Situace Romů se za deset let zlepšila jen málo, ghett dokonce výrazně přibylo

Situace Romů se za deset let zlepšila jen málo, ghett dokonce výrazně přibylo
8. dubna 2016 • 12:02
Podmínky Romů v Česku se za posledních deset let zlepšily. Propast mezi situací příslušníků menšiny a ostatních obyvatel je ale stále veliká. Romové mívají horší vzdělání a vyšší nezaměstnanost, víc jim hrozí chudoba, častěji bydlí v horších podmínkách a dožívají se i o několik let nižšího věku. Vyplývá to ze zprávy o Indexu romské inkluze za rok 2015.

Sestavil ho tým skončeného mezinárodního projektu Dekáda, hodnotil situaci Romů v 11 zemích. Na dnešek připadá Mezinárodní den Romů.

Podle poslední vládní zprávy o stavu romské menšiny žije v Česku kolem 242 tisíc Romů. Vláda ve své strategii romské integrace uvádí, že se třetina až polovina z nich potýká s dopady sociálního vyloučení. Počet chudinských domů či čtvrtí, v nichž žijí převážně právě Romové, se za posledních deset let zdvojnásobil. Těchto ghett, kde jsou dospělí obvykle bez práce a děti často končívají v takzvaných zvláštních školách, je kolem šesti stovek.

Podle indexu se situace Romů v Česku od roku 2005 do roku 2015 zlepšila, pokroky jsou ale jen malé. Zatímco před desetiletím základní školu dokončilo 80 procent romských dětí, nyní je to 83 procent. Na začátku projektu do takzvaných zvláštních škol chodilo 44 procent romských dětí, podíl se snížil na 32 procent. Je ale mnohem vyšší než u ostatních dětí, u nichž dosahuje asi pěti procent.

„Ve všech aspektech vzdělávání se situace Romů zlepšila a propast mezi nimi a ostatními obyvateli se zmenšila, se znatelnými výsledky hlavně v gramotnosti a terciárním vzdělávání. Nicméně české školy zůstávají vysoce segregované,“ uvádí zpráva.

Sebevědomá menšina?

Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) je přitom právě kvalitní vzdělání předpokladem pro zlepšení situace Romů v Česku. Přispět by k tomu nyní měl povinný poslední rok školky i začlenění romských školáků do běžných tříd, sdělil ministr.

Míní, že podstatné je také zvyšovat povědomí o romské historii, jazyku a kultuře, a to i u Romů, aby byli „sebevědomou menšinou“. „Proces integrace je komplexní soulad potřebných událostí, které musí nastat v celé společnosti na straně menšiny i majority,“ uvedl Dienstbier.

Zaměstnanost vzrostla

Podle indexu zaměstnanost Romů za posledních deset let vzrostla z 29 na 38 procent. Je ale stále výrazně nižší než u ostatních obyvatel - zaměstnání má sedm z deseti. Romové mnohem častěji pracují na černo. Nezaměstnanost romských pracovníků poklesla ze 46 procent na 27 procent. V celém Česku přitom dosahuje asi šesti procent.

Zdravotní pojištění má podle zprávy 93 procent Romů a 98 procent obyvatel Česka. Zatímco doba dožití v Česku přesáhla 78 let, u Romů byla o deset let nižší. Na hranici chudoby bylo 15 procent lidí v ČR, mezi Romy 68 procent. Průměrný výdělek činí kolem 26.000 korun, u Romů je zhruba o 10.000 nižší. Zkušenost s nerovným přístupem uvádí 64 procent Romů. Příslušníci menšiny mnohem méně dosáhnou na vlastní bydlení. Každý padesátý Rom nemá doma pitnou vodu, každý pětadvacátý elektřinu.

Klára Samková: Romové jsou zrcadlem budoucích průšvihů

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!