S propagandou Kremlu je třeba bojovat všemi prostředky, prohlásil Gabal

S propagandou Kremlu je třeba bojovat všemi prostředky, prohlásil Gabal
29. února 2016 • 17:47
"Ruská federace podřizuje svou komunikační strategii vojenským cílům, je tak nutné s jeho propagandou bojovat všemi dostupnými prostředky – mazat příspěvky, blokovat internetové účty i přistupovat k soudním opatřením," uvedl předseda podvýboru pro obrannou a bezpečnostní politiku za KDU-ČSL Ivan Gabal. Podle něj dokonce existuje scénář sesazení stávající české vlády, jenž má vést prezidenta ke jmenování nového kabinetu bojkotujícího další prodlužování protiruských sankcí.

Český člen bruselského týmu zaměřeného na monitorování ruské propagandy Jakub Kalenský na debatě ve Sněmovně v této souvislosti doplnil, že lež není alternativní názor.

„Kremelská média nepokrytě slouží ruským vojenským cílům. Podle ministra obrany Sergeje Šojgua totiž nadešel čas si uvědomit, že článek či fotografie představují nový druh zbraně,“ upozornil na debatě Jak porazit kremelskou dezinformační kampaň Jakub Kalenský z bruselského komunikačního oddělení zaměřeného na ruskou propagandu s názvem East StratCom.

Cílem těchto médií údajně není v Evropské unii šířit „obrázek toho, jak je v Rusku vše skvělé a Putin úžasný“, ale hlavně znejišťovat a rozdělovat společnost, zpochybnit „základní instituce jako je EU a NATO. Někdo šíření těchto dezinformací dělá vědomě, a to je věc orgánů činných v trestných řízení, někdo jen sdílí apokalyptický pohled na svět,“ uvedla poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09).

Příkladem lži šířené kremelskými weby je podle Kalenského informace, že během silvestrovských sexuálních útoků v Kolíně došlo i ke znásilnění třináctileté holčičky.

Jakub KalenskýJakub KalenskýAutor: čtk
Jakub Kalenský

„Motiv nezvládnuté migrační krize ze strany EU je jedním z témat ruské komunikační strategie. V českém prostředí mezi ně patří také práce s tzv. mnichovským komplexem, tedy hluboce zakořeněným pocitem, že na celoevropské úrovni se stejně rozhoduje bez nás,“ uvedl zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

Dezinformační kampaně bývají podle řečníků obecně odvozovány z reálných problémů, kterým EU čelí. „Neměli bychom její potíže bagatelizovat jen proto, že do debaty o nich vstupují Rusové,“ dodal Janda.

Jak výrazně ovlivňuje ruská propaganda veřejné mínění na Západě lze ale zatím zjistit jen nepřímo. „Deset až patnáct procent lidí vždycky bude věřit i sebebláznivějším konspiračním teoriím. Jde o to, aby ona dezinformační kampaň nepodchytila tu masu lidí, která se například o dění na Ukrajině tak podrobně nezajímá a přistupuje k různým informačním zdrojům poměrně nekriticky,“ uvedl Kalenský.

Podle informací E15 z unijních zdrojů ale Brusel nemá k dispozici sociologická data o tom, kdo jsou čtenáři tzv. pro-kremelských serverů.

Přečtěte si odlišné pohledy na téma propagandy:

Vyhrocený boj s ruskou propagandou jen přibližuje válku, míní odborník na politickou komunikaci Jan Křeček

Ukrajinský novinář: V ruské televizi mluví o shození atomové bomby na Istanbul

Problematické je podle nich také získat údaje o čtenosti daných stránek, což nedávno potvrdil pro ČRo analytik sociálních sítí Josef Šlerka ze společnosti Socialbakers. „Přesně to vědí jen ty servery samotné, nikdo jiný. Já můžu z dat na sociálních sítí odhadovat jen to, do jaké míry vzbuzují u svých čtenářů potřebu dál se o ty informace podělit. A působení stránek jako Aeronet nebo Protiproud je v tomto směru intenzivní,“ uvedl Šlerka. O jiných mediatypech (tisk, rádio, televize) účastníci pondělní debaty nehovořili.

O uspěchu kremelské kampaně mají napovídat průzkumy veřejného mínění. Podle lednového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) značně vzrostla mezi respondenty důvěra v prezidenta Vladimira Putina (na 24 procent), což je například více než směrem k Angele Merkelové (19 procent). Putin se tak vrátil k úrovni hodnocení z dubna 2011.

„Nejde ale v první řadě o výraz kritického postoje a nedůvěry k zahraniční politice Západu? Vůči ní představuje protipól právě zmíněné Rusko, jež by tak u respondentů bodovalo převážně jen díky chybám, kterých se dopouští Západ,“ zeptal se server E15 Jakuba Kalenského.

Ten připustil, že část veřejnosti může mít odůvodněné výtky například vůči západním intervencím na Blízkém východě, Rusko ale podle Kalenského své praktiky nemůže omlouvat jednáním Západu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!