Nezávislost GIBS je iluzorní, uvedl soud. Sedí v ní členové staré inspekce

Nezávislost GIBS je iluzorní, uvedl soud. Sedí v ní členové staré inspekce
31. května 2016 • 16:28
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) chybovala, když řádně nevyšetřila postup policie při zásahu proti lidem, kteří v roce 2011 protestovali na Šumavě proti kácení stromů napadených kůrovcem v lokalitě Ptačí potok, rozhodl dnes Ústavní soud, a vyhověl tak stížnosti Jana Skalíka.

Konstatoval také, že při vyšetřování GIBS nebyla nezávislá a nestranná. Nezávislost GIBS je podle názoru soudu pouze formální, ne však faktická, protože převzala většinu pracovníků někdejší Inspekce policie. A ta nezávislá nebyla.

Skalík podal na policisty trestní oznámení kvůli nelidskému a ponižujícímu zacházení. Podle jeho tvrzení se ho snažili donutit k odchodu z místa tak, že mu sypali lesní mravence za triko, opakovaně ho dusili a škrtili, stoupli mu plnou vahou na lýtko a startovali mu motorovou pilu u hlavy. „To vše za účelem, aby opustil prostor. Přitom takové zacházení není přípustné. Pokud by se takový postup policie prokázal, jednalo by se o trestný čin,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Skalík tvrdí, že policisté s ním zacházeli podobně, když místo opustil a odvezli ho na služebnu do Sušice. Podle soudu jde o takzvaná hájitelná tvrzení, které je potřeba vyšetřit, vyslechnout zasahující policisty a další svědky. „Orgány činné v trestním řízení však účinné vyšetřování neprovedly,“ řekla Šimáčková.

Ti samí lidé

Uvedla také, že nezávislost GIBS, která vyšetřuje činnosti policie, je pouze iluzorní. „Od 1. ledna 2012 nahradila Inspekci policie. Šetření a kontrolu provádějí v GIBS stejné osoby jako v dřívější Inspekci policie, která nebyla nezávislým orgánem,“ uvedla ústavní soudkyně. Podle ní by skutečnou nezávislost GIBS podpořilo výraznější zapojení lidí, kteří dříve nebyli v orgánech, které nyní GIBS vyšetřuje.

Ústavní soud také zkritizoval policii za to, že sice zásah natáčela na kameru, ale záznam ukončila v momentě, kdy proti Skalíkovi použila donucovací prostředky. „To samo o sobě vyvolává pochybnost o přiměřenosti zásahu. Přitom pokud osoba utrpí zranění, je povinností státu poskytnout věrohodné vysvětlení, jakým způsobem k tomu došlo. Ke splnění tohoto závazku slouží pravě důkladné, rychlé, nezávislé a nestranné vyšetřování,“ uvedla Šimáčková.

V říjnu 2014 podali trestní oznámení na policisty celkem čtyři účastníci blokády, která se konala kvůli kácení stromů napadených kůrovcem v národním parku. V dlouhodobém sporu o nezákonnost policejního zásahu už Krajský soud v Plzni dvakrát rozhodl o tom, že policie jednala nezákonně, Nejvyšší správní soud však dvakrát vyhověl policejní stížnosti, naposledy loni v listopadu.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!