Ombudsmanka dostane více pravomocí. Může se obracet na Ústavní soud | E15.cz

Ombudsmanka dostane více pravomocí. Může se obracet na Ústavní soud

Ombudsmanka dostane více pravomocí. Může se obracet na Ústavní soud
Anna Šabatová
• 
ZDROJ: čtk

ČTK

Vláda dnes rozhodla o rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv, ombudsmana. Nově se bude moci obracet na Ústavní soud s žádostí na zrušení sporných zákonů či jejich částí. Bude také moct podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Změnu zákona navrhl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Úpravu zmiňuje kabinet ve svém programovém prohlášení.

Veřejný ochránce práv nyní nemůže Ústavní soud žádat o posouzení a případné zrušení sporných zákonů či jejich paragrafů. Podle podkladů pro vládu přitom právě ombudsman při prošetřování podnětů od lidí pravidelně naráží na problematická ustanovení, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem.

Na Ústavní soud se nyní může obracet přímo jen prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. Za určitých podmínek pak k němu může jít vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká. Dienstbier už dřív ČTK řekl, že by nová pravomoc ombudsmana posílila ochranu lidských práv, ne vždy je prý politická vůle rozpory legislativy řešit.

Veřejné žaloby kvůli diskriminaci

Ombudsmanka či ombudsman nově budou moct podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Nyní se může na soud obracet jen oběť. Vyřešení jejího případu soudní cestou podle zdůvodnění v návrhu ale nezaručuje, že se diskriminační jednání odstraní plošně. Zákaz nerovného přístupu k jedné osobě totiž nezakazuje pokračovat v takovém zacházení s dalšími lidmi.

„Ve věcech diskriminace je veřejná žaloba vhodným nástrojem, jak ukončit jednání dotýkající se často práv velice širokého okruhu osob,“ uvedli autoři návrhu. Veřejný ochránce práv může nově i monitorovat plnění úmluvy o právech zdravotně postižených.

Vznikne poradní sbor

Po rozšíření pravomocí by kancelář ombudsmana měla přijmout deset zaměstnanců. Na vybavení jejich pracovišť a na výpočetní techniku by byl potřeba milion korun, na provoz a platy ročně 6,25 milionu korun.

Vzniknout by měl i poradní sbor, který by se na problematiku zaměřoval. Měl by mít maximálně 15 členů, scházet se mají čtyřikrát za rok. Roční fungování této rady by vyšlo na 653 tisíc korun. Celkem by tak za první rok výdaje dosáhly zhruba 7,91 milionu a v dalších letech o milion méně, uvádějí autoři návrhu.

Podle vládního legislativního plánu měly být změny účinné od roku 2016. V textu novely je ale termín účinnosti od druhého měsíce po vyhlášení ve sbírce zákonů. Pravomoci by tak ombudsmanka, kterou nyní je Anna Šabatová, mohla získat dřív. Plnění úmluvy o právech postižených by pak měla podle návrhu monitorovat od července příštího roku.

Profil: Třetí pokus Anně Šabatové vyšel. Česko má ombudsmanku

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!