Rusové v Česku propagují autoritářství a lobbují v parlamentu, uvádí zpráva

Rusové v Česku propagují autoritářství a lobbují v parlamentu, uvádí zpráva
3. června 2016 • 16:24
Vztahy v ruské komunitě v Česku se zhoršují. Důvodem je situace na Ukrajině, ale i soupeření a střety zájmů ruských podnikatelů či nerespektování pravidel života v České republice nově příchozími z Ruska. Uvádí to výroční zpráva o situaci menšin za rok 2015, kterou by měla projednat vláda. Dokument, který připravila rada vlády pro národnostní menšiny, zmiňuje také lobbování některých Rusů v politických stranách a Parlamentu.

„Názorové rozdělení v ruské menšině už přesáhlo meze žádoucí názorové plurality a nebezpečně zasahuje i většinovou společnost. Jde o projevy propagace autoritářských systémů a politiků, které jsou v protikladu s demokratickými hodnotami státu,“ uvádí zpráva s odvoláním na vyjádření ruského zástupce v radě.

Situace se loni podle dokumentu ještě víc zkomplikovala, a to kvůli napětí mezi Ruskem a EU kvůli Ukrajině. Dalším důvodem je i „soupeření ruských podnikatelů a střety jejich zájmů v České republice“. Komplikovaný je vztah usazených Rusů a těch, kteří do země přicházejí. Mají prý vlastní představy o životě v Česku a zdejší pravidla a hodnoty nerespektují, upřednostňují své zájmy a „někteří agresivní jednotlivci“ lobbují v politických stranách i Parlamentu, uvádí zpráva.

Za Stalina bylo nejlépe, myslí si podle průzkumu Rusové

Dokument se zmiňuje i o propagandě Putinova režimu. Jmenuje sekci ruské menšiny Institutu slovanských strategických studií, označuje ji za instituci s neprůhledným financováním. Sekce ve zprávě uvedla, že loni například pořádala s poslancem Tomiem Okamurou seminář, kde „byla pravdivě osvětlena humanitární role Ruska během vraždění civilního obyvatelstva ukrajinskou armádou na východě Ukrajiny“.

Podle zástupce ruské menšiny ve vládní radě je podstatná část ruské inteligence v Česku k počínání Ruska kritická, jen část lidí si to ale dovolí říct veřejně. Viditelní jsou spíš „zastánci opačného konce názorového spektra“, uvedl ve zprávě ruský člen rady. O složitých vztazích uvnitř menšiny se zmiňují vedle Rusů i někteří Slováci. Podle jednoho z nich ve slovenské minoritě vyvolalo napětí zřízení slovenského domu v Praze bez předchozí diskuse se slovenskými spolky.

Zástupci menšin, kteří ve vládní radě zasedají, si stěžují na nedostatek financí na činnost. Představitelé romské minority poukazují na diskriminaci Romů v práci či v bydlení. Vadí jim také to, že na řešení problémů Romové mají malý vliv. Vietnamci poukazují na problém s uplatněním druhé generace či s umístěním vietnamských dětí do školek.

Kozácké organizace

Řekové zmínili předsudky vůči své menšině. Rusíni upozornili na stárnutí příslušníků své minority i na nechuť lidí zapojovat se do činnosti spolků. Podle chorvatských zástupců práci v chorvatské menšině znesnadňuje rozptýlení Chorvatů po celém Česku. Na podobný problém poukazovali i němečtí členové.

Na ruskou komunitu upozorňovala už v roce 2012 tehdejší původní zpráva o národnostních menšinách. Uváděla, že v posledních letech „z popudu velvyslanectví a kremelské administrativy začaly v České republice vznikat kozácké organizace - uniformované a ozbrojené oddíly“.

Tato sdružení jsou prý řízena přímo z Kremlu, plní ruské mocenské cíle, snaží se proniknout do státních struktur a formují „pátou kolonu Ruska“. Informace vyvolaly ostré reakce z různých stran. Kabinet pak schválenou zprávu stáhl a projednával nové znění.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!