Prohibice není ve světě neobvyklá, obvykle však selhává

V minulosti bylo ve světě učiněno mnoho pokusů o zákaz nebo omezení užívání alkoholu. Většina z nich ale dopadla neúspěšně. Asi nejslavnější prohibici přinesl takzvaný Volsteadův zákon zakazující výrobu, prodej nebo dopravu opojných nápojů ve Spojených státech, který začal platit v roce 1920. Neslavně skončila i protialkoholická kampaň, kterou v roce 1985 zahájil v Sovětském svazu šéf státu Michail Gorbačov.

alkohol
14.9.2012 21:22   |  

V reakci na sérii otrav metylalkoholem v ČR dnes ministerstvo zdravotnictví s okamžitou platností zcela zakázalo prodej a nalévání tvrdého alkoholu nad 20 procent na celém území republiky. V Česku zatím celostátní zákaz prodeje alkoholu platil při parlamentních volbách v roce 1992. Nevztahoval se pouze na deseti a méně stupňová piva. K zákazu přistoupila v roce 1994 během komunálních voleb také Praha.

Hnutí propagující umírněnost v pití se ve vyspělých státech objevila podle historiků v 19. století. Jednalo se většinou o vyšší daně pro výrobce a prodejce. První zákaz se v USA (stát Maine) objevil v roce 1846. Po občanské válce hnutí za abstinenci nabylo na síle opět v první polovině 20. století a hlavními „tahouny“ byly různé ženské spolky a církev. Některé státy se podařilo „vysušit“ a vše skončilo v říjnu 1919 přijetím takzvaného Volsteadova zákona, který nabyl účinnosti koncem ledna 1920 a který se stal 18. ústavním dodatkem.

Jeden z nejslavnější zákonů v americké historii znamenal úplný zákaz výroby, prodeje a distribuce alkoholických nápojů, výsledek byl ale rozpačitý. Prohibice vedla k rozkvětu černého trhu, pašování a vzniku pokoutních náleven a palíren. Kvalita podomácku vyráběných „dryáků“ ale byla špatná, mezi konzumenty nebyla výjimkou ztráta zraku či smrt. Období prohibice se také stalo zlatým věkem zločinu. Jedním z center zločinu se stalo i Chicago, v němž působil nechvalně známý Al Capone. Ten na prohibici vydělal desítky milionů dolarů, nakonec ale skončil ve vězení kvůli daňovým únikům. Prohibicí navíc stát přišel o výrazné zisky z daní za oficiálně vyráběný alkohol. Již v následujících letech po zrušení zákazu v roce 1933 vynesly daně z alkoholu 500 milionů dolarů na financování sociálních programů. Rozjely se také pivovary a tisíce nezaměstnaných našly v době krize práci.

O prohibici se pokusila i sousední Kanada, kde se v roce 1898 uskutečnilo nezávazné referendum, ve kterém se přes 51 procent hlasujících vyslovilo pro zákaz, ze kterého ale nakonec sešlo.

Ve stejné době sáhly k omezení spotřeby a výroby alkoholu evropské severské státy s výjimkou Dánska. Všechny tyto země od prohibice postupně ustoupily, do dnešních dní ale prodej alkoholu omezují. Alkohol se prodává jen ve speciálních státních prodejnách a nadměrné konzumaci alkoholu brání i jejich otevírací doba. V roce 1982 bylo zavedeno omezení, kdy se alkoholické nápoje včetně piva mohly prodávat až po 13:00, také v Polsku. Toto opatření trvalo až do listopadu 1990.

První "suchý zákon" na ruském území přijal podle historiků car Boris Godunov, který vládl v letech 1598-1605. Panovník tehdy zakázal využívat obilí na výrobu alkoholu kvůli hladomoru. Suchý zákon se poté objevil v letech 1914-1925 a další protialkoholní dekrety vydal Kreml v letech 1958 a 1972. Tehdy se jednalo hlavně o různé zákazy a represi.

Nejslavnější ale byl soubor tří vyhlášek, které vyšly v květnu 1985 krátce poté, co se generálním tajemníkem ÚV KSSS stal Michail Gorbačov. K jeho hlavním bodům patřilo omezení výroby a prodeje destilátů, zastavení výroby alkoholických nápojů z ovocných šťáv a bobulovin a zákaz domácí výroby alkoholu. Zcela se například přestala vyrábět vodka s podílem alkoholu 50 a více procent, alkohol s třiceti a více procenty se směl prodávat pouze od 11:00 do 19:00, v restauracích se „nalévalo“ od 14:00. Za pití na veřejnosti hrozily pokuty a zničena byla asi třetina vinic a ovocných sadů.


Čtěte také:

Obchodní řetězce již stahují tvrdý alkohol z regálů

Horník vyléčený z otravy se vrací do života - ovšem bez zraku

Epidemie metanolových otrav již zasáhla i Prahu


První výsledky „suchého zákona“ byly povzbuzující. Zatímco průměrná roční spotřeba čistého alkoholu se v letech před prohibicí pohybovala kolem deseti litrů na osobu za rok, v roce 1987 činila necelé čtyři litry. Zanedlouho se ale karta obrátila a ke slovu se dostala stínová ekonomika a domácí výroba „samohonky“. Po dvou letech tak ambiciózní plán skončil a „suchý zákon“ označují mnozí Rusové za jednu z největších katastrof moderních ruských dějin. A notně utrpěla i Gorbačovova popularita.

Současná vládní garnitura spíše sahá po minimální ceně za lahev, zkracování doby, kdy a kde se smí alkohol prodávat, nebo po zákazech nočního prodeje.

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Sobotka je naštvaný, protikuřácký zákon chce rychle předložit znovu

Sobotka je naštvaný, protikuřácký zákon chce rychle předložit znovu

Premiér Bohuslav Sobotka by chtěl protikuřácký zákon, který ve středu překvapivě poslanci nepodpořili, prosadit ještě do konce volebního období. Ministr zdravotnictví Svatopluk… více

Komerční prezentace
Mobilní web