Platy? Stát přidá jistě, soukromníci možná

Platy? Stát přidá jistě, soukromníci možná
13. srpna 2015 • 09:13
Platy v Česku jsou zbytečně nízké. Po letech se na tom vzácně shodují odbory, vláda i centrální banka. Stát se už rozhodl, že lidé, které zaměstnává, lepší mzdy dostanou. Premiér Bohuslav Sobotka na to konto vyzval podnikatele, aby následovali příkladu státu a v době ekonomického růstu svým zaměstnancům také přidali.

Na růst mezd tlačí také odbory a vývoj v soukromé sféře také do jisté míry záleží na jejich schopnosti vyjednávat. „Pokud díky současné prosperitě rostou podnikům zisky, měly by se o ně podělit se svými zaměstnanci,“ soudí předseda vlády.

Zaměstnavatelé se však drží spíš při zdi. Po krizovém období se snaží upevnit stabilitu firem. Uhrazují ztráty z minulých let a ve větší míře investují. Poukazují také na fakt, že například zahraniční odběratelé českého zboží tlačí ceny dolů – požadují, aby byly zhruba o deset procent nižší, než je obvyklé u tovaru vyrobeného na Západě a prodávaného na západních trzích.

Statistická data potvrzují, že na mzdách se zrychlení ekonomiky ještě neprojevilo, a analytici dodávají, že vzhledem k nízké inflaci se ani výrazné zlepšení platů nedá očekávat. Jistou nadějí, alespoň pro některé profese, je nedostatek kvalifikovaných lidí. Třeba v technických oborech tak tlak na růst mezd poroste a zaměstnavatelé budou muset přidávat, aby si potřebné pracovní síly udrželi. Stručně řečeno, odměna za práci se zvyšovat bude, ale diferencovaně.

ttAutor: E15

Průměrná mzda v soukromém sektoru by se podle odhadů České národní banky měla letos zvýšit o 2,3 procenta, v příštím roce by se už růst těchto platů měl zrychlit, a to o 4,2 procenta. Představa odborů pro příští rok je zvýšení platů o pět procent.

Zaměstnanci státu už mají v podstatě jisté, že jim platy napřesrok porostou. U všech profesí to sice nebude přesně podle jejich představ, zlepšení ale jisté je. Vláda tvrdí, že to bude alespoň kompenzace za zmrazení mezd v předchozích letech.

Platy by dokonce měly být zvýšeny nikoli od ledna příštího roku, nýbrž od letošního listopadu. Učitelům, zdravotníkům či policistům by se mzdy měly zvednout o tři procenta, zaměstnancům státu, kteří spadají pod zákon o státní službě, o pět procent – o tom se ale ještě licituje. A licitace o výši platů bude pokračovat například i ve zdravotnictví. Vyjednávání uzavře až definitivní návrh státního rozpočtu na příští rok. Ten musí vláda doručit na konci září Poslanecké sněmovně.

Všichni chtějí víc, někteří si to odhlasovali

Zdaleka nejvíc porostou platy ústavním činitelům – ministrům, poslancům a senátorům. Ti jsou také prakticky jediní „zaměstnanci“, kteří mohou výši svých odměn osobně ovlivnit. Poprask s platy politiků začal už v loňském roce – to se v dolní komoře parlamentu začalo diskutovat o tom, že se platy ústavních činitelů rozmrazí. Moratorium, které kvůli ekonomické krizi vyhlásila Nečasova vláda, skončilo, a hádky o platy začaly. Výsledek – oproti letošnímu roku si ústavní činitelé polepší o čtrnáct procent. Třeba poslanec či senátor z Prahy, který nemá žádnou další funkci, tak bude mít od příštího ledna na výplatní pásce navíc 5800 korun hrubého.

Základní mzda poslance před navýšením činila 56 tisíc, pokud dotyčný vykonával také další funkci typu předseda výboru, komise či klubu, připadalo mu dalších třiadvacet až dvaatřicet tisíc korun navíc. Plat prezidenta vzroste od ledna příštího roku o 12 800 korun, premiéra a šéfů obou parlamentních komor o 10 300 korun a ministrů o 7300 korun.

"Vlastní rozhodnutí"

Díky „vlastnímu“ rozhodnutí na tom mnohem lépe budou i soudci. Podle verdiktu Nejvyššího soudu stát léta chybně počítal platovou základnu pro stanovení mezd v justici. I platy soudců a státních zástupců upravuje zákon. U těch prvních platí, že základna, z níž se konečná mzda odvozuje, činí od letoška trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Základna se z letošních 75 753 korun od začátku příštího roku zvýší u soudců na 77 058 korun, v případě žalobců je platová základna o deset procent nižší.

Soudců je v Česku okolo tří tisíc, platy jim podle návrhu rozpočtu mají oproti loňsku vzrůst v průměru o 9,2 procenta. Například mzda soudce vrchního soudu s více než třiceti lety praxe by měla růst z dosavadních 130 700 na 139 400 korun. Navíc soudci dostanou doplatek ušlé mzdy za uplynulé tři roky.

Nejméně placené profese si už polepšily

Vláda využila svou pravomoc a už na začátku letošního roku zvýšila minimální mzdu. Tím pádem stouply platy lidem, kterým by soukromí majitelé hned tak nepřidávali. Platí to především o službách týkajících se ubytování, pohostinství a stravování.

V tomto sektoru se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila průměrná hrubá mzda o 4,3 procenta, čímž stoupla na 14 945 korun. Přesto oficiální platy číšníků či kuchařů zůstávají ve srovnání s jinými profesemi nejnižší. Což je možná důvod, proč právě tito zaměstnanci – podle údajů Úřadu práce – patří k těm nejhledanějším a o taková volná místa není zájem. Podle červencových dat bylo volných 1561 míst pro číšníky, servírky nebo barmany. Kuchařům a jejich pomocníkům úřady práce nabízely 1653 volných míst. Ekonomové ovšem upozorňují, že v tomto sektoru je obvyklé „dávat peníze na ruku“. Otázka tedy je, jestli se do vykazovaných výdělků nepřesunula jenom část těch financí, které lidé dříve dostávali bokem.

profese s nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdouprofese s nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdouAutor: E15

Minimální mzda v lednu stoupla o sedm set a činí 9200 korun. Tato částka vylepšuje odměny i těm zaměstnancům, kteří pracují za takzvanou zaručenou mzdu. Ta je rozčleněna do osmi minimálních mzdových tarifů, jejichž výše se odvíjí od složitosti a namáhavosti vykonávané práce. Pokud vláda kývne i na nový požadavek ministryně práce Michaely Marksové, minimální mzda se znovu zvýší od příštího ledna, a to o dalších 700 korun. Z nových dat, která pro rezort práce zpracovala společnost Trexima, také plyne, že druhou nejhůře placenou skupinou zaměstnanců jsou administrativní pracovníci. Jejich hrubá mzda činila v prvním čtvrtletí roku 18 059 korun.

Naopak k nejlépe placeným lidem stále patří zaměstnanci pojišťoven či bank. Přestože jejich hrubé mzdy v letošním prvním čtvrtletí klesly. V tomto odvětví se průměrný plat snížil o 2,3 procenta.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!