Policie na popud Bradáčové zadržela Rittiga, soud ho ale do vazby neposlal | E15.cz

Policie na popud Bradáčové zadržela Rittiga, soud ho ale do vazby neposlal

Policie na popud Bradáčové zadržela Rittiga, soud ho ale do vazby neposlal
Ivo Rittig
• 
ZDROJ: ČTK
21. března 2014 • 15:23
Obvodní soud pro Prahu 5 dnes propustil na svobodu lobbistu Iva Rittiga. Zamítl tak návrh státního zástupce, který požadoval vzetí Rittiga a dalších čtyř obviněných v kauze pražského dopravního podniku do vazby poté, co pražský městský soud lobbistovi zrušil zákaz vycestování z Česka. Návrh na vazbu obvodní soud označil za obcházení zákona. Osvobozený Rittig prohlásil, že zatím neví, zda z republiky odcestuje.

Návrh na vazbu podala vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová poté, co pražský městský soud vyhověl ve čtvrtek v neveřejném zasedání stížnosti obviněných proti zákazu vycestování a rozhodl se jim vrátit cestovní pasy.

Bradáčová se ale obávala, že pětice uprchne a bude se pobytem v cizině vyhýbat trestnímu řízení. Podala proto návrh na vzetí do vazby.“Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podal k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 návrh na vzetí do vazby pěti osob,“ uvedla Bradáčová. Policie pak Rittiga a další čtyři obviněné zadržela.

Obvodní soud pro Prahu 5 ale dnes návrh Bradáčové odmítl a Rittiga propustil. Návrh na vazbu totiž označil za obcházení zákona. Osvobozený Rittig na místě novinářům řekl, že zatím neví, zda z republiky odcestuje.

Rampula: Soud uznal, že rozhodnutí žalobce hraničí s porušováním zákona

Dnešní žalobcovské fiasko vysvětlil týdeníku Euro a deníku E 15 advokát Iva Rittiga Vlastimil Rampula. Podle něj Městský soud v Praze rozhodl včera o tom, že v případě všech pěti obviněných neexistují zákonné důvody pro odevzdání pasů a možnost vycestování. Podle soudu nenastala od doby prvního zatčení nová skutečnost, která by opravňovala ke změně předchozího rozhodnutí státního zastupitelství, tedy nenavrhovat vazbu. Zákaz vycestování je podle soudu přitom podobně tvrdé opatření jako útěková vazba.

„Soud konstatoval, že nebyly zjištěny snahy vyhýbat se vyšetřování a o útěk. Žalobce Adama Borgula toto rozhodnutí měl, znal, a přesto navrhl útěkovou vazbu. Okopíroval své původní rozhodnutí o zákazu vycestovat, doplnil jeden důvod a podal návrh na vazbu. Soud konstatoval, že rozhodnutí žalobce je hraničící s porušováním zákona,“ sdělil týdeník Euro a deníku E15 Rittigův obhájce Vlastimil Rampula. Obvodní soud pro Prahu 5 proto musel akceptovat verdikt pražského Městského soudu.

Rittig čelí obvinění z praní špinavých peněz v kauze jízdenek pro pražský dopravní podnik. Společně s ním jsou obviněni další čtyři lidé - jeho obchodní partner Peter Kmeť, někdejší jednatel tiskárny Neograph Jan Janků a advokáti z kanceláře MSB Legal David Michal a Marek Stubley. Pokud jim soud prokáže vinu, hrozí jim tři až osm let vězení či propadnutí majetku. Ohledně návrhu na Stubleyho vazbu rozhodne obvodní soud ještě dnes, zbylá tři vazební jednání přijdou na řadu v sobotu.

Podle žalobce existuje obava, že obvinění uprchnou a budou se pobytem v cizině vyhýbat trestnímu řízení. V případě prokázání viny jim hrozí tři až osm let vězení či propadnutí majetku. U Ivo Rittiga je ale situace o mnoho složitější, protože je monackým rezidentem, a zakázat mu ve vycestování do Monaka může být teoreticky vykládáno i jako bránění v ústavních svobodách.

Kauza jízdenek

O co v celé kauze jde? Pražský dopravní podnik uzavřel kontrakt na výrobu jízdenek s firmou Neograph, který zprostředkovala společnost Cokeville Assets z Panenských ostrovů. Tu zastupoval Peter Kmeť. Papírna Neograph, kterou měl podle kriminalistů prostřednictvím Janků fakticky ovládat Rittig, Michal a Stubley, údajně Kmeťově firmě odváděla 17 haléřů z každé jízdenky. Podle Nadačního fondu proti korupci končily tyto peníze pravděpodobně u Rittiga. Lobbista tvrzení fondu napadl žalobou, kterou však pražský městský soud loni v červnu nepravomocně zamítl.

Dopravní podnik ukončil smlouvu s firmou Neograph v roce 2011. Od roku 2012 dodává jízdenky Státní tiskárna cenin, která později vyhrála i pětiletý tendr za 170 milionů korun. V jeho rámci bude dodávat jízdenky až do roku 2017. Policie má ovšem zatím velký problém s tím, jak prokázat přímou účast lobbisty Rittiga, kterého označuje za hlavu tunelování komunální převratní společnosti. Nedaří se ani dohledat, jaká konkrétní suma z provizí měla vlastně k Rittigovi doputovat.

Sitta se rozmluvil po zatčení Rittiga

Klíčový svědek, někdejší obchodní ředitel tiskárny Neograph, Vladimír Sitta dlouhou dobu nevypovídal. Rozmluvil se až v den, kdy policie zatkla Rittiga, advokáta ze společnosti MSB Legal Davida Michala, Marka Stubleyho, Rittigova firemního administrátora Petera Kmetě a spolumajitele tiskárny Neograph Jana Janků. Například na otázku, jak by charakterizoval svůj vztah k Ivu Rittigovi, Sitta odpověděl: „Zcela neutrálně. Já jsem s panem Rittigem nikdy osobně nejednal.“ Podobně Sitta zareagoval i na otázku týkající se Petera Kmetě, zástupce firmy z Britských Panenských ostrovů Cokeville Assets, na jejichž účtech mělo skončit zhruba 40 milionů korun z provizí za dodávky jízdenek.

Jestli něco ze Sittova výslechu naopak vyplývá, pak to, že on i jeho otec Vladimír Sitta starší věděli o tom, jakým způsobem kontrakt u pražského městského přepravce vznikl, i o provizích, a v obchodu pokračovali. Policie ani jednoho z nich neobvinila.

Zpravodajská operace

Kauza jízdenek v pražském Dopravním podniku nese rysy excelentní zpravodajské operace. Velká část aktérů sloužila před rokem 1989 v komunistické rozvědce. Už začátek celé akce je hodně zpravodajský: V roce 2007 navštívili vedení dopravního podniku dva detektivové z odboru padělání Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Brož a Michal Hradecký. Brož až do roku 1989 sloužil u StB. Přinesli padělky jízdenek a upozornili vedení přepravní firmy, že padělky mohou do budoucna pro firmu znamenat velký problém.

A že jediná firma, která umí dělat nezfalšovatelný papír, je Neograph. Majiteli firmy byli další bývalí rozvědčíci Vladimír Sitta starší a Jan Janků. Rittigův administrátor a zástupce Cokeville Assets Peter Kmeť před revolucí sloužil jako rezident rozvědky ve Washingtonu. A tehdejší šéf oddělení nákupů dopravního podniku Petr Oumrt a účastník jednání o jízdenkách shodou okolností taktéž působil v tajné službě. Tvrzení detektivů o firmě Neograph a jejích „jedinečných“ technologiích následně podepřel soudní znalec Miloslav Musil. Argumenty zabraly a umožnily dopravci uzavřít s Neographem smlouvu bez výběrového řízení.

Problém zřejmě nastal ve chvíli, kdy se majitelé Neographu Jan Janků a Vladimír Sitta v roce 2011 dostali do konfliktu kvůli nedostatečným ziskům, z nichž část ukrojila provize odplouvající na Britské Panenské ostrovy. Sitta mladší oslovil Bezpečnostní informační službu a Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, a začal je zásobovat je interními firemními dokumenty. Následně se rozjelo vyšetřování, v jehož rámci už byla obviněna zhruba desítka osob, včetně bývalého generálního ředitele Martina Dvořáka a jeho náměstka Iva Štiky.

Vizitka lobbisty Iva Rittiga (51)
- Narodil se 3. ledna 1963. Trvalé bydliště má v Monaku, odkud příležitostně jezdí do Česka. V polovině letošního ledna Rittig řekl České televizi, že uvažuje o definitivním odchodu z České republiky.
- Podle internetové verze obchodního rejstříku figuruje ve statutárních orgánech několika firem, mimo jiné akciových společností Salmia, Taminvest CZ a Rittig & Partners.
- Výše jeho majetku je sporná. Policisté, kteří chtěli zajistit jeho majetek kvůli případné náhradě škody v kauze jízdenek pro pražský dopravní podnik, dospěli k závěru, že Rittig oficiálně nevlastní žádné nemovitosti, a to ani v Monaku, ani v Česku.
- V uplynulých letech jej média opakovaně označovala za jednoho z „kmotrů“ ODS, kteří mají velký neformální vliv na rozhodování pražského magistrátu, zejména na jím vypisované veřejné zakázky. Média mu rovněž přisuzují velký vliv na bývalého středočeského hejtmana a dvojnásobného ministra Petra Bendla.
- Podle údajů, které se objevily v tisku, se Rittig vyučil prodavačem a praxi absolvoval ve známém pražském lahůdkářství U Paukertů. V roce 1981 nastoupil jako prodavač do státního podniku Potraviny Praha a o pouhé dva roky později se stal vedoucím samoobsluhy. Jeho působení v prodejně podle Hospodářských novin skončilo mankem 766.000 Kčs. Rittig kvůli tomu údajně strávil tři roky ve vazbě a v roce 1988 ho soudy pravomocně potrestaly devíti roky vězení. V roce 1990 byl však propuštěn na základě amnestie Václava Havla. Trest si následně nechal zahladit, takže se na něj musí pohlížet jako na netrestaného.
- Počátkem 90. let se Rittig stal promotérem boxerských zápasů a začal podnikat v oblasti luxusní módy. Podle týdeníku Respekt si Rittigovy firmy půjčily u Komerční banky několik set milionů korun, které podle týdeníku nesplatily, načež byl dluh údajně vyveden do České konsolidační agentury.
- S jeho jménem bývá v tisku spojováno hned několik kauz. Jednou z nich je zakázka na tisk jízdenek pro pražský dopravní podnik. Podle tvrzení Nadačního fondu proti korupci byl Rittig přes síť firem pravděpodobně konečným příjemcem 17 haléřů za každý prodaný lístek. V souvislosti s tímto případem policie v polovině února obvinila Rittiga a čtyři další osoby z praní špinavých peněz.
- Další nestandardní zakázkou, s níž bývá spojován, bylo vytvoření etického kodexu pro státní podnik Lesy ČR. Za zhruba desetistránkový dokument inkasovala firma Rittig & Partners dva miliony korun.
- Podle české pobočky mezinárodní organizace Transparency International (TI) stál Rittig v pozadí podezřelého obchodu se solárními elektrárnami u Ralska a Mimoně, které koupila polostátní společnost ČEZ od neprůhledné společnosti Amun.Re. Podle kritiků byl obchod pro ČEZ nevýhodný a o transakci se zajímá policie. Rittig spojitost s obchodem odmítá a u soudu se po TI domáhá omluvy.
- Jeho jméno se často objevuje také v souvislosti s loňským zásahem policie na úřadu vlády. Podle médií vyšetřovatelé Rittiga podezřívají z podílu na úniku tajných informací z Bezpečnostní informační služby (BIS). Podle Lidových novin existuje podezření, že Rittig dostával materiály tajných služeb od někdejší ředitelky kabinetu nyní již bývalého premiéra Petra Nečase Jany Nagyové, dnes Nečasové.
- Loni v červnu jej místopředseda ČSSD a současný ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nazval na zasedání Poslanecké sněmovny „lupičem“. Rittig se kvůli tomu se Zaorálkem soudí. V pondělí padl nepravomocný rozsudek, podle něhož se Zaorálek nemusí za použití výrazu lupič omlouvat. Soud ale zároveň lobbistovi přiřkl právo na satisfakci za to, že ho Zaorálek ve svém projevu dal do souvislosti se zlatem a penězi nalezenými při loňské policejní razii na Úřadu vlády a dalších místech.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!