Nečas: Církve by se majetku domohly soudně | E15.cz

Nečas: Církve by se majetku domohly soudně

Nečas: Církve by se majetku domohly soudně
Ne milost, ale spravedlnost. Kardinál Dominik Duka (vpravo) řekl, že dohodu se státem katolická církev nechápe jako milost, ale jako spravedlivé vyrovnání. Vlevo je premiér Petr Nečas
• 
ZDROJ: čtk

Jana Havligerová

Konferenci, na níž nejvyšší ústavní činitelé, církevní hodnostáři a přední odborníci vyvraceli mýty obestírající církevní restituce, a matoucí veřejnost, uspořádal včera Senát. Premiér Petr Nečas především odmítl jakékoliv snahy o torpédování dohody, kterou stát dosáhl s církvemi, a zdůraznil, že stát nic nedává – nemůže dávat to, co mu nepatřilo.

„Bez chystaných restitucí by se církve svého majetku stejně domohly soudně. Stát by ale musel navíc zaplatit náklady na vleklá soudní řízení,“ uvedl premiér.

Církve by podle něj s pravděpodobností hraničící s jistotou získaly valnou část svého majetku zpět. To potvrdila i soudkyně Ústavního soudu Ivana Janů. Podle existujících judikátů této instituce již byla překročena lhůta, v níž byl parlament zavázán učinit zadost právu.

To znamená, že obecné soudy by žaloby církví musely přijímat a postupovat v duchu nápravy křivd. „Parlament je vázán Ústavou a musí ji naplňovat. V případě jeho nečinnosti jsou pak soudy povinny zaplnit mezery vzniklé touto nečinností,“ vysvětlila. Analogií k nynější situaci s církevními restitucemi může být třeba případ regulovaného nájemného.

Kardinál Dominik Duka mimo jiné řekl, že hospodaření církví bude po přijetí dohody nutně zodpovědnější a bude to také jediný způsob, který přinese společnosti větší užitek než dosavadní způsob jejich financování. Zdůraznil, že již nyní se církve z větší části financují samy. Církve se podle něj nechtějí chovat jako ti, kteří by chtěli jenom čerpat.

Podotkl také, že církve například nepožadovaly ušlé výnosy ze svého majetku. Ty by podle něj činily až 160 miliard korun. „Dohodu se státem katolická církev nechápe jako milost, ale jako spravedlivé vyrovnání se se státem a vykročení na cestu opravdové spolupráce,“ uvedl primas český.

Za největší mýtus v debatě o vracení církevního majetku označil Petr Jäger, odborník na ústavní a konfesní právo z Masarykovy univerzity v Brně, tvrzení, že katolická církev nic nevlastnila. Rakouskouherské právo a následně právní řád československé republiky podle něj vůbec neznaly pojem veřejné vlastnictví, a totéž platí dodnes. „Pojem veřejné vlastnictví nemá oporu v právu,“ prohlásil.

Účastníci konference také opětovně připomněli, že majetek bude církvím vracet stát, nikoliv obce a kraje. Pokud jde o ten hmotný, týká se tedy restituce především Lesů ČR a Pozemkového fondu.

Kolik stojí církve

Stát přispívá 17 z 32 registrovaných církevních společností. V roce tak 2002 vydal 832 milionů. V roce 2011 už tyto výdaje činily 1,445 miliardy. Podle momentální dobrovolné dohody s církvemi, která platí do roku 2014, by roční výdaje neměly překročit 1,6 miliardy. Pokud by dohoda skončila, stát by musel začít podporovat dalších devět církví, zejména platit jejich duchovní.

Referendum

Referendum o vracení církevního majetku nelze uspořádat. „Bylo by to stejné, jako kdyby se konalo referendum o tom, zda má obchodní partner zaplatit fakturu, či nikoli,“ uvedl na konferenci právník Jakub Kříž z CEVRO institutu.

Co bude stát vracet

Vládní návrh majetkového vyrovnání státu s církvemi počítá s tím, že by dostaly zhruba polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během příštích třiceti let. Stát má postupně přestat církvím přispívat například na platy duchovních. Návrh zákona už prošel prvním parlamentním čtením.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!