Kauza justiční mafie: Vesecká na omluvu nemá právo

Současná nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, podle které byly schůzky a následná rozhodnutí v Čunkově případu jen „přátelskými setkáními“, tak podle Cepla nemá nárok na omluvu, stejně jako exministr spravedlnosti Pavel Němec, místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera a náměstek Vesecké Karel Černovský. Omluvit se Benešová musí jen náměstkovi pražského vrchního státního zástupce Liboru Grygárkovi.

Podle Cepla je zřejmé, že Vesecká a spol. jednali podezřele a netransparentně a podezření, že chtěli ovlivňovat některé kauzy mají reálný základ. „Nikdo z nich neměl žádný důvod cokoli v případu Jiřího Čunka podnikat,“ řekl v odůvodnění Cepl s tím, že se mu žaloby Němce, Vesecké a dalších jeví jako snaha zabránit jakékoli kritice jejich slov. Prokázalo se podle něj i to, že žalobci svým jednáním překračovali svou pravomoc a že ti, kdo je kritizovali, se stávali oběťmi „procesní šikany“.

Kučera se podle Cepla dopustil více intervencí, a to nejen v případu Čunka, ale i v kauze katarského prince. Hámid bin Abdal Sání byl v létě 2005 nepravomocně odsouzen na 2,5 roku do vězení za sex s 16 nezletilými a mladistvými dívkami, tehdejší ministr spravedlnosti Němec však již předtím rozhodl o předání stíhání Sáního do Kataru. „Žalobce Kučera označuje svoje metody za elegantní, žalovaná (Benešová) je označuje za mafiánské, tento soud je označuje za nestandardní, netransparentní a nedůvěryhodné,“ prohlásil Cepl.

Vesecká se podle něj v Čunkově kauze dopustila „použití nedovolených intervencí v koordinaci s dalšími žalobci“ a podílela se na profesní šikaně. V souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího státního zastupitelství odebrat Čunkův případ přerovskému zastupitelství a delegovat ho do Jihlavy pak Cepl uvedl, že nesla odpovědnost za „nedůvěryhodnou delegaci věci“.

Cepl stejný rozsudek vynesl již před dvěma lety. Po odvolání se však spor dostal k vrchnímu soudu, který rozsudek zrušil a případ Ceplovi odebral. Ústavní soud ale kauzu opět Ceplovi vrátil. Jeho rozhodnutí už se nevztahuje na šéfa jihomoravských státních zástupců Petra Coufala a státního zástupce Arifa Salichova, kteří své žaloby stáhli.

Jeho včerejší rozhodnutí je nepravomocné a lze se proti němu odvolat, což neúspěšní žalobci nejspíš udělají. Například Němcův právní zástupce Petr Toman tvrdí, že Cepl v podstatě uplatnil princip kolektivní viny a jeho rozhodnutí je jen hádáním a polemizováním s vrchním soudem.

Přehled hlavních událostí v případu takzvané justiční mafie:

20. prosince 2007 - Stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Marie Benešová v souvislosti s údajným korupčním případem tehdejšího předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka v rozhovoru pro Český rozhlas označila některé představitele justice v čele s nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou za „zákulisní justiční mafii“, která se podle ní snaží ovlivňovat některé kauzy.

Benešová kromě Vesecké jmenovala jejího náměstka Karla Černovského, náměstka vrchního státního žalobce Libora Grygárka, šéfa jihomoravských státních zástupců Petra Coufala, žalobce Arifa Salichova a místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru. V souvislosti s plýtváním na ministerstvu spravedlnosti se zmínila také o bývalém ministrovi Pavlu Němcovi (US-DEU).

17. ledna 2008 - Šest zmíněných představitelů justice podalo na Benešovou žalobu na ochranu osobnosti.

17. března 2008 - Kauzou se začal zabývat Krajský soud v Praze.

5. června 2008 - Soud rozhodl, že Benešová se žalujícím představitelům omlouvat nemusí. Podle soudu výroky Benešové o ovlivňování kauz měly skutkový základ. Justiční funkcionáři podle soudce Vojtěcha Cepla mladšího nepovoleně intervenovali nejen v Čunkově případu, ale i v dalších. Cepl uznal pouze Grygárkovu žalobu.

20. června 2008 - Šest justičních představitelů se proti rozhodnutí soudu odvolalo. Odvolání podala i Benešová.

23. února 2009 - Pražský vrchní soud zrušil Ceplův verdikt z června 2008, případ vrátil k novému projednání a kauzu mu s odkazem na mnohočetná pochybení odebral.

26. března 2009 - Bylo oznámeno, že o sporu bude místo Cepla rozhodovat soudce Krajského soudu v Praze Vladimír Soukup. Kauzu měla původně převzít soudkyně Milena Tatíčková, ta však spor odmítla kvůli podjatosti.

16. dubna 2009 - Právník Benešové Petr Hála podal k Ústavnímu soudu (ÚS) stížnost kvůli odebrání kauzy Ceplovi.

22. dubna 2009 - Benešová potvrdila, že dva žalobci (Arif Salichov a Petr Coufal) vzali v polovině dubna zpět své žaloby. Své rozhodnutí zdůvodnili tím, že nechtěli být předmětem politických úvah.

22. října 2009 - ÚS zrušil rozhodnutí, jímž Vrchní soud v Praze kauzu odňal Ceplovi.

13. ledna 2010 - Krajský soud odložil na neurčito druhé kolo kauzy kvůli námitce podjatosti proti soudci Vojtěchu Ceplovi mladšímu. Námitka souvisela především s tím, jak se soudce o případu vyjadřoval v médiích.

20. dubna 2010 - Pražský vrchní soud námitku podjatosti neuznal.

3. května 2010 - Podle deníku Právo poslal právník Jaroslav Ortman, který zastupuje Pavla Kučeru, Ústavnímu soudu stížnost na podjatost soudce Cepla. Podle deníku Ortman ve stížnosti napadl dvě věci - verdikt vrchního soudu a údajnou podjatost Cepla, o které se prý žalobci dověděli až před třemi měsíci. Cepl jim podle Ortmana v dopise sdělil, že byl v minulosti místopředsedou právní komise Unie svobody, přičemž předsedou komise byl Pavel Němec, který je zároveň jedním ze žalobců.

7. června 2010 - U Krajského soudu v Praze začalo druhé kolo sporu mezi představiteli justice a bývalou nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou.

14. června 2010 - Soud rozhodl, že se Benešová se má omluvit Grygárkovi za to, že jej veřejně označila za člena justiční mafie. Ostatním žalobcům, včetně Vesecké a Němce, se omlouvat nemusí.