Při transformaci se improvizovalo, tvrdí Zeman. Šok to pro nás nebyl, říká Klaus | E15.cz

Při transformaci se improvizovalo, tvrdí Zeman. Šok to pro nás nebyl, říká Klaus

Při transformaci se improvizovalo, tvrdí Zeman. Šok to pro nás nebyl, říká Klaus
Miloš Zeman a Václav Klaus
• 
ZDROJ: Anna Vacková/E15

ČTK, vav

Transformace ekonomiky byla úspěchem, shodli se na konferenci k 25 letům svobodného podnikání bývalý prezident Václav Klaus a současný prezident Miloš Zeman. Rozcházejí se jen v pohledu, nakolik byla přeměna řízená, a v otázce privatizace. „Místo použití existujícího teoretického konceptu bylo nutné improvizovat, postupovat metodou pokusu a omylu,“ uvedl Zeman. Podle Klause je to pravda jen zčásti. „Hlavní kroky a směry jsme v hlavách měli, žádný šok to pro nás nebyl," reagoval Klaus.

„Z akvária jde udělat rybí polévku, ale ne opačně,“ řekl Zeman. Klaus oponoval. „Věděli jsme, že máme nejvíc postátněnou ekonomiku z postsovětského impéria. V politickém systému nebyla transformace nutná, stačilo liberalizovat vstup do politického systému. To se ukázalo, že bylo plně dostačující,“ uvedl Klaus.

Jediným šokem podle něj byl neuvěřitelný tlak Mezinárodního měnového fondu (MMF) na mnohem větší devalvaci koruny. „Podařilo se nám dotlačit MMF, aby z Československa odvolal svou misi a vyslal jinou,“ uvedl exprezident.

Nynější hlava státu odmítla k transformaci dva mýty, a to že „všechno bylo špatně“ a „všechno bylo dobře“. Rozdílný pohled stále mají na kuponovou privatizaci.

Singer zpochybňuje statistiky: Ekonomika rostla více, než se uvádí

„My, lidé pravicového myšlení, jsme opravdu od prvopočátku věřili člověku. Věřili jsme, že když ho ušetříme všemozných příkazů a brzdiček a spolehneme se na jeho svobodnou aktivitu, bude to prospěšné. Míra zásahu státu do ekonomiky je diskutovatelná, záleží už na konkrétním pravicovém či levicovém přístupu,“ uvedl Klaus.

„Ano, máme důvěřovat lidem,“ přitakal současný prezident, aby hned dodal: „Jdeme po stoupající cestě, na které jsou některé zbytečné kameny. Tu Viktor Kožený, tu Zdeněk Bakala. Naše obce a města krásní. Dokonce se můžeme vzájemně kritizovat. Přes všechny chyby zde sedíme jako svobodní lidé, kteří mohou vyjadřovat své názory bez obavy, že je někdo zavře. A to není málo,“ uvedl Zeman.

Podle Zemana je také pravdou, že kupónová privatizace nebyla jedinou možnou formou privatizace, a odhad asi jedné pětiny takto privatizovaných podniků je dost skromný. Připustil ale prospěch šokové terapie: „Naprosto uznávám jednu věc: propast se nepřeskakuje dvakrát. Bylo tady nutné kritické množství rychlosti a koncepce postupných kroků se stavěly proti ní.“

Ohledně kuponové privatizace byla jeho kritika podle něj založena na tom, že rozptýlené vlastnictví akcionářů nedokáže kontrolovat podniky. Zmínil se i o působení investičních fondů a tunelování, což prý bylo dáno nedostatečnou regulací.

„O myšlenku kuponové privatizace jsem ochoten přít se do konce světa. Její přínos bych lehce obhájil,“ reagoval Klaus, který byl ministrem financí ve federální vládě, která tuto metodu privatizace připravila. Základem procesu privatizace byla podle něj rychlost, nikoliv maximalizace výnosů. Zdůraznil rovněž tehdejší potřebu omezení role státu v ekonomice. „Svoboda byla hlavním přínosem, o ni nám primárně šlo. My lidé pravicového myšlení jsme od začátku důvěřovali člověku,“ dodal.

Prezident Hospodářské komory a exministr Vladimír Dlouhý doplnil, že v porevolučních letech existovala mimořádně silná poptávka po rychlé a masové privatizaci. „Dávám to jako příklad, že existoval tlak na rychlé konání. Nedovedu si představit, pod jakým společenským tlakem by se ocitl pomalejší proces ekonomické přeměny,“ dodal Dlouhý.

Klausova nesmrtelnost

Bohumil Doležal: Na rozdíl od chartistů nám šlo o obnovení politických stran

Autor: ČTK, vav
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!