Stíhání Tykače kvůli CS Fondům je zastaveno. Svědci odmítli vypovídat

Stíhání Tykače kvůli CS Fondům je zastaveno. Svědci odmítli vypovídat
29. prosince 2015 • 10:57
Vrchní státní zastupitelství v Praze zastavilo trestní stíhání miliardáře Pavla Tykače v kauze CS Fondů. Tykač byl obviněn z toho, že v letech 1996 až 1997 vyvedl z fondů aktiva za 1,2 miliardy korun. Trestní stíhání státní zástupce zastavil, protože chyběly důkazy, že skutek spáchal obviněný. Tykačovi obhájci zastavení očekávali.

Tykačovo trestní stíhání bylo už jednou zastaveno, a to v roce 2008. V roce 2013 povolil Městský soud v Praze obnovu řízení, neboť po zastavení trestního stíhání obviněného vyšly najevo nové skutečnosti, které uvedli dříve nevyslechnutí svědci.

Svědci však po povolení obnovy řízení odmítli vypovídat a Nejvyšší soud konstatoval, že svědecké výpovědi zajištěné před povolením obnovy řízení jsou nepoužitelné, uvedl státní zástupce Zdeněk Matula.

Použít se nedá ani obsah soukromé nahrávky rozhovoru jednoho ze svědků s novináři. Důkazy svědčící o Tykačově vině nebyly zjištěny ani žádostí o právní pomoc ze zahraničí. Podle Matuly tak nebyly splněny zákonné podmínky pro podání obžaloby.

Podle Tykačových obhájců se noví svědci v obnoveném vyšetřování projevili jako krajně nevěrohodní. Většina jich odmítla vypovídat a předložená písemnost se ukázala jako podvrh. Šlo prý o vylhaná svědectví skupiny podvodníků, kteří se snažili Tykače neúspěšně vydírat.

„Po celou dobu vyšetřování jsem byl přesvědčen o bezdůvodnosti stíhání Pavla Tykače, kterému to přirozeně velmi komplikovalo jeho obchodní aktivity stejně jako rodinný život,“ uvedl Jan Kocina, jeden z Tykačových obhájců.

Zpochybňovaná transakce se odehrála v roce 1997, šlo o převod majetku CS fondů v hodnotě přes 1,23 miliardy korun na účet makléřské firmy Umana u Plzeňské banky

Případ znovu otevřel v roce 2012 podnikatel František Bušek, dříve známý pod jménem Chobot. Soud jej vyslechl jako svědka v hlavním líčení se dvěma muži - někdejším úředníkem ministerstva financí a jednatelem firmy, jež se zapojila do obchodů s akciemi fondů. Bušek mimo jiné vypověděl, že Tykačovi pomáhal CS fondy vytunelovat.

Bušek hovořil před soudy opakovaně - nehrozilo mu totiž trestní stíhání, protože ve vztahu k němu je případ promlčený. Popisoval svou údajnou roli v zamaskování nelegálních pohybů peněz a to, jak prý Tykač vše organizoval. Tykač jeho výpověď označil za lživou. Policie navrhla obžalovat miliardáře Tykače letos v dubnu.

Zpochybňovaná transakce se odehrála v roce 1997, šlo o převod majetku CS fondů v hodnotě přes 1,23 miliardy korun na účet makléřské firmy Umana u Plzeňské banky. Za tuto transakci fondy získaly akcie podniku Drůbež Příšovice, které měly podle obžaloby asi desetinovou tržní hodnotu. Peníze po několika převodech skončily na zahraničních účtech.

CS fondy počátkem roku 1997 ovládala prostřednictvím správcovské firmy skupina Motoinvest, Tykač byl jejím spolumajitelem. Podnikatel podezření opakovaně popřel, je prý obětí vydírání.

Tykačův majetek přesahuje 30 miliard

Skupina Motoinvest na sebe upoutala pozornost v roce 1995, kdy rozjela takzvanou třetí vlnu privatizace a pomocí mohutné reklamní kampaně nabídla odkoupení akcií od drobných akcionářů.

Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů už čtyři nepodmíněné tresty. Jednatele společnosti Umana Josefa Matoulka a Vladislava Nadě poslal Vrchní soud v únoru 2007 do vězení na osm a pět let. Týž soud potrestal i makléře Umany Tomáše Roitha a šéfa představenstva investiční společnosti CS Fond Václava Vojtíška, kterým vyměřil shodně čtyři roky vězení.

Majetek jednapadesátiletého podnikatele podle týdeníku Euro přesahuje 30 miliard korun a je tak jedním z nejbohatších Čechů. Před lety získal 40 procent Mostecké uhelné, druhého největšího producenta hnědého uhlí v ČR. Firmu, která nyní nese název Czech Coal, Tykač definitivně ovládl v roce 2011, zaplatil za ni zhruba 19 miliard korun. Tykač kromě toho investuje i do nemovitostí.

Kauza tunelování CS Fondů má svůj počátek již v roce 1997
Hlavní údaje o kauze vytunelovaných CS Fondů a vizitka podnikatele Pavla Tykače, jehož trestní stíhání v této věci zastavilo pražské vrchní státní zastupitelství:
Shrnutí kauzy vytunelovaných CS Fondů:
V březnu 1997 byl ze tří fondů spravovaných firmou C.S. Fond (pod tímto názvem je myšlena akciová společnost) převeden majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun na účet makléřské společnosti Umana. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze byly odčerpány z Plzeňské banky, která byla depozitářem fondu. Peníze se už zpátky získat nepodařilo - většina z nich skončila na účtech v zámoří. CS Fondy do února 1997 spravovala finanční skupina Motoinvest finančníka Pavla Tykače.

Kvůli údajnému tunelu ve fondech čelil Tykač v letech 2006 až 2008 obvinění, jeho stíhání však žalobci zastavili. Kauzu znovu otevřel začátkem roku 2012 kontroverzní podnikatel František Bušek (dříve Chobot), který oznámil, že Tykačovi pomáhal fondy vytunelovat. V lednu 2013 bylo tedy Tykačovo stíhání obnoveno a policie se mu pokusila zajistit majetek v hodnotě 100 milionů korun. Letos v dubnu policie Tykače navrhla obžalovat z podvodu. Jeho trestní stíhání ale podle dnešních informací vrchní státní zastupitelství v Praze zastavilo, protože v kauze chyběly proti Tykačovi důkazy.

Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů už čtyři nepodmíněné tresty. Jednatele společnosti Umana Josefa Matoulka a Vladislava Nadě poslal Vrchní soud v únoru 2007 do vězení na osm a pět let. Týž soud potrestal i makléře Umany Tomáše Roitha a šéfa představenstva investiční společnosti CS Fond Václava Vojtíška, kterým vyměřil shodně čtyři roky vězení.

Dříve byli v souvislosti s CS Fondy stíháni také bývalý ředitel Finančně analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ) Jan Kudlík a jednatel firmy Crassus Petr Müller. Kudlík byl viněn z toho, že jako šéf FAÚ nezabránil transakci, při které peníze z fondů odtekly za hranice. Müllera obžaloba vinila mimo jiné z toho, že se zapojil do obchodů s akciemi CS Fondů. V dubnu 2012 soud Kudlíka i Müllera pravomocně osvobodil. Letos v červnu soud Kudlíkovi uznal odškodné.

Kvůli vytunelování CS Fondů jejich pokračovatel, otevřené fondy Akro, požadoval po státu více než miliardové odškodné s odůvodněním, že úředníci nepozastavili převod peněz do zahraničí. Prvoinstanční soud Akru v lednu 2005 vyhověl, verdikt ale zrušil odvolací soud. V listopadu 2013 Městský soud v Praze rozhodl, že stát má zaplatit společnosti Akro přes 2,1 miliardy korun. Ministerstvo financí peníze ještě koncem roku 2012 vyplatilo, ale zároveň podalo proti rozsudku dovolání. Loni v červnu Nejvyšší soud nařídil projednat spor mezi Akrem a státem znovu.
Pavel Tykač:
Pochází z Čelákovic (narozen 15. května 1964), vystudoval elektrotechnickou fakultu na ČVUT a krátce pracoval v podniku TOS Čelákovice. Po listopadu 1989 začal podnikat, prodával počítače a po prodeji svého podílu ve firmě se soustředil na finanční investice ve skupině Motoinvest. Ta na sebe upoutala pozornost v roce 1995, kdy rozjela takzvanou třetí vlnu privatizace a pomocí mohutné reklamní kampaně nabídla odkoupení akcií od drobných akcionářů.

Motoinvest získal akcie v řadě fondů či bank, a shromáždil tak významné balíky, mezi nimi i v Agrobance, která však v roce 1996, kdy ji Motoinvest kontroloval, zkrachovala. Proti aktivitám firmy zasahovala Česká národní banka a zajímala se o ně i policie. V roce 1999 byl Tykač krátce poradcem ministra financí Iva Svobody (ČSSD), který byl později odsouzen za vytunelování Liberty. Po rozpadu Motoinvestu se Tykač stáhl do ústraní, o jeho aktivitách byly sporadické informace.

Tykač, který je jedním z nejbohatších Čechů (jeho majetek podle médií přesahuje 30 miliard korun), se na scéně znovu objevil před několika lety, když získal 40 procent Mostecké uhelné (MUS). Druhého největšího producenta hnědého uhlí v ČR (nyní Czech Coal) definitivně ovládl v roce 2011. Za celý Czech Coal Tykač zaplatil zhruba 19 miliard korun. Podnikatel kromě toho investuje také do nemovitostí.

V posledních letech se v médiích propíraly také Tykačovy spory - obchodní i osobní - s jinými důležitými hráči v energetickém byznysu, Martinem Romanem (někdejší šéf ČEZ) a Danielem Křetínským (spolumajitel EPH). V roce 2013 se ale situace uklidnila a Tykačova firma se s oběma společnostmi dohodla.

Dlouhá Tykačova noční můra: Výpověď tuneláře ve výslužbě stačit nebude

Autor: ČTK, vaj
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!