Studenti UK kvůli reformě házeli melouny, v protestech hodlají pokračovat | E15.cz

Studenti UK kvůli reformě házeli melouny, v protestech hodlají pokračovat

Studenti UK kvůli reformě házeli melouny, v protestech hodlají pokračovat
Studenti právnické fakulty v Praze protestují proti reformě školství.
• 
ZDROJ: ČTK - Michal Doležal

Pavel Otto

Studenti a pedagogové Univerzity Karlovy dnes vystoupili proti chystané reformě vysokých škol. Akademické shromáždění univerzity odpoledne přijalo rezoluci k reformě a dohodlo se, že případné další protesty se uskuteční nejpozději na začátku března. Předtím vyhodili studenti z oken 90 melounů jako symbol 90 milionů korun, které příprava zákona stála, večer vyrazili na protestní pochod k sídlu vlády. Podle ministra školství Dobeše vedení UK podněcuje akademickou obec k nepokojům.

Studenti a pedagogové UK v rezoluci o reformě uvedli, že nové zákony o vysokých školách byly připraveny příliš rychle a bez dostatečných konzultací, a varovali vládu před jejich přijetím. „Chybí jim přesvědčivá východiska i pádné argumenty pro nezbytnost kompletního nahrazení stávající úpravy,“ stojí v rezoluci. Akademici se obávají likvidace školní samosprávy i omezení nezávislosti vysokých škol.

Podle studentů UK připravovaný vysokoškolský zákon omezuje akademické svobody ve prospěch politiky a byznysu. Mimo jiné se studentům nelíbí plánované omezení jejich zastoupení v akademických senátech a především kombinace se zavedením odloženého školného, které podle nich nemá nikde na světě pozitivní efekty, které se od něj slibují.

Na protest proti reformě vyhodili dnes odpoledne studenti z oken právnické fakulty 90 melounů jako symbol 90 milionů korun, které příprava reformy stála. Vyhozené melouny odvezl jeden z českých pivovarů, použije je jako materiál pro vývoj nových druhů piva.

Večer se stovky studentů a pedagogů UK vydaly od právnické fakulty na protestní pochod k sídlu vlády. Účastníci nesli transparenty s hesly „Vzdělání není byznys“ či „Za svobodu vysokých škol“. Studenti zabrousili i do vzdálené historie s transparenty „Přijedou blaničtí rytíři?“ nebo „Hrr na ně“ doplněný červeným kalichem a skutečným cepem. Demonstranti vykřikovali „Vzdělání není zboží“, „Neprodávejte nás bankám“, „Rektora nedáme“ a „Už je to tady“. Pískali na píšťalky a troubili na vuvuzely.

Studentské protesty proti školské reforměStudentské protesty proti školské reforměAutor: ČTK - Michal Doležal

Ministr školství Dobeš dnes oznámil, že bude od rektora UK Václava Hampla chtít slyšet důvody svolání dnešního akademického shromáždění. „Bude chtít především vysvětlení, z jakého důvodu podněcuje rektor Univerzity Karlovy akademickou obec včetně studentů k sociálním nepokojům,“ stojí v tiskové zprávě ministerstva.

„To, že několik set příslušníků akademické obce cítí potřebu sejít se na akademické půdě a formulovat svůj názor, nemá nic společného s podněcováním k sociálním nepokojům,“ vzkázal rektor ministrovi.

Proti dění na Karlově univerzitě vystoupil i předseda Rady pro reformu vysokého školství Rudolf Haňka, podle něj jde o masovou hysterii.

Sociální demokracie dnes označila chystanou reformu vysokých škol za nedomyšlenou a nespravedlivou. Výhrady má především ke školnému, které chce v případě svého volebního vítězství zrušit. Senátor a stínový ministr školství Marcel Chládek nabídl akademikům a studentům možnost vytvořit na parlamentní půdě platformu, kde by mohli s politiky diskutovat o reformních zákonech.

Reforma VŠ: Více peněz pro kvalitní školy, slučování menších škol i  školné pro studenty

Studentské protesty proti školské reforměStudentské protesty proti školské reforměAutor: ČTK - Michal Doležal

Na protestu se už včera na facebooku začali domlouvat studenti, dosud se jich přihlásily desítky. „Atmosféra na vysokých školách je nakloněna protestům. Studenti, pedagogové a reprezentace vyjadřují silné znepokojení. Domníváme se, že navrhované vysokoškolské reformy ohrožují svobodu a autonomii vysokých škol,“ uvedli pořadatelé.

Podle nich nový zákon o vysokých školách „zcela zlikviduje samosprávný charakter akademické obce a radikálně omezí vliv studentů na rozhodování“. Organizátoři pochodu míní, že školné zavede do vysokoškolského prostředí nerovnost a školy by se po reformě řídily „libovůlí politiků a komerčními zájmy“.

Pro a proti vysokoškolské reformě

Školné

Podle škol jsou současné návrhy jiné než se předpokládalo. Ministerstvo školství dříve deklarovalo, že pokud si student na školné peníze půjčí, splácet začne až ve chvíli, kdy dosáhne na průměrnou mzdu cca 25 tisíc korun. V návrhu se ale objevil jiný ukazatel, od kdy se má začít platit, a to při dosažení dvojnásobku minimální mzdy, což by letos bylo 16 tisíc. Bakalářské a magisterské studium vyjde na 60, respektive 100 tisíc plus úroky. Podle studentů odejde absolvent ze školy do praktického života zatížen příliš velkými dluhy.
Zastánci školného namítají, že v Česku se 80 procent bakalářů hlásí na magisterská studia, což je ve srovnání se zahraničím zcela přemrštěné. Třeba v USA většina studentů končí titulem bakalář, magisterská studia jsou už velice úzce specializovaná. Nešvarem českého systému je i to, že studenti mnohdy navštěvují dvě školy zároveň. Podle vládního NERV chrlí školy zbytečně velký počet absolventů, pro něž není uplatnění. Kvalita výuky se přitom stále snižuje a čeští vysokoškoláci nedokáží uspět v mezinárodní konkurenci. Podle odhadů by mohla skončit až 75 procent soukromých vysokých škol v tuzemsku. Důvodem je i demografický propad, který už zasáhl základní a střední školy.

Omezení dotací

Školy už nebudou dostávat od státu peníze podle toho, kolik je navštěvuje studentů, ale na základě hodnocení kvality výuky, výsledků ve vědě a výzkumu a uplatnění absolventů v praxi. Už příští rok bude pětina jejich rozpočtu závislá na kvalitativních ukazatelích.
Veřejné vysoké školy budou s ministerstvem uzavírat rámcové smlouvy, kde si stanoví, jakých výsledků škola dosáhne v příštích letech a kolik peněz na to od státu dostane. Školy by procházeli dvojím hodnocením. Svou činnost by hodnotily jednak samy, jednak by je každých pět let prověřovala nově zřízená hodnotící organizace. Současné pravomoci ministerstva školství a akreditační komise v záležitostech akreditování vysokých škol převezme nový úřad, Národní akreditační agentura.

Platnost titulů docent a profesor

Školy nesouhlas s novým chápáním titulů profesor a docent. Ty by už neměly všeobecnou platnost, ale byly by vázány vždy jen na konkrétní univerzitu, která titul udělila.
Podle ministerstva školství jde o přežitek z minulosti zavedený komunisty v roce 1956. Za takzvané 1. republiky podobné opatření neplatilo a není v současnosti obvyklé ani v civilizovaném světě. Třeba zahraniční profesor musí v Česku absolvovat několik přezkoušení před různými komisemi než je mu umožněno přednášet. Návrh má tento nedostatek odstranit.

Složení správních rad

Například rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl se pozastavil nad další novinkou, podle níž by o ekonomických záležitostech škol rozhodovaly rady složené z regionálních politiků a podnikatelů.
Návrh zákona předpokládá, že rady budou ze dvou třetin složené ze zástupců dané školy a pouze třetinu mají tvořit všeobecně respektovaní lidé. Nejde tedy výhradně o politiky či podnikatele, ale například i o vědce, umělce nebo jinak vážené osobnosti.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!