Veletržní palác bude dál sloužit umění, NG uvažuje i o novostavbě

Veletržní palác bude dál sloužit umění, NG uvažuje i o novostavbě
11. prosince 2015 • 10:16
Po dvacetiletém využívání Veletržního paláce pro potřeby prezentace umění se debatuje o tom, zda je tato náplň domu postaveného pro jiné účely ideální. Národní galerie v Praze v něm vystavuje moderní a současné umění. Členitý interiér ale neumožňuje některá díla vystavovat, má velmi drahý provoz a dům za 20 let provozu potřebuje opravy.

Současný ředitel NG Jiří Fajt po svém nástupu do čela NG začal mluvit o opuštění paláce a potřebě nové budovy. Po roce se nyní přiklání spíše k setrvání v něm, podmíněném rekonstrukcí a přestavbou.

Ty by si ale vyžádaly stovky milionů korun. O špatném stavu budovy se mluvilo již před Fajtovým nástupem. Tehdejší ředitelka Sbírky moderního a současného umění Helena Musilová v roce 2013 uváděla, že dům potřebuje rekonstrukci pláště, která by mohla snížit veliké energetické ztráty. NG ji vyčíslila na přibližně 250 milionů korun, což je víc než činí roční státní příspěvek pro celou instituci. Objekt je natolik náročný na provoz, že z ročního rozpočtu NG spolkne 78 milionů korun, což je 55 procent z nákladů na provoz všech objektů NG. Z toho náklady na energii činí 32 milionů korun.

V jakém je palác stavu?

Stav Veletržního paláce patřil po Fajtově nástupu k nejspornějším stránkám NG. Kritizoval i své předchůdce za to, že získávali budovy bez předem stanovené koncepce jejich využití. Špatné podle něj je i to, že NG nikdy nezískala budovu postavenou přímo pro své potřeby a využívá výhradně objekty postavené pro jiné záměry v nejrůznějších epochách. Fajt proto začal mluvit o možnosti stavby nové budovy, která by mohla sloužit nejen NG.

Počátkem letošního roku o možné multifunkční novostavbě pro kulturní účely mluvilo i ministerstvo kultury. Především však ústy tehdejšího náměstka pro živé umění Miroslava Rovenského, kterého na jaře ministr kultury odvolal. Důležitá je i případná spolupráce s hlavním městem, které by stavbě pravděpodobně muselo poskytnout pozemek. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) v červnu uvedla, že Praha zvažuje výstavbu nové galerie. Být by prý mohla na Letné v místech, kde býval Stalinův pomník, a náklady na ni by nesl stát.

Fajt ani nová ředitelka Sbírky moderního a současného umění Milena Kalinovská se myšlenky na novostavbu nevzdávají. Možná i vzhledem k dlouhé době, kterou by architektonická soutěž a stavba zabraly, se nyní ředitel NG přiklání k setrvání ve Veletržním paláci.

Veletržní palác by se měl po rekonstrukci proměnit v hlavní sídlo Národní galerie

V příštím roce chce NG podle něho hledat zadání pro architektonickou soutěž o návrh velkorysé rekonstrukce paláce. „Veletržní palác by se měl po rekonstrukci proměnit v hlavní sídlo Národní galerie s centralizovanou administrativou, depozitáři, restaurátorsko-technologickým zázemím, studovnami, knihovnou a archivem s veřejnou čítárnou a především výstavními prostorami odpovídajících měřítek,“ říká Fajt. Alespoň 60 procent výstavní plochy by mělo být posléze vyšších než sedm metrů, dnes má většina výstavních prostor výšku pouhé tři metry.

Jeho plány na proměnu Veletržního paláce počítají s poměrně velkým zásahem do budovy. Velká dvorana by pro dosažení větší výšky výstavních prostor musela být přepatrována, šlo by tedy o vestavbu do současného objektu. Veletržní palác by se měl podle Fajta proměnit i zvenčí, rád by odstranil rampu, která dům odděluje od ulice. „Ve spolupráci s Prahou 7 se NG podílí na dlouhodobém rozvoji okolí Veletržního paláce, který se stane přirozeným těžištěm živé umělecké čtvrti,“ řekl Fajt.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!