V Česku jsou muslimové integrovaní jako v USA. Pro západ Evropy to neplatí

V Česku jsou muslimové integrovaní jako v USA. Pro západ Evropy to neplatí
26. května 2016 • 18:18
K fundamentalistickému pojetí islámu se v Evropě přiklání nezanedbatelná část věřících, podle studií představených think-tankem Evropské hodnoty je to až 44 procent muslimské populace zemí západní Evropy. Respondenti průzkumů jsou přesvědčeni o nutnosti návratu ke kořenům islámu. Postoje vyznavačů islámu v Česku se však odlišují, jsou podobné spíše těm, které zastávají celkově dobře integrovaní muslimové v USA.

Dalšímu studiu jejich postojů a hodnot podle think-tanku částečně brání i nechuť evropských institucí vůči sběru dat podle etnicity. Až na výjimku v podobě berlínského centra sociálních věd se totiž srovnání názorů muslimů napříč Evropou věnují jen americké instituty Gallup a Pew Research.

Náboženský fundamanentalismus se podle dostupných dat odráží i v dalších postojích, které silně věřící evropští muslimové zastávají: téměř 60 procent z nich odmítá homosexuály jako přátele, necelá polovina nedůvěřuje židům a 54 procent vnímá Západ jako nepřítele, který chce zničit islám.

Mezi muslimy, které lze považovat za fundamentalisty inklinující ke všem uvedeným postojům, potom zhruba tři čtvrtiny z nich považuje násilí jako ospravedlnitelný prostředek na obranu své víry. Ředitel think-thanku Evropské hodnoty Radko Hokovský však upozorňuje, že v české veřejné debatě se šíří zmatek a hysterie. „Panuje nejasnost v možnostech odlišit islám mainstreamový a pluralistický od jeho extremistického výkladu. To je samo o sobě důležité, aby se dalo proti extremistické formě islámu postupovat s orgány činnými v trestním řízení,“ dodal Hokovský.

Mezi tyto extremistické formy Hokovský řadí islamismus, tedy politickou ideologii směřující k vytvoření právního řádu potlačujícího práva a svobody jednotlivce. Trestně stíhat by se podle něj daly také výzvy k páchání násilné organizované činnosti ve jménu islámu. Z pohledu paragrafů působí problematicky i náboženský fundamentalismus v podobě snahy interpretovat a aplikovat islám takovým způsobem, který odporuje principům osobní svobody, rovnoprávnosti a důstojnosti.

Případ Česko

„Česká republika by neměla opakovat chyby některých západních států s početnou muslimskou komunitou. Liberální demokracie se musí umět bránit,“ říká Hokovský.

Politolog Miroslav Mareš dodává, že české právo je poměrně robustně vystavěno tak, aby mohlo bránit různým směrům extremismu. Současně ale upozorňuje, že se Česká republika nachází v jiné situaci než západ Evropy. Bombové atentáty zemi nehrozí, Mareš však nevylučuje možnou náchylnost některých členů muslimské komunity, zejména z řad konvertitů, k útokům na některé protiislámské aktivisty.

Muslimové se v Česku obecně podobají spíš svým souvěrcům v USA než v západní Evropě, což souvisí nejenom s větším výskytem ghett v Evropě, ale také se skutečností, že do EU velká část vyznavačů islámu emigrovala jako gastarbeiteři na nízko kvalifikované práce.

Pozor na možné unáhlené interpretace, varuje sociolog
Sociolog Daniel Prokop ocenil vstupní studii Markéty Blažejovské z Evropských hodnot, protože se zaměřuje na zdroje radikalismu a extremismu a diskutuje i metodiku. Prezentace některých jejích závěrů však nese stopy zjednodušování a démonizace, uvedl Prokop, který jednotlivé sporné body vypsal a okomentoval:


- Vyznívá chybně, že 72 procent muslimských fundamentalistů by se nebránilo použít násilí a fundamentalistů je přitom 44 procent. To je ale spojení dvou studií, z nichž v té první vychází číslo 72 procent a vychází jen z cca 5 procent nejfundamentálnějších muslimů. Ten údaj 72 procent nemá vůbec nic společného se - spornou - studií, která tvrdí, že fundamentalistických muslimů „je 44 procent“.

- Čísla o hypotetické podpoře násilí muslimy nic neznamenají, když chybí kontrolní skupina. Institut Gallup ukazuje, že otázky o násilí vychází mezi muslimy a nemuslimy cca stejně. V Evropě specificky toto srovnání chybí, ale Gallup je dobré varování.

- Tisková zpráva EH uvádí, že „bombové útoky považuje za ospravedlnitelné alespoň v některých situacích 35 procent muslimů ve Francii”, ale to je sloučení možnosti “often”, “sometimes”, “rarely” (zbytek říká “never”). Přičemž rarely tvoří 19 procent a je to rozhodně spíše odmítající postoj. Proto také PEW, Gallup atd. vždy reportují often+sometimes.

- Zpráva hodně staví na výzkumu německého centra sociálních věd (z něho je těch 44 procent fundamentalistů a obrovské rozdíly proti „křesťanům“). Tenhle výzkum je ale i hodně kritizovaný. Mimo jiné velmi volně definuje fundamentalismus. Nadřazenost práva šaria nad světskými zákony měří otázkou „The rules of the Quran are more important to me than the laws of [survey country]”. („Pravidla koránu jsou důležitější než zákony [zkoumané země]“). Což ale je emotivní důležitost.

- Průzkum je dále nereprezentativní pro evropské muslimy.Je založen na respondentech tureckých a marockých rodin ze 6 zemí, které přišly jako většinou dělničtí gastarbeiteři. Chybí všichni ostatní muslimové.

- Pochybně definuje “křesťana”, protože se ke křesťanství hlásí 70 procent lidí v zemích, kde je 25-40 procent věřících. Není tak divu, že jsou tito „křesťani“ (tj. většinou bezvěrci) méně nábožensky fundamentální než muslimové.

- Chybí také informace, že často jde o data z let 2006-2008. A minimálně v muslimském světě podpora násilí od těch let klesla.

V USA naopak jejich komunita vykazuje větší míru vzdělanosti a socioekonomické integrace. „Pravděpodobnost radikalizace snižuje univerzitní vzdělání. Žádný vliv nemá osobní zkušenost s diskriminací ani otevřenost společnosti vůči cizincům,“ uvedla socioložka a analytička Markéta Blažejovská.

Muslimskou komunitu však nelze vnímat jako jednolitý celek ani napříč západní Evropou. Výzkumy postojů muslimů ve Velké Británii, Německu, Francii a Španělsku ukazují také na výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Jako stát, kde jsou muslimové integrováni nejlépe, z dat jednoznačně vychází Německo.

Komu důvěřují evropští muslimovéKomu důvěřují evropští muslimovéAutor: EH

Zavedení islámského práva šaría podporuje 72 procent muslimů ve Francii a o tři procentní body méně v Británii. Naopak v Německu je pro jen 13 procent muslimů, přičemž třetina se domnívá, že šaría by neměla mít žádnou roli.

Blažejovská rozdíl vykládá odlišným složením muslimských komunit v obou zemích. Konkrétně u tureckých Alevitů, kteří vytvořili v Německu velkou enklávu, je míra fundamentalismu výrazně nižší než u jiných evropských vyznavačů islámu. Velkým problémem, který se nevyhnul ani Německu, je ale vliv a kázání imámů, tedy lokálních náboženských vůdců.

„Je navíc velice znepokojující, že mezi vlivem zahraničních a místních, evropských imámů na radikalizaci není žádný rozdíl. Ukazuje nám to, že tzv. evropský islám se příliš neliší od náboženských diskurzů, které převažují v muslimském světě. Lokální imámové ve Velké Británii, Francii i Německu zjevně často hlásají radikální politické názory a konzervativní postoje,“ upozorňuje Hokovský.

Na otázku, čím je islamistická ideologie pro část populace přitažlivější než současná hegemonie kapitalismu a liberální demokracie, však podle Hokovského neexistuje jednoznačná odpověď, tím spíše při nynějším relativním nedostatku kvalitních dat a srovnávacích studií. „Je to příliš subjektivní a obecné. Nárůst určitých extremistických tendencí spojených se zpochybňováním liberální demokracie navíc tvoří stále širší trend ve společnosti. Nutnost hodnotové integrace svým způsobem platí nejen pro přistěhovalce, ale i většinovou populaci,“ uzavřel Hokovský.

Autor: vaj
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!