Prestižní profese? Učitel má o třetinu méně než jiní vysokoškoláci | E15.cz

Prestižní profese? Učitel má o třetinu méně než jiní vysokoškoláci

Prestižní profese? Učitel má o třetinu méně než jiní vysokoškoláci
26. ledna 2016 • 12:50
I když tarifní platy učitelů stouply loni v listopadu o 3,3 procenta, oproti ostatním českým vysokoškolákům berou až o desetitisíce korun méně. Platy ve školství jsou o čtvrtinu až třetinu nižší v porovnání s průměrem vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Jsou menší i ve srovnání s dalšími profesemi placenými z veřejných zdrojů. Přitom Češi považují učitelství za čtvrté nejprestižnější povolání.

Z údajů portálu Profesia.cz vyplývá, že v porovnání s ostatními vysokoškoláky je průměrný hrubý plat učitele na základní škole o 28 procent nižší, u středoškolského učitele pak o čtvrtinu nižší. Nejvýraznější je rozdíl je u mateřských škol, kde učitelé berou o 39 procent méně oproti ostatním absolventům vysokých škol.

Nijak příznivá, ale o „něco“ lepší je situace profesorů na vysokých školách, zejména díky možnosti pracovat na vědeckých úkolech a grantových projektech. Hrubý měsíční plat je tu v porovnání s průměrem vysokoškoláků o 17 procent nižší.

Až k násobnému rozdílu podle portálu dojdeme, pokud platy ve školství porovnáme s vysokopříjmovými obory. Učitelé si vydělají méně i ve srovnání s jinými zaměstnanci placenými z veřejných zdrojů – například lékaři si vydělají o 86 procent více než učitelé na základních školách a o 75 procent více v porovnání se středoškolskými učiteli.

„Nárůst počtu pracovních nabídek ze škol na učitelská místa meziročně vzrostl o více než polovinu. Nedostatek učitelů narůstá především v oborech, ve kterých je snazší najít lépe placenou práci. Chybějí učitelé jazyků, informatiky, odborných technických předmětů, ale také matematiky, fyziky nebo chemie. Roste také poptávka po vyučujících na prvním stupni, což je dáno demografickým vývojem,“ analyzuje současnou situaci Zuzana Lincová, ředitelka Profesie.cz.

Do škol nastupuje necelá polovina absolventů pedagogických fakult a čtvrtina z nich do pěti let ze školství odchází

Ani z přílivem „nováčků“ z vysokých škol nemohou školy počítat. Z veřejně dostupných údajů Univerzity Karlovy a ČSÚ vyplývá, že do škol nastupuje necelá polovina absolventů pedagogických fakult a více než čtvrtina z nich do pěti let ze školství odchází. Uplatnění hledají především v administrativě a v obchodu.

MŠMT: Pomoci má kariérní systém

Ministerstvo školství chce nízké platy učitelů řešit zavedením kariérního systému. Ten například počítá s tím, že by se učitelům zvýšil základní plat hned po dvouletém adaptačním období. Nyní musejí nováčci na posun v tabulce čekat šest let. Součástí změn by měl být i osobní příplatek kvalitním učitelům.

Plán má své příznivce. Předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček považuje kariérní systém z pohledu ředitele školy za „fantastický nástroj na personální práci“. Umožní podle něj lépe motivovat členy pedagogického sboru k dalšímu vzdělávání.

Zajíčkovi v něm však chybí řešení problému učitelů odborných předmětů, kterými často bývají lidé z praxe bez pedagogického vzdělání. Ti mohou působit ve škole maximálně na půl úvazku a do kariérního systému učitelů by nespadali. Školy podle Zajíčka mají problém učitele odborných předmětů sehnat a zaplatit.

Učitelé na základní škole si podle údajů ministerstva školství v roce 2014 průměrně vydělali 28 027 korun, na středních školách včetně konzervatoří to bylo 28 890 korun.

Měli tak na výplatní pásce více než průměrný zaměstnanec bez ohledu na výši vzdělání, průměrná mzda v Česku byla předloni 25 686 korun.

Průměrný plat vysokoškoláka ve státních službách byl v roce 2014 podle ministerstva práce a sociálních věcí 34 613 korun.

Podle průzkumu CVVM „Prestiž povolání v ČR 2013“ se učitelé umístili na čtvrtém místě. První byli lékaři, následovaní vědci a zdravotními sestrami.

Problém v celé Evropě

Nedostatek učitelů ale není jen problém Česka, ubývá jich v celé Evropě. Západní a severské země v loňském roce investovaly do kampaní, které by měly přilákat mladé lidi ke studiu pedagogických oborů.

V sousedním Slovensku dokonce vstoupila část učitelů do stávkové pohotovosti a pohrozila vyhlášením stávky před březnovými parlamentními volbami. Od vlády premiéra Roberta Fica požadují více peněz na školství včetně zvýšení platů pedagogů.

Zaměstnanci školství z Iniciativy slovenských učitelů ohlásili, že již koncem ledna zahájí časově neomezenou stávku, pokud kabinet nenavrhne opatření na splnění jejich požadavků.

Premiér Fico dnes uvedl, že do stávké pohotovosti vstoupilo 151 z více než 6200 slovenkých škol a že v období 2012 až 2016 stouply platy slovenských učitelů o 22 %, což je nejvíce ze všech profesí ve veřejném sektoru.

O kolik procent má větší plat žádaný vysoškolák než učitel

O kolik procent mají vyšší plat jiní vysokoškoláci než učitelé - rok 2016O kolik procent mají vyšší plat jiní vysokoškoláci než učitelé - rok 2016Autor: Profesia.cz
Pramen: Profesia.cz

 

businessinfo.cz

  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí
  • Neplatičů DPH v registru přibývá geometrickou řadou