O český azyl nejčastěji žádají Ukrajinci

12.4.2011 6:57   |  

Někdejší ukrajinský ministr hospodářství Bohdan Danylyšyn získal v lednu v Česku azyl. Jak ukazují data evropského statistického úřadu Eurostat, zvolil stejné útočiště jako řada jeho krajanů před ním. Právě Ukrajinci tu žádají o azyl nejčastěji.

Minulý rok to bylo podle Eurostatu 115 žádostí, tedy 15 procent ze všech. „V Česku patří státní příslušníci Ukrajiny k nejpočetnější komunitě cizinců ze třetích zemí s legálním pobytem na území. Z tohoto důvodu je pro státní příslušníky Ukrajiny Česko cílovou zemí, přičemž důvodem příjezdu jsou zejména ekonomické důvody,“ říká tiskový mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka a dodává: „Mezi ukrajinskými žadateli se pak často vyskytují osoby, které do Česka přicestovaly na základě platného víza, většinou za prací, a po uplynutí jeho platnosti si chtějí zlegalizovat pobyt prostřednictvím žádosti o mezinárodní ochranu.“

Dále v Čechách hledali útočiště především Mongolové, Bělorusové a Rusové. Skladba žadatelů se podle Řepky dlouhodobě nemění. Zatímco tyto národnosti často hledají azyl i v dalších vyspělých státech, Ukrajinci se na prvních příčkách uchazečství o azyl nikde nevyskytují. Jen v Česku.

Ve střední Evropě tak má každý ze států jinou strukturu žadatelů. Na Slovensko a do Maďarska minulý rok nejvíce chtěli Afghánci, do Polska utíkají zase především Rusové. Polsko je zajímavé i tím, že žádná jiná země nemá takovou koncentraci azylantů z jedné země. Rusové tvoří skoro tři čtvrtiny žadatelů.Česká republika také řešila minulý rok poprvé méně než tisíc žádostí o azyl.

Podle Eurostatu to bylo 780 žádostí a 330 jich bylo odmítnuto. Podle Řepky to bylo o trochu více, ale pokles žádostí potvrzuje: „V roce 2009 v Česku požádalo o azyl 1258 osob, v roce 2010 jich bylo 833. Tento trend postupně klesajícího počtu žádostí je dlouhodobý a vyskytuje se i v ostatních zemích EU. Počty žádostí o mezinárodní ochranu klesají nepřetržitě již od roku 2003.“

Země zaslíbené? Francie, Německo, Belgie

Azyl v unijní sedmadvacítce získalo loni přes čtvrt milionu lidí. Nejvíce lákala Francie, která se musela vypořádat s více než 50 tisíci zájemci, pak následovalo Německo, Švédsko, Belgie a více než 20 tisíc žádostí řešily ještě britské úřady. Soudě podle národnosti žadatelů, Francii a Belgii považují za zemi zaslíbenou nejvíce Kosované, do Německa a Švédska utíkají nejvíce Srbové. Británie historicky láká jiné skupiny obyvatel, proto zde nejvíce o azyl žádali Zimbabwané či Íránci.

Nejvíce žádostí ale do Evropy přišlo z Afghánistánu, přes 20 tisíc. Méně utíkalo ze svých zemí Rusů, Srbů, Iráčanů či Somálců. Spolu se zprávou Eurostatu o přílivu azylantů do Evropy vydal koncem března Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky také obecnou zprávu o stejném tématu. Vyplývá z ní, že nižší počet žádostí o azyl v Evropě se nevymyká světovému trendu. „Počet žádostí podaných v industrializovaných zemích je výrazně nižší než před deseti lety a meziroční nárůst zaznamenává jen malá hrstka států,“ zhodnotil situaci Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.

Autor: David Klimeš

Komentáře

Čtěte také

Do Česka zamíří benzin E10. Starším vozům může poškodit motor

Do Česka zamíří benzin E10. Starším vozům může poškodit motor

Na českých čerpacích stanicích se namísto Naturalu 95 začne prodávat benzin E10. Vyžádá si to evropská legislativa. Zvýšením podílu biosložky z původních maximálně pěti procent na… více

Mobilní web