Povinné zveřejňování smluv na internetu znevýhodní státní firmy | E15.cz

Povinné zveřejňování smluv na internetu znevýhodní státní firmy

Povinné zveřejňování smluv na internetu znevýhodní státní firmy
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: E15/Portál veřejné správy
26. února 2014 • 05:56
Stát a města nejsou schopny pořádně kontrolovat hospodaření svých firem. Ty na to teď mohou doplatit. Navrhovaný zákon o registru smluv, který dnes projednávají sněmovní výbory, má nařídit státním a městským firmám, aby na internetu zveřejňovaly veškeré smlouvy se svými odběrateli a dodavateli.

Společnosti s podílem státu nebo obcí, které fungují jako běžné obchodní firmy, ovšem namítají, že je tato povinnost poškodí. Soukromé konkurenci, která nic zveřejňovat nemusí, například odhalí své nákupní a prodejní ceny.

Autoři zákona, který má původ v iniciativě Rekonstrukce státu a podporu poslanců TOP 09, ANO a KDU-ČSL, vysvětlují povinnost pro státní firmy tím, že prostřednictvím státu jsou jejich vlastníky občané a ti mají právo vědět, jak se s jejich majetkem nakládá.

„Není to nic nového. Tyto firmy musejí na vyžádání poskytnout informace podle platného zákona o svobodném přístupu k informacím,“ říká jeden z předkladatelů Jan Farský z TOP 09. Firmy podle něj nová povinnost nepoškodí.

Kulhající paralela

Potíž je v tom, že paralela s občany jako vlastníky pokulhává. Například drobní akcionáři soukromých akciových společností se k informacím o obchodních smlouvách nedostanou.

„Mohou získat informace od představenstva na valné hromadě, ale ty mají zpravidla obecnější charakter,“ vysvětluje Jaroslava Ignáciková, advokátka ze společnosti Ambruz & Dark Deloitte Legal. Stát by si měl podle ní hlídat obchodní smlouvy a další hospodaření svých podniků především prostřednictvím dozorčích rad.

Špatná kontrola státu

Právě fungování dozorčích rad státních a městských firem je předmětem kritiky už dlouho. Zákon je v podstatě nástrojem, který má špatnou kontrolu ze strany státu nahradit.

„Třeba dozorčí rada v ČEZ svou kontrolní funkci prakticky neplní,“ řekl menšinový akcionář státní firmy a finanční analytik Michal Šnobr. Upozorňuje také na to, že minoritní akcionáři se k důležitým informacím o obchodech či investicích ČEZ dostávají velmi obtížně. Povinnost ČEZ zveřejňovat smlouvy by proto minoritní akcionáři uvítali.

Nejvyšší správní soud už v minulosti rozhodl, že například ČEZ musí informace o obchodech na vyžádání poskytovat podle zákona o přístupu k informacím. „ČEZ ovšem toto rozhodnutí ignoruje,“ upozorňuje spoluautor nového zákona Oldřich Kužílek.

Citlivé subdodávky

Faktem zůstává, že státní a městské firmy budou proti soukromým konkurentům v nevýhodě. „Nemůžeme zveřejňovat třeba údaje o tom, za jakou cenu kupujeme uhlí. Poškodilo by to nejen nás, ale také našeho dodavatele, který má s různými teplárnami různé smlouvy,“ říká Tomáš Drápela, generální ředitel Plzeňské teplárenské, již vlastní město Plzeň.

Zveřejněním smluv včetně cen by podle něj mohla firma kvůli ostré konkurenci přijít také třeba o kontrakty na podpůrné služby pro provozovatele přenosové soustavy ČEPS.

Ze smluv by mohla konkurence vyčíst i informace o budoucí obchodní strategii státních a městských podniků. Autoři zákona tvrdí, že se v Česku nic neutají a konkurence tato data stejně má. Hlavní ekonom Patria a člen Národní ekonomické rady vlády David Marek však oponuje: „Takový předpoklad neplatí. Třeba ceny subdodávek jsou tak citlivé, že si je každá firma pečlivě chrání.“

Jaroslav Biolek z AutoCont CZ: Nejsme na státu závislí

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!