Soud v kauze Promopro: úředníci bez trestu, jednatelé dostali devět let | E15.cz

Soud v kauze Promopro: úředníci bez trestu, jednatelé dostali devět let

Soud v kauze Promopro: úředníci bez trestu, jednatelé dostali devět let
24. června 2015 • 11:03
V kauze státní zakázky na zajištění audiovizuální techniky při českém předsednictví EU uznal soud vinnými někdejšího jednatele firmy Promopro Jaroslava Veselého i šest zástupců subdodavatelských společností. Nejpřísnější trest - devět let odnětí svobody - uložil Veselému a jednateli hlavní subdodavatelské firmy Vlastimilu Maxovi, kteří podle obžaloby spáchali vedle praní špinavých peněz i podvod. Obžalované státní úředníky soud osvobodil.

Státu přiznal 327,5 milionu korun jako náhradu škody, dalších 450 milionů musí ČR vymáhat v civilním řízení. Verdikt není pravomocný.

Promopro získalo zakázku od úřadu vlády v roce 2008, a to bez výběrového řízení. Podle rozsudku Veselý s jednatelem hlavní subdodavatelské firmy NWDC Maxou následně předkládali úřadu k vyúčtování i faktury za služby, které nebyly provedeny nebo nijak nesouvisely se zajištěním konferencí při předsednictví.

„Pan Veselý měl jako odborník nepochybně představu, jaký rozsah činnosti je potřeba vykonávat. Úřadu vlády měl garantovat nejen perfektní odvedení práce, k čemuž došlo, ale i to, aby práce byly fakturovány v uvedeném rozsahu a v odpovídajících cenách,“ zdůvodnila verdikt předsedkyně soudního senátu Eva Brázdilová.

Neměl jsem důvod o nich pochybovat, hájil úředníky z kauzy Promopro Vondra

Ostatní obžalovaní podnikatelé pak prý nezákonně získané prostředky pomáhali legalizovat tak, že vytvářeli falešné faktury, převáděli peníze vylákané z úřadu vlády na další subjekty a poté je vybírali v hotovosti. „Dobře věděli, že činnosti, které fakturují, se vůbec neuskutečnily, protože jejich společnosti se na nich v žádném případě nepodílely. To, že finanční prostředky byly z účtů vybrány v hotovosti, také o mnohém svědčí,“ konstatovala soudkyně.

Obžaloba mířila i na bývalou šéfku sekce pro předsednictví Janu Hendrichovou a na její podřízené Radomíra Karlíka a Davida Mlíčka. Vinila je ze zneužití pravomoci, porušování povinnosti při správě cizího majetku a Hendrichovou s Karlíkem také z pletich při veřejné soutěži. Zakázku prý Promopru přidělili v rozporu se zákonem a nezajistili dostatečnou kontrolu k odhalení podvržených faktur. Soudkyně se však dnes trojice zastala s tím, že jsou „obětními beránky“.

„Od počátku jsem hledala motiv k trestné činnosti, z níž byli obžalováni. Ten motiv jsem nenašla. A jestliže nemůžeme najít motiv, těžko můžeme najít úmysl ke spáchání trestného činu. Nenašli jsme žádný majetkový prospěch, žádné propojení na osoby, které se té trestné činnosti dopustily,“ řekla Brázdilová.

Podle ní úředníci postupovali racionálně a v souladu se svým nejlepším vědomím a svědomím, když se snažili zajistit akce, které byly organizačně náročné. „Podle našeho názoru se to jenom snažili zabezpečit co nejlepším způsobem. Nutno říct, že se to povedlo. Jako republika jsme neselhali,“ dodala.

Jana Hendrychová a Radomír KarlíkJana Hendrychová a Radomír KarlíkAutor: čtk
Jana Hendrichová a Radomír Karlík

Podnikatelé Marcel Příkopa, Ivan Komárek a Roman Pekarovič si mají odpykat šest let vězení, Pavel Girstl pět let, všichni ve věznici s dozorem. Veselého s Maxou poslal soud do přísnějšího typu věznice s ostrahou. Václava Čadu potrestal tříletou podmínkou s pětiletou zkušební dobou.

Soud také uložil všem obžalovaným podnikatelům kromě Čady zákaz účasti ve statutárních orgánech firem. U Veselého a Maxy zvolil maximální možnou výši tohoto trestu, tedy deset let, oba muži navíc po tuto dobu nesmí podnikat ve svém oboru.

Veselý s Maxou podle soudu způsobili svým podvodem škodu nejméně 327,5 milionu korun. Tuto částku soud státu přiznal s tím, že zhruba 135 milionů se podařilo zajistit na účtech a zbylé peníze musí sedm obžalovaných podnikatelů vyplatit v takovém poměru, v jakém se na škodě podíleli.

Se zbytkem nároku, který po odečtení pokuty za porušení rozpočtové kázně činí přibližně 450 milionů, odkázal trestní soud ČR do občanskoprávního řízení. „Počkáme na písemné vyhotovení rozsudku a pak budeme rozhodovat, jak dál postupovat,“ řekl mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Pavel Hortig.

Kauza Promopro vypukla počátkem roku 2011
Výběr hlavních událostí v případu zakázky pro společnost Promopro z dob českého předsednictví EU (soud uznal v kauze vinnými jednatele firmy i subdodavatelů):
2011:
27. ledna - Deník Právo a server Aktuálně.cz informovaly, že ministerstvo financí podalo trestní oznámení kvůli podezřelé zakázce, kterou v době českého předsednictví EU získala bez soutěže firma Promopro. Podle Práva společnosti zakázku „přiklepla“ vládní sekce vedená tehdy Alexandrem Vondrou (ODS), pozdějším ministrem obrany. Podle deníku neměla částka za pronájem a obsluhu audio-vizuální techniky překročit 85 milionů korun, společnost prý ale nakonec fakturovala 766 milionů.
Vondra v reakci na zprávu prohlásil, že smlouvu s Promopro nepodepsal a nebyl s ní seznámen. Podle něj byl za financování českého předsednictví odpovědný tehdejší vedoucí úřadu vlády Jan Novák. Ten ale tvrdil, že zakázky připravoval Vondrův úřad.
28. ledna - Vedení společnosti Promopro prohlásilo informace zveřejněné v médiích za zkreslené, neúplné a tendenční.
Úřad vlády zveřejnil smlouvu s Promopro a později i dodatky.
1. února - Mluvčí vlády Jan Osúch řekl, že úřad vlády zaplatil firmě Promopro téměř 551 milionů korun.
3. února - Vedení ODS ostře reagovalo na výroky ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který v tisku Vondru obvinil ze odpovědnosti za ztráty stamilionů korun.
7. února - Policie zahájila trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku.
17. února - Ministr Kalousek a ředitel finančního analytického útvaru ministerstva Milan Cícer oznámili, že část peněz z plateb pro Promopro putovala na podezřelé účty v Rakousku. Na kontech bylo kvůli tomu zablokováno téměř 135 milionů korun.
24. února - Premiér Petr Nečas (ODS) obvinil Kalouska, že ovlivňuje vyšetřování případu. Kalousek to odmítl.
24. března - Vondra se na mimořádné schůzi parlamentu přihlásil ke spoluodpovědnosti za výsledek hospodaření při předsednictví EU. Uvedl, že měl přehled, ale detaily neřešil.
Vládní strany Věci veřejné (VV) a TOP 09 vyzvaly ODS, aby vyřešila situaci kolem Vondry, který podle nich jasně nevyvodil odpovědnost za kauzu Promopro.
28. března - Za Vondru se postavila Výkonná rada ODS.
11. dubna - Vondra nabídl rezignaci na funkci ministra obrany.
16. června - Sněmovna hlasy ČSSD a KSČM vyzvala premiéra, aby kvůli kauze Promopro Vondru odvolal. Nečas to odmítl.
7. července - Antimonopolní úřad zahájil v souvislosti se zakázkou pro Promopro správní řízení s úřadem vlády.
2012:
13. dubna - Protikorupční policie oznámila, že v kauze Promopro obvinila deset lidí, z toho tři bývalé zaměstnance státu. Později vzrostl počet obviněných na 12.
7. prosince - Vondra rezignoval na funkci ministra obrany.
2013:
3. května - Policie navrhla v kauze obžalovat 12 lidí. Zakázka byla podle detektivů předražená o 388 milionů korun.
30. října - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v kauze Promopro uložil úřadu vlády pokutu 1,2 milionu korun.
20. prosince - Vrchní státní zastupitelství v Praze oznámilo, že podalo obžalobu v případu Promopro. Obžaloba se týká 12 lidí, z toho tří bývalých vysoce postavených státních úředníků viněných ze zneužití pravomoci a z porušení povinnosti při správě cizího majetku.
2014
9. dubna - Finanční úřad vyměřil úřadu vlády kvůli zakázce pro Promopro pokutu téměř 551 milionů korun. Úřad vlády oznámil, že se proti pokutě odvolá a že také podá žádost o prominutí odvodu.
3. listopadu - Pražský městský soud začal projednávat kauzu Promopro. Stát se připojil jako poškozený, škodu vyčíslil celkově na 938 milionů korun.
2015
22. dubna - Vláda rozhodla, že většinu ze škody kvůli kauze ve výši 848 milionů korun zaplatí z vládní rozpočtové rezervy.
24. června - Soud uznal vinnými někdejšího jednatele firmy Promopro Jaroslava Veselého i šest zástupců subdodavatelských společností. Veselému a a jednateli hlavní subdodavatelské firmy Vlastimilu Maxovi uložil devět let vězení, ostatní podnikatelé dostali tresty od tříleté podmínky do šesti let vězení. Trojici bývalých státních úředníků soud osvobodil. Verdikt není pravomocný.

Autor: ČTK, vaj
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!