Soud musí opět řešit případ Romů, kteří nedostali pokoj v hotelu

Soud musí opět řešit případ Romů, kteří nedostali pokoj v hotelu
13. října 2015 • 08:36
Ústavní soud (ÚS) nařídil znovu otevřít případ dvou Romů, kteří měli rezervaci v hotelu v Mostě, ale po příjezdu na místo pokoj nedostali. Podle původního verdiktu se diskriminace založená na jejich etnické příslušnosti neprokázala, podle ÚS ale přetrvávají pochybnosti, zda obhajoba hotelu nebyla pouze účelová. Kauzou se bude znovu zabývat Vrchní soud v Praze. Aktéři sporu se dnešního vyhlášení nálezu neúčastní.

Romové se původně chtěli ubytovat v motelu, kde však nebylo místo. Z recepce si proto zavolali do jiného zařízení, kde jim ubytování přislíbili. Po příjezdu do hotelu ale personál oznámil, že nemá volné pokoje. Oba muži v tom spatřovali diskriminaci založenou na příslušnosti k romské menšině. Od provozovatele požadovali omluvu a jako zadostiučinění 25 tisíc korun.

Krajský soud v Ústí nad Labem a následně i Vrchní soud v Praze jejich žalobu zamítly. Romům se prý nepodařilo prokázat, že skutečným důvodem odepření ubytovacích služeb byl jejich původ. Naopak hotel prý dokázal, že zachází rovným způsobem s hosty jakéhokoliv etnika, rasy či národnosti. Hotel pro sporné datum předložil objednávku všech pokojů od jistého podnikatele, který ovšem později rezervaci zrušil.

Rozpory v důkazech

Podle ústavní stížnosti mezi důkazy existují rozpory. Případ prý představuje „notorickou klasiku“, se kterou se Romové setkávají i při hledání práce či bydlení. Po telefonu dostanou příslib, když ale přijdou osobně, je náhle vše jinak. Podle ústavních soudců se v mosteckém případě nepodařilo provozovateli hotelu jednoznačně vyvrátit tvrzení o diskriminaci. K nevyužité objednávce 156 pokojů nepředložil žádné bližší informace, například seznam účastníků nebo účel jejich cesty.

„ÚS zastává názor, že provedené důkazy neodstraňují pochybnosti o tom, zda k vystavení objednávky nedošlo jen formálně za účelem dodatečného ospravedlnění jednání zaměstnanců hotelu,“ řekl soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

Personál sice neřekl Romům nic otevřeně rasistického, to však diskriminaci nevylučuje. „Představa, že takováto pohnutka bude dotčenému jednotlivci výslovně sdělena, je iluzorní. Jakkoliv lze samozřejmě připustit i tuto situaci, v každodenní realitě půjde spíše o výjimku, než o pravidlo,“ řekl Rychetský.

Soudy to moc neřeší

Ačkoliv je podobné zacházení podle řady romských aktivistů běžné, k soudům se příliš často nedostává. Justice řešila například případ z roku 2001, kdy se Rom nedostal na diskotéku v jednom ze západočeských měst. Justice uznala, že jde o diskriminaci na základě jeho etnické příslušnosti.

O dva roky později se Romka se svým známým informovala na bydlení v ubytovně. Vedoucí jim odpověděla, že volná místa nejsou. Figuranti vzápětí mohli získat dvoupokojový byt. Žena podala žalobu na ochranu osobnosti. Soud jí přiznal peněžní zadostiučinění.

Letos se litoměřický okresní soud zabýval případem realitní makléřky, která odmítla romskou zájemkyni o byt s vysvětlením, že pronajímatel si Romy nepřeje. Soud přiznal zájemkyni právo na omluvu, nikoliv však na odškodnění 100 tisíc korun. Šlo o test, na kterém se podílela také kancelář ombudsmana.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!