Ústavní soud zrušil snížení platů soudců

ÚS svým dnešním rozhodnutím navázal na své starší nálezy, podle nichž musí být soudcovský příjem stabilní a nesnížitelnou veličinou. Vláda přitom plánovala další snížení platů soudců. ÚS rozhodl jednomyslně, žádný soudce neměl odlišné stanovisko.

Z nálezu lze vyvodit, že od října se platy soudců vrátí na vyšší úroveň. Ústavní soud ale odmítl naznačit, zda soudci mohou získat zpět peníze, o které už přišli. „Toto je na těch, kteří budou posléze tento nález aplikovat. (…) Nejsem ten, který by mohl v této situaci dávat rady, poněvadž to není v mé kompetenci,“ řekl ČTK soudce zpravodaj Stanislav Balík. Pokud by však jednotliví soudci například podali kvůli platům žaloby, soudy by jim zřejmě musely vyhovět, neboť snížení mezd ztratilo oporu v zákoně. Ústavní soudci v nálezu kritizují opakované snahy zasahovat do soudcovských platů, jsou prý ve srovnání s jinými profesemi příliš časté. „Taková nivelizace pak ve svých důsledcích vede zákonitě i k sestupu soudcovského stavu uvnitř středostavovské společenské vrstvy, jeho příjmové degradaci ve vztahu k ostatním právnickým povoláním a k umenšování jeho potřebné společenské prestiže,“ stojí v nálezu. Reálné příjmy soudců se podle ÚS od 90. let snížily.

ÚS už ve starších nálezech naznačil, že snížení soudcovských příjmů bude tolerovat jen za zcela výjimečných okolností. Za nepřípustné soud už v minulosti označil především takové snížení platů, které se dotkne jen justice, a nikoliv dalších skupin „služebníků státu“, například státní správy. Dnes projednávané ustanovení zákona se přitom vyjma soudců obecných soudů týkalo jen poslanců a představitelů státní moci. ÚS předem zdůraznil, že na ústavní soudce novela nedopadala, dnes tedy nerozhodovali o svých příjmech.

Soudci: Je to útok na naši nezávislost

Podnět k přezkoumání čtyřprocentního snížení platů dal ústavním soudcům Městský soud v Brně. Jeden z jeho soudců se žalobou domáhá 2596 korun, což je suma, o kterou údajně přišel za letošní leden. Městský soud řízení o žalobě přerušil a věc předložil Ústavnímu soudu.

Podle městského soudu je snížení platů útokem na soudcovskou nezávislost. ÚS argumentům vyhověl. „Soudce potřebuje pro svoji práci patřičný čas, aby mohl promýšlet věci, o kterých rozhoduje, a neměl by mít obavy zejména o nějaké otázky existenční,“ uvedl Balík. „Městský soud v Brně jakožto navrhovatel dnešní rozhodnutí v plném rozsahu akceptuje a vyslovuje uznání, že ze strany Ústavního soudu došlo k nápravě v návrhu vytýkaných chyb,“ uvedla mluvčí městského soudu Gabriela Stočková.

Ústavní soud zastává názor, že nedotknutelnost platů soudců je součástí kompenzací za řadu omezení v soukromém a profesním životě. Soudci se nesmějí odborově organizovat, stávkovat ani kolektivně vyjednávat. Kvůli zachování nezávislosti jsou omezeni ve výdělečné činnosti. Nesmějí podnikat, poskytovat právní služby, působit v představenstvech a dozorčích radách. Výjimkou jsou příjmy ze správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické a umělecké činnosti.

„Platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivým faktorem, s nímž kalkuluje to či ono vládní uskupení například proto, že se mu zdají platy soudců příliš vysoké ve srovnání s platy státních zaměstnanců nebo ve srovnání s jinou profesní skupinou,“ zopakoval ÚS v dnešním nálezu.

Ústavní soud se již v několika starších sporech o mzdy postavil na stranu soudců, a to především když šlo o 13. a 14. platy. Letos však například zamítl návrh směřující proti zmrazení soudcovských platů v letech 2008 až 2010. U Ústavního soudu nyní leží také návrh proti čtyřprocentnímu snížení platů státních zástupců, jichž se dnešní nález přímo netýká. I v minulosti se na ÚS kvůli platům často obracel Městský soud v Brně. Podle Stočkové jde o souhru okolností. Vždy přitom záleží na tom, zda některý konkrétní soudce podá žalobu kvůli ušlé částce. Žaloba je podmínkou podání návrhu na zrušení části zákona.

Ústavní soud v dnešním nálezu uplatnil řadu argumentů z historie, teorie práva a etiky. Upozornil například na americkou ústavu, která již v roce 1788 stanovila, že se příjmy soudců nesmějí za jejich života snížit. „Uvědomovali si, že je to otázka nezávislosti, jestli ten soudce má plat, který zůstane po celou dobu nezměněn, či zda je to tak, že má být ve službách státu s pocitem, že netuší, jak to bude s jeho platem příští rok,“ uvedl Balík. V současném Česku je prý soudcovský plat „permanentní proměnnou“.

Pětiprocentní snížení platů příští rok zřejmě také neprojde

Ústavní soud dnes také naznačil, že odmítne i plánované snížení platů soudců v příštím roce o pět procent. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo zákonem i prodloužení zmrazení mezd. Proti tomu, aby se snížení vztahovalo na soudce, se v připomínkovém řízení podle vládního webu postavily mimo Ústavního soudu také nejvyšší soudy, Soudcovská unie ČR a do jisté míry i ministerstvo spravedlnosti. Dnes Ústavní soud zrušil letošní čtyřprocentní pokles soudcovských mezd.

Ústavní soud s ohledem na svá dosavadní rozhodnutí ještě před dnešním verdiktem navrhl, „aby soudci byli vyňati z rozsahu působnosti předloženého návrhu zákona“, který se má týkat všech ústavních činitelů. Podle ústavních soudců by přijetí zákona znamenalo trvalé prodlužování zmrazení soudcovských platů a reálné snížení úrovně materiálního zabezpečení soudců. „Ocitá se tak za hranicí toho, co Ústavní soud svými nálezy akceptoval,“ sdělil v připomínce soud.

Obdobně argumentovala Soudcovská unie. Nejvyšší správní soud pokládá předlohu za protiústavní a neodůvodněnou. Podle něj platy ve veřejné sféře stále plynule rostly, naopak „odměňování soudců podléhalo pouze restrikcím“. Nejvyšší soud pak doporučil platy nesnižovat vůbec. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že „navržené snížení příjmové hladiny soudců může být považováno za zásah do nezávislosti soudců“.

Ministerstvo práce a sociálních věcí si možné potíže uvědomuje. V předkládací zprávě v podstatě předpokládá to, že pokud bude norma schválena, Ústavní soud ji pro soudce zruší. Znamenalo by to vyšší rozpočtové výdaje i to, že základ pro výpočet soudcovských platů by se skokově zvýšila na 69.300 korun a nebylo by možné ji už nikdy v budoucnu snížit, uvedlo ministerstvo. Návrh počítá s tím, že příští rok by základ při pětiprocentním snížení činil 56.849 korun.

Pokud by norma byla schválena, stát by za celkem zhruba 3500 ústavních činitelů ušetřil asi 112,5 milionu korun a za 1300 státních zástupců zhruba 37,5 milionu korun. V opačném případě by skokový růst platů přišel rozpočet asi na 1,09 miliardy korun, o dalších zhruba 90 milionů by vzrostly náklady na paušální náhrady výdajů.