Soudci nedosáhnou na zpětné dorovnání platů, přelomový verdikt neplatí

Soudci nedosáhnou na zpětné dorovnání platů, přelomový verdikt neplatí
9. srpna 2016 • 14:55
Ústavní soud (ÚS) zrušil část průlomového verdiktu Nejvyššího soudu, který předloni otevřel soudcům cestu ke zpětnému dorovnání příjmů kvůli tomu, že v minulosti dostávali nižší násobek průměrné mzdy. Podle dnešního nálezu soudci nárok na zpětné dorovnání nemají. Úspěšnou stížnost podalo vedení Okresního soudu pro Brno-venkov po konzultaci s ministerstvem spravedlnosti.

Dnešní nález se většiny soudců nedotkne, protože přistoupili na kompromisní dohodu se státem, a sporné části svého nároku se tím zřekli. Dostali jen peníze, o které přišli kvůli nesprávnému používání statistického údaje. Pro ty soudce, kteří nepřistoupili na dohodu a podali žaloby, bude nález ÚS nejspíš znamenat špatnou zprávu. Justice jej musí zohlednit v jejich individuálních sporech.

„Pro ty, kteří dohodu neuzavřeli, to znamená respektovat toto rozhodnutí ÚS, a mělo by to de facto znamenat zastavení těch žalob, tak jak jsou vedeny,“ řekl advokát Jaroslav Mišinger, který zastupoval okresní soud. Věří, že nález udělá definitivní tečku za platovými spory.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) nález Ústavního soudu přivítal. „Shoduje se s dlouhodobým postojem ministerstva spravedlnosti ve věci narovnání platů soudců. To bylo ve více než 96 procentech případů vyřešeno dohodou o narovnání. Verdikt zároveň pomůže uzavřít i soudní spory těch, kteří na dohodu nepřistoupili, protože soudy mají povinnost při svém rozhodování nález Ústavního soudu respektovat,“ uvedl.

Rozdílné výklady

Verdikt Nejvyššího soudu (NS) z roku 2014 byl průlomový a vyvolal značnou pozornost. Přiznal soudkyni z Brněnska zpětné dorovnání platu ze dvou důvodů. Jednak kvůli platové základně mylně odvozované z nesprávného statistického údaje, jednak kvůli dlouhodobě sníženému násobku pro určení soudcovských mezd. Místo trojnásobku se v letech 2011 a 2012 používal 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře.

Situace tehdy ovšem byla komplikovanější, ovlivnily ji dva tehdejší nálezy ÚS. Justice se proto musela vypořádat s otázkou jejich zpětné aplikace. NS dospěl k závěru, že soudci mají nárok na zpětné dorovnání, protože z nálezu ÚS plyne jejich právo na trojnásobek průměrné mzdy. Ústavní soudci dnes ale připomněli svůj starší nález týkající se jiného období, v němž zpětné dorovnání označili za nepřípustné. Odůvodnili to tehdy zklidněním atmosféry a zachováním důvěry veřejnosti v soudní moc.

Soudce Jirsa podal ústavní stížnost kvůli platům soudců

Původně se jevilo, že na základě verdiktu NS, který se týkal soudkyně z Brněnska, vznikl totožný nárok všem soudcům a žalobcům. Vládě se podařilo dohodnout s většinou z nich na kompromisním dorovnání platů, a omezit tak rozpočtové výdaje, které by si jinak verdikt vyžádal.

Podle dohody soudci dostali peníze za léta 2012 až 2014, o něž přišli kvůli nesprávně vypočítané platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákon v letech 2011 a 2012 nepřiznával trojnásobek základny. Podle údajů z loňského června stát vynaložil v souvislosti s nároky soudců a státních zástupců dohromady přes miliardu korun. Ušetřil čtyři miliardy.

Stížnost Okresního soudu pro Brno-venkov se týkala jen peněz, o které soudci přišli kvůli sníženému koeficientu pro určení mezd. Statistický údaj, který stát chybně používal pro stanovení platové základny, a odvislé nároky stížnost vůbec neřešila.

Autor: ČTK, bru
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!