Pitr a spol. Amnestie ovlivní i miliardové hospodářské kauzy

Nejen drobné nedbalostní trestné činy, ale i velké hospodářské či korupční kauzy, ve kterých šlo o stamiliony. I těch se bude týkat amnestie vyhlášená prezidentem Klausem. Tuto „slepotu“ vyhlášeného opatření tvrdě kritizuje opozice ale i vládní politici.

Tomáš Pitr (foto Euro)
2.1.2013 19:30   |  

Mezi nejexponovanější případy, které by mohla amnestie „vymazat“ z mapy spravedlnosti, patří daňové úniky podnikatele Tomáše Pitra, miliardové podvody v kauze H-System, zmanipulované konkurzy soudce Jiřího Berky, údajně více než miliardový úvěrový podvod bývalého šéfa fotbalového svazu Františka Chvalovského, či stamilionové tunely či krachy v Union bance, v investičním fondu Trend či brokerské společnosti KTP Quantum.

Pitrův advokát Daniel Tetzeli tvrdí, že na základě prezidentova rozhodnutí by měla být zastavena trestní stíhání, která trvají déle než osm let a u nichž trestní sazba nepřekračuje deset let vězení. Pitrovo stíhání trvá již o několik let déle.

„V současnosti to konzultujeme s kolegou (druhým Pitrovým obhájcem Janem Křivánkem). Zatím si myslíme, že na doposud pravomocně nerozhodnutou část trestní kauzy našeho klienta amnestie dopadá,“ uvedl Tetzeli. Kauzu může buď sám přezkoumat pražský městský soud, nebo může Pitr podat návrh na zastavení trestního stíhání.

Anketa

Myslíte si, že prezident Klaus chtěl vyhlášením amnestie ovlivnit konkrétní kauzy?

Určitě ano   90% Spíše ano   4% Spíše ne   3% Určitě ne   3%

V anketě hlasovalo 3639 čtenářů.
Hlasování bylo ukončeno.

další ankety

Podle mluvčí soudu Martiny Lhotákové se soud podnikatelovou kauzou zabývat bude, rozhodne v neveřejném zasedání. „Obecně lze vycházet z toho, že trestní stíhání bylo zahájeno před koncem roku 2004,“ řekla.

Městský soud Pitra a jeho spoluobžalovaného Miroslava Provoda v kauze daňových deliktů letos v červnu nepravomocně osvobodil, odvolací senát Vrchního soudu v Praze však před nedávnem verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání. Původně byli muži v roce 2006 odsouzeni k pětiletým trestům za podvody, Pitrovi se však povedlo dosáhnout obnovy řízení.

Prvoinstanční senát v červnu uvedl, že skutky obou podnikatelů nejsou z pohledu dnešní právní úpravy trestnými činy. Soudu se totiž podařilo prokázat pouze to, že muži uzavřeli fiktivní smlouvy, aby mohli zadat odpočet DPH. Nelze však již dohledat, zda finanční úřad na základě jejich faktur daně odpočetl a zda vůbec odpočet uplatnili. Podle soudce se tak Pitr s Provodem dopustili přípravy k trestnému činu zkrácení daně. Nový trestní zákoník ji ale nepovažuje za trestnou.

Pitr byl již v září pravomocně odsouzen k tříletému trestu vězení za vyvedení akcií potravinářských společností Setuza a Milo Surovárny ze společnosti Agrocredit a jeden daňový únik. Dva roky už ale podnikatel strávil ve vazbě a soudy ho v listopadu podmíněně propustily na svobodu. Stanovily mu tříletou zkušební dobu.

Pitr se od roku 2007 skrýval v zahraničí. V červenci 2010 byl zadržen ve švýcarském Svatém Mořici. Policie ho na počátku dubna přivezla ze Švýcarska do Česka.

Bradáčová: Amnestie ovlivní 13 našich kauz

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová se domnívá, že amnestie by se měla týkat 13 kauz, které její žalobci dozorují. Protože jsou však všechny případy již v řízení před soudem, o případném zastavení stíhání bude rozhodovat soud, sdělila.

Konkrétně jde podle ní o případ údajného zhruba dvouapůlmiliardového krácení daní společností Bena, kauzu zmanipulovaných konkurzů kolem ústeckého soudce Jiřího Berky, investiční fond Trend, tunelování společnosti KTP Quantum či kauza týkající se bývalého šéfa fotbalového svazu Františka Chvalovského viněného z úvěrového podvodu.

Amnestie by se mohla vztahovat také na bývalého vysokého úředníka ministerstva zahraničí Karla Srby a jeho kauzy pronájmu Českého domu v Moskvě či spoluobviněných uprchlého kontroverzního podnikatele Radovana Krejčíře v případu údajného půlmiliardového krácení daní v jihlavské společnosti M5. Pražští městští žalobci pak budou zkoumat sedm spisů, u nichž by zastavení stíhání přicházelo v úvahu, řekla ČTK jejich mluvčí Štěpánka Zenklová.

Bradáčová doplnila, že všech 13 případů už leží na soudech a nejde tedy o věci, u kterých ještě nebyla podaná obžaloba, takovou prý vrchní žalobci nenašli žádnou. „Jde o věci starší osmi let, kde ještě nepadlo pravomocné odsouzení. Všechny kauzy jsou v řízení před soudem, a proto přezkum, zda podléhají amnestii, budou činit soudy,“ řekla deníku Právo.

Výběr ekonomických kauz, kterých by se mohla týkat amnestie:

Jiří Babiš, Miroslav Fučík, Tomáš Michal, Alena Pejčochová a Tomáš Seidler, manažeři někdejší Union banky Pětice členů představenstva zkrachovalého finančního ústavu byla obviněna, že osobám, které byly personálně či obchodně spojené s Union bankou, poskytovala speciální a nestandardní úvěry. Ty však nebyly dostatečně zajištěné. Manažeři byli obviněni v letech 2003 a 2004, v roce 2010 byla podána obžaloba a předloni na jaře případ začal projednávat soud. Rozsudek měl být vyhlášen 22. ledna.
Jiří Baron, bývalý ředitel Moravia Banky, a další obžalovaní Banka, která spravovala 118 tisíc účtů, zkrachovala koncem roku 1999. Původní obžaloba se týkala 17 lidí, především manažerů banky a spřízněných firem, podezřelých z úvěrových podvodů nebo porušování povinností při správě cizího majetku. Soudy se začaly případem zabývat už v roce 2002, první rozsudek padl v roce 2006. Tehdy poslal soud do vězení Barona a další dva manažery, zbývajících 14 obžalovaných zprostil. Podstatnou část rozsudku však odvolací senát zrušil, pravomocný nebyl ani rozsudek z roku 2009. Kauza se u ostravského krajského soudu měla opět projednávat začátkem letošního roku.
Jiří Berka, někdejší konkurzní soudce To, zda se amnestie týká i Berky a dalších lidí, odsouzených v kauze podezřelých konkurzů, zatím není podle místopředsedy českobudějovického krajského soudu Zdeňka Kučery jasné. Trestní stíhání se sice táhne více než osm let a tresty nepřevyšují deset let, ale některým obžalovaným bylo obvinění sděleno až v roce 2006, řekl Kučera. Kauzu loni vrátil olomoucký vrchní soud ke krajskému soudu v Táboře, k němuž se odvolalo sedm z devíti obžalovaných. Deseti firmám, které Berka na základě údajně zfalšovaných dokumentů poslal do konkurzu, podle obžaloby konkurzní gang způsobil škodu 264 milionů korun.
Petr Bezruč a další bývalí manažeři Českomoravské družstevní spořitelny Amnestie by se mohla týkat i osmi bývalých manažerů spořitelny, kteří údajně připravili finanční ústav o více než 300 milionů korun. Soud všechny loni v březnu zprostil obžaloby a žalované transakce označil jen za chybná manažerská rozhodnutí. Navíc podle něj nebyla způsobena žádná škoda. Případem se nyní zabývá vrchní soud, a pokud by zproštění zrušil, vztahovala by se na obžalované právě amnestie. Celá kauza začala v roce 2000, kdy byl na záložnu uvalen nucený dohled, policie obvinila vedení o dva roky později.
Miroslav Hálek, Jan Cholasta, Libor Páv a Luděk Špriňar, exmanažeři vytunelovaných investičních fondů Trend a Mercia Loni v říjnu uložil Krajský soud v Hradci Králové dva tříleté a dva dvouleté tresty, odsouzena byla polovina z osmi obžalovaných. Obžaloba vinila vedoucí pracovníky z poškození fondů ve výši 1,4 miliardy korun. Původní nejvyšší trest při prvním rozsudku v roce 2008 byl sedm let a odsouzeno bylo deset lidí. V různé míře měli odsouzení fondům zaplatit náhradu škody v částce přes 700 milionů korun. Vyšetřování začalo již v polovině 90. let.
František Chvalovský, někdejší šéf Českomoravského fotbalového svazu Loni v říjnu mu Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek deseti let vězení, které dostal za stomilionové úvěrové podvody. Případem se má znovu zabývat Městský soud v Praze. Chvalovský spolu s dalšími čtyřmi lidmi měl koncem 90. let údajně způsobit škodu 1,5 miliardy korun Komerční bance za poskytnuté úvěry.
Jaroslav Kovář a další dva spolupracovníci Radovana Krejčíře v kauze daňového úniku jihlavské firmy M5 Čtveřice obžalovaných podle obžaloby od listopadu 2001 do ledna 2002 zneužívala povolení nezajišťovat celní dluh. Znamená to, že muži nemuseli na hranicích hotově platit clo při dovozu pohonných hmot. Podle státního zástupce tak zkrátili stát na daních o 533 milionů korun Loni v listopadu poslal dva obviněné soud na sedm a 7,5 roku do vězení, Krejčířovi vyměřil souhrnný jedenáctiletý trest, když jej potrestal i za další činy. První obvinění padla v červnu 2002. Amnestie se nedotkne samotného Krejčíře, nevztahuje se totiž na lidi souzené jako uprchlé.
Vladimír Michek a Pavel Dvořák, někdejší šéfové společnosti Progres Invest Společnost v letech 1994 až 1997 shromažďovala peníze od fyzických a právnických osob pod slibem vysokého zhodnocení. Podle loňského výroku Krajského soudu v Hradci Králové firma za své existence provedla jen tři zanedbatelné investice, z nichž neměla žádný zisk. Stovky milionů byly převedeny do spřátelených firem, část peněz získali obchodní zástupci firmy či někteří klienti. Michek, souzený jako uprchlý, dostal u soudu v roce 2006 devět let, Dvořák tehdy odešel s trestem 6,5 roku. Vrchní soud verdikt zrušil a rozhodl o vrácení věci k došetření, následně byla v kauze podána nová obžaloba.
Tomáš Pitr, souzený za daňové delikty V kauze údajných daňových úniků je stíhán od roku 2001. Pitr byl původně v roce 2006 odsouzen k pěti letům za daňové podvody. Soudy loni rozsudky zrušily a kauzu začaly znovu projednávat. Prvoinstanční senát pak v červnu uvedl, že skutky Pitra a jeho spoluobžalovaného Miroslava Provoda nejsou z pohledu dnešní právní úpravy trestným činem. Vrchní soud v Praze ale začátkem listopadu rozhodnutí zrušil. Pitr byl v září pravomocně odsouzen k tříletému trestu vězení za vyvedení akcií potravinářských společností Setuza a Milo Surovárny ze společnosti Agrocredit a jeden daňový únik. Dva roky už ale podnikatel strávil ve vazbě a soudy ho v listopadu podmíněně propustily na svobodu.
Petr Smetka a další bývalí manažeři společnosti H-System Strůjce miliardového podvodu Smetka byl odsouzen za vytunelování stavební firmy H-System. Odpykává si dvanáctiletý trest za podvod v projektu levného bydlení, poškozování věřitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Loni Smetka žádal o podmíněné propuštění, v listopadu ale městský soud v Praze rozhodl, že propuštěn nebude. V roce 2006 soudy potrestaly také Ivana Krále a Pavla Středu, kterým uložily podmíněné tresty. V roce 2011 dostali za účast na podvodu podmíněné tresty i bývalí vrcholní představitelé H-Systemu Jaroslav Vítek, Jaroslav Eliáš a Ladislav Tůma. Amnestie by se podle médií neměla týkat Smetky, ale jen Vítka, Eliáše a Tůmy.
Marko Stehlík, někdejší šéf kladenských hutí Případ se táhne už řadu let, první obvinění padlo v roce 1996. Soud trestní stíhání zastavil v roce 2010, Nejvyšší soud ale vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce a rozhodl, že případ musí pokračovat. Stehlík byl obviněn ze zneužívání informací v obchodním styku a z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Spolu s ním stanul před soudem také jeho otec a bývalý šéf Poldi Vladimír Stehlík, jehož stíhání bylo už dříve zastaveno ze zdravotních důvodů. Na lavici obžalovaných usedl také bývalý ekonomický ředitel oceláren Luboš Pejpa, který však loni zemřel. To, že kauza nejspíše zastaví amnestie, potvrdila mluvčí středočeského krajského soudu.
Karel Takáč a Oldřich Bakus, bývalí manažeři zkrachovalého obchodníka s cennými papíry KTP Quantum Manažeři byli podezřelí z toho, že v letech 1996 až 2001 vylákali nabízením Spořitelního účtu správy akcií peníze od klientů v desítkách poboček. Hospodaření KTP Quantum skončilo podle žalobce mnohamilionovými ztrátami. První žaloba byla podána už v roce 2004. Kauzu protáhly spory pražského městského a hradeckého krajského soudu o příslušnost, pražský vrchní soud ji nakonec předloni přidělil hradeckým soudcům. Soudci také případ opakovaně vraceli k došetření.
Milan Vomela, Martin Pechan a další, souzeni kvůli krácení daní společností Bena V letech 1997 až 2002 přišel stát údajně při obchodech společností Bena a Tukový průmysl o víc než 2,6 miliardy korun. Státní zástupce viní obžalované ze dvou skutků. Na prvním z nich se prý podíleli zástupci společností Bena a Tukový průmysl, podle žalobců bez vědomí celníků prodávali pohonné hmoty dovážené ze Slovenska. V druhém případě se snažili na základě fiktivních obchodů s pohonnými hmotami získat nadměrný odpočet DPH. Vomela s Pechanem jsou stíháni již od července 2003.

Zdroj: ČTK


K amnestii čtěte více:

ČSSD: Amnestie? Dárek Klausovým kamarádům z 90. let

Amnestie se bude zřejmě týkat i dcery kancléře Weigla

Schwarzenberg: Klaus nezklamal, amnestií pomohl očistit největší skandály


Dodatečně sdělení: Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 6. 2013 byla Ing. Alena Pejčochová zproštěna obžaloby, neboť v obžalobě označený skutek není trestným činem. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 6.2 013.

Autor: jih, čtk

Komentáře

Čtěte také

Estonsko je stále bez prezidenta, nepomohlo ani zvláštní grémium

Estonsko je stále bez prezidenta, nepomohlo ani zvláštní grémium

Nového estonského prezidenta se po marných pokusech parlamentu nepodařilo dnes zatím vybrat ani zvláštnímu voličskému grémiu. Z pěti kandidátů žádný v prvním kole hlasování… více

Mobilní web