Příčinou propadu Blanky může být technologická nekázeň
Příčinou propadu tunelu Blanka, který nastal v noci na úterý v Praze 6, může být podle Dušana Havla z Českého báňského úřadu (ČBÚ) chyba v projektové dokumentaci nebo technologická nekázeň. Řekl to na tiskové konferenci po dnešním jednání rady hlavního města. Za třetí možnou příčinu označil Havel geologické důvody, vyšetřování se ale podle něj zaměřuje spíše na první dvě varianty.
Báňský úřad podle Havla zajistil všechny možné důkazy a vyslýchá svědky. „Některé důkazy ale budou pohřbeny navždy,“ poznamenal. Podle něj byl poslední propad odlišný od dřívějších dvou ve Stromovce. Délku vyšetřování odhadl na dva měsíce.
Vedení Prahy se dnes seznámilo se zprávou společnosti Metrostav o tom, co se v místě propadu dělo. Primátor Pavel Bém (ODS) ale zprávu označil za nedostatečnou a nařídil Metrostavu, aby dokument dopracoval. „Je nepřijatelné, abychom neznali elementární data. Rada nemůže nést zodpovědnost, když nemá dostatek informací,“ poznamenal. Znovu se pak materiálem bude rada zabývat v úterý.
Rozestavěný tunel Blanka se propadl v noci na úterý v zahradě budovy ministerstva kultury. Na místě vznikl kráter o rozměrech 20 krát 35 metrů. Kvůli propadu podali pražský primátor Pavel Bém i hlavní město trestní oznámení na neznámého pachatele.
ČBÚ další ražbu úseku Brusnice zakázal až do té doby, dokud nebude vypracován nový geologický průzkum a přepracována dokumentace k této části stavby. Stavebníci pracují v ostatních částech tunelového komplexu Blanka, které už jsou proraženy. V nich je potřeba například vybudovat obezdívku, instalovat technologie a vzduchotechniku.
Tunelový komplex Blanka, který se začal stavět v roce 2007, má být součástí severozápadní části městského okruhu. Stavební práce na tunelovém komplexu Blanka vyjdou Prahu na 21,2 miliardy korun, technologie budou stát dalších 4,5 miliardy korun.







Copyright © 2007-2012 Mladá fronta a.s. Technické dotazy směřujte