Ukrajinci postižení válkou v Donbasu se masově do pohybu zřejmě nedají, ukázal výzkum

11. října 2016 • 10:19

Ukrajinci postižení válečným konfliktem v brzké době do Česka migrovat nebudou. Z výzkumu geografů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vyplývá, že zhruba dva miliony lidí, které na východu země postihla válka, o migraci na Západ neuvažují, řekl vedoucí výzkumu Dušan Drbohlav. Přesto se ale migrace v poslední době proměnila. Ukrajinci přicházejí do střední a východní Evropy kvůli své ekonomické situaci, nikoliv politické. Pokud přesidlují do Česka, využívají často polských víz díky tamní vstřícné migrační politice.

"Šlo o to prozkoumat, zda konflikt s Ruskem o Krym a Donbas vyvolal a do budoucna vyvolá nějaké změny v migraci ukrajinské populace především ve vztahu k Visegrádu a Evropské unii," uvedl Drbohlav. Jeho výzkumný tým Geomigrace z Přírodovědecké fakulty UK s mezinárodními partnery v těchto dnech vydává knihu o migraci do EU po Majdanu. Geografové rok točili i rozhovory s migranty, kteří už emigrovali, nebo se do vlasti vrátili a ptali se i migračních expertů zemí Visegrádu kromě Maďarska.

"Ukazuje se, že vnitřně vysídlení se pravděpodobně do budoucna nedají masově do pohybu. Důvod je ten, že jsou většinou z východní části Ukrajiny a ta spádovala migračně na Rusko," konstatoval Drbohlav.

Anexe Krymu Ruskem a válečný konflikt na východě země pozměnily podle vědců migrační vlnu z Ukrajiny i v rámci samotné země. Ukrajina je politicky nestabilní a má ekonomické problémy. Výzkum ukázal, že ve své vlasti východní Ukrajinci čelí problémům s integrací, diskriminací na trhu práce, těžko se dostávají k sociálním dávkám i humanitární pomoci a často nejsou příznivě přijímáni ani západními krajany.

Ostravský spolek s názvem Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky se musí přejmenovat

Výzkum se proto zabýval i zahraniční migrací Ukrajinců. Země Visegrádu jsou Ukrajině blízké jazykově a kulturně a také prosperující ekonomikou. Zatímco Slovensko a Česko nepociťují výrazné navýšení imigrace z Ukrajiny, žádostem o azyl a pracovní víza čelí Polsko. Má liberálnější migrační politiku, která vyšla vstříc Ukrajincům. Mohou využívat půlročních pracovních pobytů, poznamenal Drbohlav. Jen v polovině roku jich přicestovalo do Polska kolem půl milionu. Čeští geografové proto svůj výzkum chtějí prezentovat i v Bruselu.

Ukrajinci nicméně tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku a jsou dlouhodobě druhou nejpočetnější skupinou cizinců na českém trhu práce. Toho chce využít i česká vláda při řešení nedostatku pracovních sil na trhu práce. Pokud by se nedařilo zaplnit všechny pozice, chtěl by premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zefektivnit systém pracovních karet a zejména Ukrajincům usnadnit přístup na pracovní trh, řekl začátkem října.

Superhrdina Vladimir Putin. Podívejte se, jaký kalendář vyrobila ruská propaganda
Bitcoin láká doněcké separatisty, pomocí kryptoměny mohou obejít sankce

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!