý, aby ho zařadila do výroby a prosadila na trh.

* E15: Zlevní váš výzkum některé technologie, například biosenzory?

Nejen biosenzory, ale také chemické senzory. Kolegové dokázali pokrýt stávající senzor fosgenu, toxického plynu, který se uvolňuje při hoření plastů, dodatečnou nanovrstvou diamantu. Jeho citlivost se zvýšila o několik řádů.

* E15: Na co se teď ve výzkumu nanodiamantových senzorů soustředíte?

Chceme dosáhnout toho, abychom dokázali určit, že buňka na povrchu senzoru je živá, nebo mrtvá.

* E15: K čemu to bude dobré?

Zjistíte tak, že určitá buňka s konkrétními parametry nějak reaguje na látku, které ji vystavíte. To se uplatní třeba při testech léčiv. Nebo při testech v životním prostředí, zda se tam nevyskytují toxické látky.

* E15: Takže buňka bude takový kanárek, který buď přežije, nebo zahyne?

Ano, smrt té buňky odhalí toxiny. Významné to může být u léčiv, kde je snaha vyhnout se experimentům na zvířatech. Máme teď projekt, který se zabývá tím, jak nahradit prostředí v živém organismu prostředím mimo tělo, ale se simulací procesů, které v těle probíhají.

* E15: V rámci projektu jste registrovali několik patentů. Co s nimi bude dál?

Povedlo se nám prodat licence na tři roky české firmě SVCS, která zkoumá, jestli by jí to ve výrobě přineslo nějakou výhodu.

* E15: Nikdo jiný zájem neprojevil?

Zatím ne. V tomto ohledu je třeba propojení mezi průmyslem a vědou v Německu či Japonsku efektivnější. Ne v tom smyslu, že firmy tlačí jako u nás na vědce, aby dělali něco pro ně přínosnějšího, ale naopak. Tamní firmy vědí, že jim věda přináší inovační potenciál, který pak ony umějí přenášet do komerční praxe. Mají i větší finanční možnost výsledky vědeckého výzkumu dotáhnout do praxe.


Čtěte také:

Z Česka se stává světový lídr oboru nanotechnologií

V Brně začala stavba institutu CEITEC za více než pět miliard

Vědu čekají horší časy, přijde o stamiliony

Autor: Jan Stuchlík

Komentáře

Čtěte také

Autopilot vozu Tesla měl první smrtelnou nehodu

Autopilot vozu Tesla měl první smrtelnou nehodu

Americké úřady začaly vyšetřovat vůbec první smrtelnou havárii, při níž zemřel člověk v samořízeném vozu společnosti Tesla Motors. Experti dopravního úřadu nyní zkoumají, zda není… více

Komerční prezentace
Mobilní web