Uprchlické zařízení ve Vyšních Lhotách se zřejmě otevře v říjnu

Uprchlické zařízení ve Vyšních Lhotách se zřejmě otevře v říjnu
14. července 2015 • 21:10
Uprchlické zařízení ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku by se mohlo otevřít v říjnu, první klienti by v něm mohli být už na konci října. Mělo by mít kapacitu 220 míst. Ministerstvo vnitra lidem z obce slibuje posílení bezpečnosti. Při veřejné debatě to řekl náměstek ministra vnitra Jiří Nováček.

„Primární záležitostí bude zajištění bezpečnosti občanů. Občané nesmí mít pocit ohrožení nebo znejistění z toho, že takovéto zařízení se v jejich obci objeví,“ uvedl Nováček. Podle něj bude vnější ostrahu zajišťovat Policie ČR, vnitřní pak smluvní bezpečnostní agentura. Uprchlíkům nebude umožněn volný pohyb, budou se moci pohybovat jen v areálu zařízení.

Zařízení bude záchytné a riziko útěku je podle představitelů ministerstva i policie minimální. Budou v něm pobývat cizinci, kterým pracovníci cizinecké policie vydali rozhodnutí o vyhoštění. Je tedy pro běžence, kteří se dostali do Česka v rozporu s cizineckou legislativou, řekl Nováček. V zařízení mohou být až 180 dní.

Správa musí nabrat lidi

Podle Nováčka vláda v souvislosti s vytvořením tohoto zařízení rozhodla o navýšení pracovních míst Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra o 60. U policie bude počet míst zvýšen o 85, a to včetně speciální pořádkové jednotky ve Frýdku-Místku. Vzniknou i místa pro zaměstnance ministerstva vnitra, kteří mají na starosti správní řízení.

Náklady na zprovoznění objektů budou deset milionů korun. Půjde o náklady na oplocení, kamerový systém a další vybavení. Do zdravotnického zařízení bude investováno asi 700 tisíc korun. Budova ve Vyšních Lhotách je podle Nováčka nejvíce připravená na okamžité použití.

Vláda: Česko chce do roku 2017 přijmout 1500 uprchlíků

„Nerada bych zpochybňovala slova všech řečníků, to mi nepřísluší a nebylo by to vhodné. My si na ty sliby samozřejmě počkáme, zda to jejich splnění opravdu bude takové a budeme na nich trvat,“ řekla starostka Dana Nováková. Potěšilo ji především to, že diskuse byla věcná a byly zodpovězeny všechny dotazy. Starostka ale už během diskuse poukázala na to, že pro obec umístění zařízení nebude znamenat žádné výhody.

„My jsme si zvykli, že se nás nikdo neptá, mě akorát trošičku vadilo, že jsem byla opravdu tím čelním štítem v první řadě já a taky jsem to musela být já, kdo byl iniciátorem této schůzky,“ uvedla Nováková, která chce usilovat o to, aby obec získala nějaké finanční kompenzace. „Budeme tlačit na vládu tak, aby minimálně to, co se nazývá poplatek za klienta, byl vztažen i na zařízení tohoto typu,“ řekla.

O nás bez nás

Obyvatelé v diskusi poukazovali především na problematiku bezpečnosti, kritizovali fakt, že se rozhodovalo ve své podstatě „o nich bez nich“ a pro obec zařízení nebude znamenat žádný přínos.

Areál ve Vyšních Lhotách má rozlohu 75 tisíc metrů čtverečních a jako zařízení pro uprchlíky se využíval už dříve. Objekt se pro ubytování uprchlíků nevyužívá od prosince 2009.

„Jde tady i o naše majetky, protože kdyby někdo chtěl nemovitost prodat, tak asi neuspěje nebo to bude pod cenou. To je také jedna z nevýhod. Spíše mě mrzí, že to rozhodli bez nás. V takových případech by mělo být referendum,“ řekla jedna z obyvatelek obce, která má svou nemovitost právě v blízkosti zařízení. Hlavně má ale obavu o bezpečnost. „Sice oni říkají, že ostraha má být jiná, než byla, ale zažili jsme tady (v minulosti) i běhání policie po kopci a střílení. Je to určitě nepříjemný pocit, na klidu to nepřidá,“ dodala.

Zařízení je dnes nevyužité, původně se uvažovalo o tom, že z něj bude věznice. Letos v červnu se ale začalo jednat o možnosti převodu z ministerstva spravedlnosti na ministerstvo vnitra. „Bylo to z toho důvodu, že Česká republika čelí souběhu několika migračních situací, a jednou z těchto situací je nelegální migrace, takzvaná tranzitní,“ řekl Nováček. Vláda v pondělí rozhodla o převodu budovy pod správu vnitra.

Uprchlíkům může ČR poskytnout azyl, nebo doplňkovou ochranu
- Česká republika může poskytnout lidem, prchajícím ze svých domovských zemí, dvě formy mezinárodní ochrany. První z nich je azyl, udělovaný žadatelům, kteří prokážou, že jsou ve své zemi pronásledováni za uplatňování politických práv a svobod. Azyl je časově neomezený, po skončení ohrožení ale může být odebrán. Nižším stupněm je doplňková ochrana, která se uděluje na předem stanovenou dobu. Získávají ji převážně osoby, kterým nebyl udělen azyl, ale zároveň jim v případě návratu domů hrozí v současné době nebezpečí.
- O udělení azylu nebo doplňkové ochrany rozhoduje ministerstvo vnitra (MV), proti zamítavému stanovisku se lze bránit u soudu. Během vyřizování žádosti mohou uprchlíci bydlet v azylových zařízeních zřizovaných MV (jsou dvě, v Kostelci nad Orlicí a Havířově), kde dostávají stravu, základní zdravotní péči či kapesné. Smějí si nalézt ubytování i sami, v prvním roce procesu ale nesmějí žadatelé o azyl pracovat. Po udělení azylu mohou lidé využít služeb čtyř integračních azylových středisek, jež mají pomoci v jejich zapojení do společnosti.
- Podle starších údajů nevládní Organizace pro pomoc uprchlíkům ovšem po dobu azylové procedury legálně pracuje jen minimum žadatelů, jejich aktivity se pohybují spíše na černém trhu práce. Najít práci ale není snadné ani po udělení azylu (či doplňkové ochrany), ať už pro jazykovou bariéru, nedostatečné doklady o dokončeném vzdělání nebo - zejména v případě doplňkové ochrany - malé povědomí potenciálních zaměstnavatelů o možnosti takové lidi legálně přijmout do práce.
- Kromě uprchlíků, kteří požádají o azyl přímo na území ČR, pomáhá česká vláda ohroženým lidem i v rámci programu přesídlení. V posledních letech tak dobrovolně ČR přijala každý rok několik desítek lidí (často celých rodin), a to zejména z Kuby nebo Barmy. Přijímání takových uprchlíků je řízeno Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
- Dalším způsobem, jak reagovat na zvýšený příliv uprchlíků, může být režim dočasné ochrany podle zvláštního zákona. V tomto případě náleží příslušný status všem lidem, kteří přicházejí z určitého státu nebo území, na němž je obecně rozšířený konflikt či jsou závažně porušována lidská práva. Použití této formy pomoci ale závisí na rozhodnutí Rady Evropské unie.
- Od začátku 90. let přijala ČR (respektive Československo) dvě velké vlny uprchlíků, obě z Balkánu. Nejprve po roce 1992 zhruba 3500 lidí z Bosny a Hercegoviny, ze kterých zůstaly v ČR i po ukončení občanské války asi 2000 (lidé z bývalé Jugoslávie přišli do ČR také individuálně a pro legalizaci pobytu použili například rodinné vazby datující se do dob Rakouska-Uherska). Koncem 90. let pak následovala asi tisícovka kosovských Albánců, kteří se po skončení bojů většinou vrátili domů.
- Počet lidí, kteří požádali v České republice o azyl, od roku 1993 výrazně kolísal. V letech 2010 až 2013 se sice pohyboval pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně, extrémním byl rok 2001 s více než 18 tisíci žádostmi. Loni o azyl v ČR požádalo 1156 lidí, za prvních pět měsíců letošního roku pak bylo žádostí 679.
- Počet udělených azylů nebo doplňkových ochran je ale podstatně nižší. Loni jich bylo 82, respektive 294, a v řádu několika stovek - s velkou převahou nižšího stupně ochrany - se rozhodnutí pohybovala i v předchozích letech. Za leden až květen letošního roku udělilo ministerstvo vnitra 24 azylů, dalším 219 lidem přiznalo doplňkovou ochranu.
- Nejvíce žádostí o azyl v ČR podávali v uplynulých letech Ukrajinci, následovaní lidmi z dalších zemí bývalého SSSR (Rusko, Bělorusko, Uzbekistán nebo Kazachstán). Od roku 2012 mezi žadateli výrazně narostl počet Syřanů (2012 - 68, 2013 - 69, 2014 - 108), ti ale většinou dostali jen dočasnou doplňkovou ochranu. Azyl byl nejčastěji přiznán lidem z Ukrajiny, Ruska, a také Barmy (v tomto případě jde vesměs o účastníky programu přesídlení organizovaného českou vládou a UNHCR).

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!