Švýcaři odsoudili manažery v kauze MUS, Koláček půjde za mříže na 52 měsíců | E15.cz

Švýcaři odsoudili manažery v kauze MUS, Koláček půjde za mříže na 52 měsíců

ČTK, bru, hav

Tři měsíce čekání na rozsudek v kauze divoké privatizace Mostecké uhelné končí. Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal všechny obviněné české manažery vinnými z podvodů a praní špinavých peněz. Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký, Antonín Koláček a Petr Kraus dostali nepodmíněné tresty od 16 do 52 měsíců. Odsouzení si za peníze Mostecké uhelné společnosti koupili státní podíl na majetku hnědouhelné firmy, potvrdil soud.

Nejdelší trest, 52 měsíců, soud přidělil Koláčkovi. Čmejla od soudu odchází se čtyřletým trestem, Divišovi soud vyměřil trest o dva měsíce kratší. Klimecký byl za opakované praní špinavých peněž odosuzen ke 37 měsícům vězení. Kraus a Koláček byli ihned zadrženi, ostatní odsouzení za sebe k soudu poslali jen své obhájce. Belgičan Jacques de Grotte postal pouze peněžitý trest.

Soud tak nakonec uložil o něco mírnější tresty, než požadovala prokuratura. Vrchní žalobkyně navrhovala všem obžalovaným vysoké pokuty a pět let vězení nepodmíněně. Výjimkou byl de Groote, u kterého navrhovala dva roky podmíněně. Odsouzení se mohou do 30 dní odvolat k nejvyšší švýcarské soudní instanci, Federálnímu tribunálu.

Koláček před soudem řekl, že je verdiktem překvapen. Nepočítal jsem s tím, uvedl, když vysvětloval, proč chce odklad nástupu trestu. Prohlásil, že verdikt považuje za překvapivý a že si neuspořádal obchodní ani rodinné záležitosti. Zároveň upozornil, že ho čeká operace močového měchýře. Kraus prohlásil, že se nemíní vyhýbat pravomocnému trestu a že chce jen trochu času k vyřízení svých záležitostí.

Klíčovým mužem byl Koláček

Předseda tribunálu Jean-Luc Bacher dnes po vynesení rozsudku řekl, že soud bral v úvahu vysokou škodu způsobenou klamnými machinacemi kolem MUS českému státu, který v roce 1999 prodal skoro polovinu akcií za 650 milionů korun. Tato částka byla podle soudu nepřiměřená a České republice vznikla škoda 97 milionů švýcarských franků (asi dvě miliardy korun).

OBRAZEM: Kdo je kdo v kauze MUS

Při určování trestů hrála podle Bachera roli míra podílu odsouzených na podvodech. Klíčovou roli hráli zejména Koláček, Čmejla a Klimecký, kteří získali při pochybných operacích velké prostředky. Diviš, jenž zakládal ve Švýcarsku společnosti používané při ovládnutí MUS, sehrál menší úlohu a byl spíše nástrojem, řekl soudce.

Důležitou roli měl podle Bachera i Kraus, ale vzhledem k tomu, že se z celého podniku stáhl již v roce 2002, jeho podíl na praní špinavých peněz byl nejslabší.

Dnešní verdikt rovněž ukládá peněžité tresty s odkladem na dva roky: Klimeckému 10 250 švýcarských franků (212 tisíc korun), Koláčkovi 11 970 franků, Krausovi 8600 franků, Divišovi 63 750 franků, Čmejlovi 40 500 franků a de Grooteovi 75 900 švýcarských franků (1,6 milionu korun).

Miliardy pro Česko?

Švýcarské úřady zadržely obžalovaným na švýcarských účtech přes 600 milionů švýcarských franků (asi 12,5 miliardy korun). Prokuratura navrhla, aby z těchto peněz jako odškodné dostala nynější MUS 276 milionů švýcarských franků (5,7 miliardy korun) a český stát téměř 150 milionů franků (3,1 miliard korun). Zbytek by připadl Švýcarsku. Bacher oznámil, že o osudu asi 600 milionů švýcarských franků zadržených na účtech odsouzených ve Švýcarsku se rozhodne později. Podle Bachera soud toto rozhodnutí zveřejní zřejmě na přelomu listopadu a prosince.

Odsouzení manažeři naopak požadují úplné zproštění viny a uvolnění finančních prostředků zablokovaných na švýcarských účtech. Jedná se zhruba o 13,9 miliardy korun. Odsouzení se mohou odvolat k nejvyšší švýcarské soudní instanci, Federálnímu tribunálu. Tento soud se zabývá především tím, zda nižší soudy nejednaly v rozporu s federálními zákony, a nezkoumá meritum případu.

„Ministerstvo financí hodnotí pozitivně, že švýcarský soud vyhověl obžalobě, tím lépe, že nepodmíněně. Ještě významnější je, že i z trestného činu podvodu ke škodě státu, to jen dokládá naše tvrzení,“ komentoval rozsudek mluvčí českého ministerstva financí Ondřej Šrámek. Ministerstvo se podle něj podrobněji k rozsudku vyjádří později.

Soudu se účastnil i švýcarský generální prokurátor Michael Lauber. Ten před zahájením procesu listu Le Temps řekl, že pokud by soud obžalované osvobodil, mohli by žádat odškodné „v milionech švýcarských franků“.

Pětice bývalých manažerů je stíhána za podvody nejen ve Švýcarsku, ale i v Česku. Ministerstvo financí, podle kterého vylákali akcie MUS od státu „za zjevně nepřiměřenou cenu“, v minulých dnech rozšířilo už dříve podané trestní oznámení, a doplnilo tak argumentaci týkající se škody, která státu vznikla.

Trumf proti socialistům a zemanovcům?

Podle Šrámka se nové skutečnosti o jednání bývalých manažerů firmy skrytých za švýcarskou schránkou Investenergy objevily v dokumentech vyplývajících z právní pomoci poskytnuté z ostrova Man. Z nich plyne, že obvinění firmu kontrolovali o rok dříve, než veřejně deklarovali, což ovlivnilo celý rozhodovací proces české vlády.

Státní zástupce z olomouckého vrchního státního zastupitelství Petr Šereda, který má kauzu MUS v Česku na starosti, dnes ČTK řekl, že rozhodnutí švýcarského soudu berou na vědomí. „V tuto chvíli je to nepravomocné rozhodnutí, my budeme muset počkat na pravomocný rozsudek. Budeme si muset vyžádat písemné vyhotovení rozsudku švýcarského soudu. Budeme ho muset detailně vyhodnotit z toho pohledu, pro které trestné činy byli obvinění odsouzeni, jestli se shodují s těmi trestnými činy, pro které je vedeno trestní řízení u nás, a podle toho potom budeme postupovat,“ řekl Šereda.

Verdikt švýcarského soudu je podle něj zprávou i pro českou stranu. „Rozhodnutí švýcarského soudu potvrzuje, že i ta právní konstrukce, se kterou jsme přišli v České republice, je správná a že nešlo o mylný názor,“ poznamenal Šereda. Poukázal přitom na spolupráci mezi českými i švýcarskými justičními orgány, která byla podle něj oboustranně přínosná.

Rozsudek může ovlivnit i nadcházející předčasné volby - lehce se může stát trumfem soupeřů socialistů, a nakonec i zemanovců v předvolební kampani. Právě současný prezident, jehož vláda ČSSD má privatizaci MUS z roku 1999 „na triku“, celou transakci označil za výhodný obchod. „Rozhodujícím kritériem byla cena. Vládu k jejímu rozhodnutí vedlo to, že Appian Group nabídla cenu o 30 procent vyšší, než byla cena akcií na trhu,“ uvedl nedávno Zeman u výslechu na protikorupční polici.

Privatizace MUS - víc než bohatá historie
Listopad 1993 Spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina vznikla Mostecká uhelná společnost (MUS). Část akcií MUS byla privatizována v rámci druhé vlny kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46procentní podíl.
Květen 1998 Stát ztratil kontrolu nad MUS. Doly ovládla neprůhledná americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy.
Březen 1998 ČSSD žádá hlavu Romana Češky, šéfa Fondu národního majetku. Za to, že upozornil na nejasné majetkové vztahy v MUS a žádal o svolání valné hromady společnosti.
Duben 1998 Na mimořádné valné hromadě MUS zjistil stát držící v největší hnědouhelné firmě 46,3 procenta akcií, že ztratil nad firmou kontrolu, a má proti sobě hráče vlastnícího téměř padesátiprocentní balík. Později se prokázalo, že akcie v letech 1997 až 98 skupovala švýcarská Investenergy S. A, která v ČR zastupovala skupinu Appian Group.
Červenec 1999 Zemanova vláda prodává za 650 miliónů korun zbylý státní podíl MUS. Jako nový vlastník se hlásí Appian Group Inc. O pět let později koupil majetek Appian Group fond Appian Central European Development Fund spravovaný bankou Credit Suisse First Boston.
Březen 2005 Severočeská uhelná, vlastněná manažery Antonínem Koláčkem, Lubošem Měkotou, Vasilem Bobelou a Petrem Pudilem dokončila převzetí energetických podniků Appianu. Tito lidé o rok později podíly dál převádějí na nizozemskou firmu Czech Coal N. V.
Červen 2005 Švýcarská policie začala prověřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, které byly následně vyprány právě ve Švýcarsku. Vyšetřovatelé na účtech v tamních bankách zablokovali zhruba 600 milionů švýcarských franků, tedy přes 12,4 miliardy korun.
Prosinec 2010 Stoprocentním vlastníkem dolů se stala Tykačova Indoverse Czech Coal Investments Limited.
Říjen 2011 Švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací okolo privatizace MUS sedm lidí.
Červen 2012 Česká policie začala stíhat Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pro podezření, že vyvedli ze společnosti 150 milionů dolarů a použili je na nákup akcií této firmy. V říjnu přidává obvinění z podvodu při privatizaci.
Listopad 2012 Policie obstavila exmajitelům MUS bankovní účty, cenné papíry a nemovitosti.
Květen 2013 Začal soud ve švýcarské Bellinzoně.
Červenec 2013 Švýcarská prokuratura navrhla Koláčkovi, Čmejlovi, Divišovi, Klimeckému a Krausovi pět let vězení nepodmíněně, de Grooteovi dva roky podmíněně a všem vysoké pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Z peněz zadržených obžalovaným má být odškodněna společnost MUS a český stát. V případě MUS jde o 276 milionů švýcarských franků (5,8 miliardy korun), český stát by měl dostat 150 milionů franků (3,2 miliard korun). Obhajoba argumenty prokuratury odmítla.
10. října 2013 Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS). Uložil jim nepodmíněné tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. V případě Krause a Koláčka, kteří byli přítomni, nařídil jejich okamžité zadržení. Diviš, Čmejla a Klimecký se do soudní síně nedostavili. Belgičan Jacques de Groote dostal pouze peněžitý trest.

Autor: ČTK, bru, hav
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!