Služební zákon platí, rozhodl Ústavní soud. Prezidentovu stížnost zamítl

Služební zákon platí, rozhodl Ústavní soud. Prezidentovu stížnost zamítl
9. července 2015 • 11:22
Ústavní soud dnes zamítl návrh prezidenta Miloše Zemana na zrušení služebního zákona. Vyhověl mu pouze v jediném z jeho návrhů a vypustil z normy jednu větu. Zeman navrhl zrušení celkem 20 rozsáhlých pasáží zákona, které upravují třeba diskutované postavení politických náměstků.

Ústavní soud zrušil na návrh Zemana tu část zákona o státní službě, která umožňuje vedoucím sedmi ústředních orgánů státní správy oponovat vládě, pokud v nich bude chtít snížit počet pracovních míst, popřípadě náklady na mzdy zaměstnanců. Podle současného znění zákona by vláda potřebovala souhlas každého představitele z těchto sedmi ústředních státních orgánů. K těmto klíčovým institucím státu patří například antimonopolní úřad, Český statistický úřad nebo Energetický regulační úřad.

„Rozhodování o klíčových otázkách fungování státní služby, jakými jsou počet služebních míst a objem prostředků na platy, nelze zákonem vyjmout z odpovědnosti vlády tím, že její rozhodnutí učiní závislým na souhlasu vedoucího správního úřadu,“ uvedla při odůvodnění nálezu místopředsedkyně ÚS Milada Tomková.

Tomková zdůraznila, že za řádný chod státní správy a nyní i státní služby nese odpovědnost vláda vůči Poslanecké sněmovně, ale ne ve vztahu k vedoucím několika ústředních státních orgánů. Této ústavní odpovědnosti nemůže vládu zbavit ani zákon schválený zákonodárci, i kdyby s ním vláda souhlasila.

Rozhodnutí ÚS o zrušení části zákona je platné okamžikem vyhlášení jeho nálezu ve věci, tedy už ode dneška.

Návrh na zrušení zákona nebo jeho částí podal prezident loni v listopadu. Zemanův návrh má šest stran textu, takže je oproti jiným podáním, jež směřují proti právním předpisům, relativně stručný. V úvodu se věnuje schvalovací proceduře. Sněmovna se původně začala zabývat novelou starého služebního zákona z roku 2002, který nikdy nebyl plně účinný. Prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu však původně projednávanou novelu podle Zemana nahradil zcela nový návrh zákona o státní službě.

Soud změnil jednu větu, jinak vše zamítl

ÚS se ztotožnil s prezidentem, že takto pojatý proces vzniku zákona vykazuje ústavní vady. „Není přípustné formou komplexního pozměňovacího návrhu předložit ve druhém čtení návrh nového zákona, který z povahy věci nemůže pozměňovat či doplňovat původní předlohu,“ zdůraznila Tomková. Zákonodárci jsou podle ní vázáni dodržovat pravidla legislativního procesu, které si navíc Parlament sám stanovil. Přes tato pochybení není podle ÚS důvod ke zrušení zákona. O tom by mohli ústavní soudci uvažovat, kdyby byl služební zákon zakotven v Ústavě nebo v podústavním právu, například v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, což ale není. ÚS vzal podle Tomkové v úvahu i to, že zákon byl výsledkem široké politické shody, předmětem veřejné diskuse a při jeho přijímání byl brán zřetel na názory parlamentní opozice.

Ostatní návrhy prezidenta ÚS zamítl, protože nedospěl k závěru, že jejich existence v zákonu je protiústavní. K problematice politických náměstků ministrů Tomková uvedla, že ÚS by se touto věcí zabýval za situace, že by se existence těchto funkcí jakkoli dotkla ústavních principů. Tomu tak ale za současné situace není.

Služební zákon začal platit po letech příprav a sporů od letošního ledna. Jeho cílem bylo odpolitizovat státní správu a dát úředníkům jistotu, že po každých volbách s nástupem nové vládnoucí garnitury nenastane kompletní obměna vedení úřadů. Do služebního poměru přešlo nedávno 68 tisíc státních zaměstnanců. Přineslo jim to některé nové povinnosti, ale také pracovní jistoty.

Reakce politiků: Zeman stanovisko respektuje,
Prezident Miloš Zeman respektuje rozhodnutí Ústavního soudu, který dnes zamítl jeho stížnost proti služebnímu zákonu. „Rozhodnutí Ústavního soudu respektuji,“ sdělil Zemanovo stanovisko jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
„Vítám dnešní rozhodnutí Ústavního soudu, je logické a odpovědné. Důležitá reforma, která zajistí nestrannost a větší kvalitu státní správy, může pokračovat,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Vypuštění věty, která se týká systemizace některých úřadů, respektuji jako ústavně odůvodnitelné. Zrušení této věty myslím nezpůsobí při aplikaci zákona žádné vážnější problémy,“ dodal později předseda vlády v komentáři.
Předseda lidovců, vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se omezil na konstatování, že rozhodnutí Ústavního soudu je pro politiky závazné.
Šéf ODS Petr Fiala sdělil, že není příznivcem zatahování Ústavního soudu do „politické bitvy“ v případě, že někdo nesouhlasí s podobou schváleného zákona. „Proto oceňuji zdrženlivost Ústavního soudu v rozhodování o případném zrušení služebního zákona či jeho části. Prezident Zeman by měl raději svůj čas věnovat důležitějším činnostem než bojem s Poslaneckou sněmovnou,“ uvedl Fiala.
Podobně reagoval i člen ústavně-právního výboru za TOP 09 a Starosty Martin Plíšek, který takový verdikt Ústavního soudu očekával a souhlasí s ním. „Byl to zcela zbytečný podnět prezidenta republiky, který zdržel Ústavní soud od rozhodování o důležitějších podáních, například občanů, kteří se přes všechny stupně soudů nedomohli svých práv. Prezident republiky by měl příště lépe zvažovat, v jakých věcech se bude na Ústavní soud obracet,“ sdělil Plíšek.
Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska někdo konečné slovo v legislativním procesu mít musí. „Každý nález Ústavního soudu respektuji. Některý, pravda, se mi líbí, některý se mi nelíbí, tenhle se mi líbí,“ řekl Kalousek.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) na twitteru uvedl, že rozhodnutí soudu znamená ocenění práce „jeho spolupracovníků“ na služebním zákonu, za což jim poděkoval. „Jediná změna ještě více posiluje roli vlády,“ dodal.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!