Trenýrky na Hradě nejsou trestný čin, tvrdí soud. Případ bude mít dohru, říká Ovčáček | E15.cz

Trenýrky na Hradě nejsou trestný čin, tvrdí soud. Případ bude mít dohru, říká Ovčáček

24. srpna 2016 • 17:23
Vyvěšení červených trenýrek na Hradě skupinou Ztohoven nebylo trestným činem. Obvodní soud pro Prahu 1 dnes proto postoupil případ Obvodnímu úřadu Prahy 1, který rozhodne zda se jednalo o přestupek. Podle soudkyně se umělci nedopustili ani krádeže, ani výtržnictví. Filipu Crhákovi, Matěji Hájkovi a Davidu Honsovi hrozilo za krádež, poškozování cizí věci a výtržnictví až tři roky vězení.

Rozsudkem soudu ohledně vyvěšení obřích červených trenýrek nad Pražským hradem je podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka sdělováno veřejnosti, že je možné beztrestně hanobit státní symboly. Ovčáček to napsal na dotaz ČTK v reakci na rozsudek soudu. Ten rozhodl, že se skupina Ztohoven nedopustila trestného činu. Státní zástupkyně ale na místě podala proti rozhodnutí stížnost. Případem se proto bude zabývat městský soud.

Podle Ovčáčka „příběh“ nekončí. „Klíčové je, že státní zástupkyně na místě podala stížnost,“ uvedl. Dodal, že „podivným rozsudkem je vlastně sdělováno české veřejnosti, že je možné beztrestně hanobit státní symboly“. Členy skupiny, kterou označuje za Sto hoven, označil za chudáky. „Myslím, že široká veřejnost rozhodnutí soudu nepřijme,“ dodal.

Ztohoven rozstříhali standartu prezidenta na tisíc kousků, pošlou je lidem

Trenýrky vyvěsili členové Ztohoven 19. září 2015 na protest proti politice. Převlečeni za kominíky tehdy po lešení vylezli na střechu Pražského hradu a obří spodní prádlo vyměnili za prezidentskou standartu. Později oznámili, že vlajku v hodnotě 33 tisíc korun rozstříhali a rozdali lidem.

Podle obžaloby umělci poničili střechu, nahradit by měli i ukradenou standartu. Pražský hrad také požaduje 88 tisíc korun jako náhradu majetkové újmy a 310 tisíc korun za nemajetkovou újmu.

Akce Ztohoven zaměstnávají soudy, Roman Týc již byl ve vězení
- Umělecká skupina Ztohoven na sebe upoutala pozornost širší veřejnosti v létě 2007 svým zásahem do vysílání České televize. V pořadu ČT2 Panorama se objevil simulovaný výbuch atomové bomby v oblasti Krkonoš. Za dílo získali členové skupiny cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostali do konfliktu se zákonem. Soud nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to, a umělci nebyli potrestáni.
- V polovině roku 2010 členové skupiny v Praze vystavili občanské průkazy se snímky pozměněnými takzvaným morphingem. Akce byla součástí projektu Občan K., kterým umělci chtěli upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku. Podle policie se tím však dopustili trestného činu, neboť při žádostech o vydání průkazů podvedli úředníky. Obvodní soud pro Prahu 1 v prosinci 2011 rozhodl, že umělci nespáchali trestný čin.
- V listopadu 2009 jeden ze členů Roman Týc (vlastním jménem David Hons) přidělal na pamětní desku na Kaňkově paláci na Národní třídě v Praze, která připomíná události 17. listopadu 1989, plastiky s hajlujícíma rukama a s pěstmi se vztyčenými prostředníky. Celé dílo nazval Není co slavit. Policie případ vyšetřovala jako možnou propagaci nacismu, ale nakonec v něm neshledala žádné protiprávní jednání.
- V roce 2007 Týc vyměnil v Praze skla na 50 semaforech pro chodce za šablony s postavičkami v komických či lehce vulgárních situacích. Za to mu soud uložil peněžitý trest 60 tisíc korun, který Týc odmítl a nezaplatil ho. V prosinci 2011 ho soud poslal na měsíc do vězení, kde byl od února do března 2012.
- Týc vymyslel i hru Seber policajtovi čepici, jeho byla i socha ohořelého muže Ohnívání vystavená na Václavském náměstí poblíž místa sebeupálení Jana Palacha.
- V roce 2003 členové Ztohoven překryli na 800 reklamních vitrín v pražském metru bílými plakáty s velkým černým otazníkem. Cílem ilegální akce bylo „zpochybnit prostor reklamy v principu, i prostor konkrétní reklamy jako takové“.
- V lednu 2003 členové skupiny vytvořili otazník zakrytím poloviny červeného neonového srdce výtvarníka Jiřího Davida, které svítilo nad Pražským hradem na konci funkčního období prezidenta Václava Havla.
- V září 2011 vzbudil Týc rozruch, když vytvořil obrazy z popela, který údajně patřil zesnulým. Vystavil je v galerii Dvorak Sec Contemporary v Praze. Úřad městské části Prahy 1, který jej podezíral ze spáchání přestupku, řízení zastavil.
- V červnu 2012 rozeslala skupina na mobily poslanců, členů vlády, vybraných pracovníků Kanceláře prezidenta republiky včetně prezidenta Václava Klause a novinářů 585 textových zpráv, které budily dojem, že si je politici poslali navzájem.
- V listopadu 2012 zveřejnila skupina telefonní čísla některých politiků. Na výstavě Kartografie naděje v pražském centru DOX umístila tabuli, na níž byly kontakty na všechny poslance včetně premiéra Petra Nečase, některých ministrů a prezidenta Václava Klause. Policie případ odložila, protože dospěla k názoru, že nebyl spáchán trestný čin.
- Členové skupiny loni v září na Pražském hradě stáhli prezidentskou vlajku a vyvěsili místo ní velké červené trenky jako kritiku prezidenta Miloše Zemana. Dnes soud rozhodl, že akce nebyla trestním činem. Obvodní soud pro Prahu 1 chtěl případ postoupit Obvodnímu úřadu Prahy 1, aby rozhodl, zda šlo o přestupek. Státní zástupkyně ale na místě podala proti rozhodnutí stížnost. Případem se proto bude zabývat městský soud.
Autor: ČTK
 

businessinfo.cz

  • V digitálním věku skladují firmy většinu dokumentů stále na papíře. A dělá jim to potíže
  • Pro oznamovatele korupce nejsou potřeba nová pravidla, tvrdí podnikatelé
  • Startup Investiční aukce otevřel faktoring i malým a středním firmám
  • Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením