Podívejte se: Uprchlické děti žijí v Bělé-Jezové hůře než vězni

13. října 2015 • 15:17
Životní podmínky běženců umístěných v zařízení ministerstva vnitra Bělá-Jezová na Mladoboleslavsku jsou velmi špatné, přičemž jejich děti tam žijí hůře než čeští vězni. Novinářům to dnes řekla ombudsmanka Anna Šabatová. Zcela zásadní nedostatky zjistila se svými kolegy při kontrole tohoto zařízení. Vedení Správy uprchlických zařízení ČR i cizinecké policie požádala o okamžitou nápravu. Příslib již dostala.

V Bělé-Jezové je nyní umístěno okolo 400 dospělých a asi sto dětí. Rodiče jsou poníženi před svými dětmi, jsou přepravováni v poutech a drženi za čtyřmetrovým plotem, přičemž tento stav nejsou schopni dětem vysvětlit, uvedla ochránkyně práv.

Dětem schází teplé oblečení. Místo teplé obuvi mají plastové sandály. Jsou vyděšené z všudypřítomné bezpečnostní služby a policistů. Hrají si na policisty a vězně, přičemž jejich hrou je prokopat tunel ven. V areálu schází herna pro děti. Dětské hřiště je malé a naprosto nevyhovující, zdůraznila Šabatová.

Upozornila na to, že matrace v zařízení jsou neomyvatelné a ve stavu neodpovídajícím hygienickým standardům. „Každý večer cizince z postelí vytáhne policie, někdy v helmách a kuklách za účelem přepočítání. Pokud děti spí, musí je rodiče vzbudit a postavit na nohy,“ uvádí se ve zprávě ombudsmanky o poměrech v Bělé-Jezové. Ochránkyně zároveň navrhuje soubor opatření na zlepšení životních podmínek zajištěných běženců.

Bez volného přístupu k toaletě

„Ve vězení máte nárok na postel, židli, na skříňku, na teplou stravu nebo na setkání s jinými lidmi. Pokud jste žena, tak máte nárok, abyste nebyla ubytována s cizími muži. I ti nejtěžší vězni u nás mají volný přístup k toaletě a tekoucí vodě. Za naší návštěvy, kdy tam běženci bydleli v tělocvičně, to zajištěno neměli,“ řekl ČTK pracovník kanceláře ombudsmanky Pavel Pořízek.

Šabatová zdůraznila, že již samotné zveřejnění informací o situaci v Bělé-Jezové je pro zřizovatele tohoto zařízení sankcí a očekává od něj, že nápravu sjedná bez zbytečných průtahů.

Hlavní zjištění ombudsmanky:
Rodiče jsou poníženi před svými dětmi. Jsou do zařízení přepravováni v poutech. Jsou zavření za čtyřmetrovým plotem s ostnatým drátem. Nedokážou dětem vysvětlit důvody této situace.
Pro děti se jim nedostává ošacení a obuvi. Místo teplé obuvi pro ně mají jen plastové sandály, tzv. crocsy.
Děti jsou vyděšené z všudypřítomné uniformované bezpečností služby a z policistů.
Z nedostatku jiných aktivit si děti za ostnatým drátem hrají na policisty a vězně. Další jejich “hrou” je snaha prokopat si tunel pod plotem ven.
Malé dětské hřiště je dětem dostupné jen v omezeném časovém rozsahu. Některým z nich vůbec. Hřištěm se zde má na mysli jedna skluzavka a jedna prolézačka.
V areálu se nachází herna pro děti, kam se však všechny děti z kapacitních důvodů nedostaly. Část dětí neměla žádný přístup k volnočasovým aktivitám.
Matrace jsou často neomyvatelné a ve stavu, který odporuje základním hygienickým standardům. Okna jsou zamřížovaná a bez závěsů. Každý večer cizince z postelí vytáhne policie, někdy v helmách a kuklách, za účelem přepočítání.
Pokud děti spí, musí je rodiče vzbudit a postavit na nohy.
Některé matky ztratily kontakt se svým dítětem, které je s jiným členem rodiny v Německu; vypotřebovaly telefonní kartu na dva telefonáty a dále nemohou nic dělat. Až budou propuštěny, neví, kam jet dítě hledat.
Umístění cizinci nejsou dostatečně informováni o své situaci. Nechápou, proč jsou umístěni v zařízení, které považují za vězení. Neví, proč jim byly odebrány mobilní telefony, hodinky, tkaničky, pásky, peníze apod.
Zásadním problémem je jazyková bariéra v komunikaci mezi cizinci a lékaři v zařízení, která přináší řadu nedorozumění a vzájemnou nedůvěru. Lékaři obtížně stanovují diagnózu, povaha zamýšleného výkonu se „vysvětluje“ posunky.
Nedostatek informovanosti je způsoben také absencí právní pomoci. Cizinci ubytovaní v tělocvičně a buňkách nevěděli o nabídce bezplatné právní pomoci. Na tu však mají všichni zadržení ze zákona právo.
V českém vězení má každý nárok na vycházky, teplé jídlo, židli, skříň a přímý přístup k toaletě. I to je víc než dostanou k dispozici mnozí cizinci zadržení v Bělé-Jezové.
Čtyřčlenná rodina, která je v zařízení umístěna po dobu 30 dní, je povinna za tento pobyt uhradit celkem 29 040 korun.

Ombudsmanka chce, aby skončilo ubytování běženců v tělocvičně a v buňkách v lese. Podle ní musí skončit systém ubytování, kdy v jedné místnosti spí pohromadě cizí muži, ženy a děti. Podle ní by rodiny s dětmi vůbec neměly být za současných podmínek do Bělé-Jezové umisťovány. Uniformovaní policisté a dále členové bezpečnostní služby by měli střežit areál zvenčí, uvnitř by měli podle Šabatové pracovat civilní zaměstnanci.

Konec demonstrace síly

Šabatová dále žádá, aby byla v zařízení „ukončena demonstrace síly skrze policisty v kuklách, helmách a se psy“. Zlepšit se prý musí co nejdříve sociální podmínky běženců. Zvláště dětem je před blížící se zimou nutné zajistit teplé oblečení.

Vedení vnitra počítá s úpravou a modernizací Bělé-Jezové. Umožnilo mu to otevření nových uprchlických center ve Vyšních Lhotách a Drahonicích. Nově se v Bělé-Jezové počítá se zvýšením počtu zaměstnanců ze současných 62 na 90 pracovníků.

„O situaci rodin s dětmi v současné době vedeme intenzivní jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí…Do této chvíle nebylo možno situaci rodin s nezletilými dětmi řešit právě z kapacitních důvodů,“ řekla ČTK mluvčí vnitra Lucie Nováková.

Kritiku veřejné ochránkyně práv vnímá vedení resortu jako oprávněnou pouze zčásti, i když připouští, že jsou věci, které je nutné zlepšit a s některými změnami již počítá.

Ochránkyně zdůraznila, že ze zákona je povinna kontrolovat podmínky, v nichž běženci v ČR v zařízeních státu žijí. Zařízení v Bělé-Jezové navštívili pracovníci kanceláře ombudsmanky od podzimu 2014 už třikrát a brzy počítají s další návštěvou.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!