O český azyl nejčastěji žádají Ukrajinci

12.4.2011 6:57   |  

Někdejší ukrajinský ministr hospodářství Bohdan Danylyšyn získal v lednu v Česku azyl. Jak ukazují data evropského statistického úřadu Eurostat, zvolil stejné útočiště jako řada jeho krajanů před ním. Právě Ukrajinci tu žádají o azyl nejčastěji.

Minulý rok to bylo podle Eurostatu 115 žádostí, tedy 15 procent ze všech. „V Česku patří státní příslušníci Ukrajiny k nejpočetnější komunitě cizinců ze třetích zemí s legálním pobytem na území. Z tohoto důvodu je pro státní příslušníky Ukrajiny Česko cílovou zemí, přičemž důvodem příjezdu jsou zejména ekonomické důvody,“ říká tiskový mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka a dodává: „Mezi ukrajinskými žadateli se pak často vyskytují osoby, které do Česka přicestovaly na základě platného víza, většinou za prací, a po uplynutí jeho platnosti si chtějí zlegalizovat pobyt prostřednictvím žádosti o mezinárodní ochranu.“

Dále v Čechách hledali útočiště především Mongolové, Bělorusové a Rusové. Skladba žadatelů se podle Řepky dlouhodobě nemění. Zatímco tyto národnosti často hledají azyl i v dalších vyspělých státech, Ukrajinci se na prvních příčkách uchazečství o azyl nikde nevyskytují. Jen v Česku.

Ve střední Evropě tak má každý ze států jinou strukturu žadatelů. Na Slovensko a do Maďarska minulý rok nejvíce chtěli Afghánci, do Polska utíkají zase především Rusové. Polsko je zajímavé i tím, že žádná jiná země nemá takovou koncentraci azylantů z jedné země. Rusové tvoří skoro tři čtvrtiny žadatelů.Česká republika také řešila minulý rok poprvé méně než tisíc žádostí o azyl.

Podle Eurostatu to bylo 780 žádostí a 330 jich bylo odmítnuto. Podle Řepky to bylo o trochu více, ale pokles žádostí potvrzuje: „V roce 2009 v Česku požádalo o azyl 1258 osob, v roce 2010 jich bylo 833. Tento trend postupně klesajícího počtu žádostí je dlouhodobý a vyskytuje se i v ostatních zemích EU. Počty žádostí o mezinárodní ochranu klesají nepřetržitě již od roku 2003.“

Země zaslíbené? Francie, Německo, Belgie

Azyl v unijní sedmadvacítce získalo loni přes čtvrt milionu lidí. Nejvíce lákala Francie, která se musela vypořádat s více než 50 tisíci zájemci, pak následovalo Německo, Švédsko, Belgie a více než 20 tisíc žádostí řešily ještě britské úřady. Soudě podle národnosti žadatelů, Francii a Belgii považují za zemi zaslíbenou nejvíce Kosované, do Německa a Švédska utíkají nejvíce Srbové. Británie historicky láká jiné skupiny obyvatel, proto zde nejvíce o azyl žádali Zimbabwané či Íránci.

Nejvíce žádostí ale do Evropy přišlo z Afghánistánu, přes 20 tisíc. Méně utíkalo ze svých zemí Rusů, Srbů, Iráčanů či Somálců. Spolu se zprávou Eurostatu o přílivu azylantů do Evropy vydal koncem března Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky také obecnou zprávu o stejném tématu. Vyplývá z ní, že nižší počet žádostí o azyl v Evropě se nevymyká světovému trendu. „Počet žádostí podaných v industrializovaných zemích je výrazně nižší než před deseti lety a meziroční nárůst zaznamenává jen malá hrstka států,“ zhodnotil situaci Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.

Autor: David Klimeš

Komentáře

Čtěte také

Martin Čaban: Babišův křik a Dbalého psychedelie nestačí. Kabátkovi se daří

Martin Čaban: Babišův křik a Dbalého psychedelie nestačí. Kabátkovi se daří

Předseda ANO a vicepremiér Andrej Babiš se velmi rozčiluje nad tím, že správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny potvrdila ve funkci ředitele Zdeňka Kabátka. Vášnivě se rozepsal… více

Mobilní web