Výzkum: Sociální bydlení potřebuje minimálně 181 tisíc domácností

Výzkum: Sociální bydlení potřebuje minimálně 181 tisíc domácností
12. dubna 2016 • 17:40
Sociální bydlení by mohlo v Česku potřebovat přinejmenším kolem 181 tisíc domácností, tedy víc než čtyři procenta. Za střechu nad hlavou vydávají přes dvě pětiny příjmu a po zaplacení nákladů na bydlení jim nezůstane ani životní minimum.

Ztráta bydlení by ale kvůli vysokým výdajům a nízkému příjmu mohla hrozit zhruba desetině českých domácností, v nichž žije přes 885 tisíc dospělých a dětí. Vyplývá to ze zjištění Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV). Ten měl určit domácnosti, které by „mohly představovat cílovou skupinu pro sociální bydlení“.

Sociální bydlení má upravit nový zákon. Podle původních plánů Sobotkovy vlády měl platit od ledna příštího roku, termín se zatím o půl roku odsunul. Ministerstvo práce počítalo s tím, že by na pomoc mohli dosáhnout lidé či rodiny, které za přiměřené bydlení dávají přes 40 procent příjmu. Hranice se ale může po jednáních politiků změnit.

Výzkumný ústav zohlednil nejen náklady na bydlení, ale i to, kolik po jejich zaplacení lidem zůstane. Celkem 180 700 domácností utratí za střechu nad hlavou víc než dvě pětiny příjmu a nezůstane jim ani životní minimum. Skoro 200 tisíc domácností, tedy téměř pět procent vydá přes 30 procent příjmu a zbývá jim méně než životní minimum. To pro samotného dospělého činí 3410 korun měsíčně, pro pár 5970 korun, pro samotného rodiče s dítětem do šesti let 4880 korun a pro dva dospělé a tři děti ve věku pět, osm a 16 let 12 300 korun.

Nejméně 1,6násobek minima

Výzkumný ústav stanovil ale hranici částky, která by měla samotným lidem či rodinám zůstat, na 1,6násobek minima. Samotný dospělý by tak měl mít měsíčně po zaplacení bydlení aspoň 5456 korun, samotný rodič se dvěma dětmi do pěti let 10.592 korun a rodiče se třemi potomky ve věku pět, osm a 16 let pak 19.680 korun.

Tuto částku nemá a za bydlení vydává víc než dvě pětiny příjmu skoro 353 tisíc domácností, tedy přes osm procent. Žije v nich zhruba 166 700 dětí a přes 513 tisíc dospělých, tedy kolem 680 100 lidí celkem. Přes 30 procent příjmu za byt utratí a ani 1,6násobek minima pak nemá na 422 700 domácností, tedy skoro desetina. Tvoří je bezmála 640 tisíc dospělých a 246 tisíc dětí, tedy přes 885 tisíc osob.

Autoři zjistili, že v horší situaci se ocitají lidé, kteří bydlí v nájmu, osamělí rodiče s dětmi a také ti, kteří žijí sami. Nejvíc hrozí ztráta bydlení ve městech od 50 do 100 tisíc obyvatel.

Dávky pro více než 80 tisíc domácností

V Česku je celkem 4,28 milionu domácností. Ve třetině z nich jsou děti. Zhruba pětina bydlí v nájmu, čtyři procenta pak u příbuzných či známých. Víc než dvě třetiny mají sice vlastní či družstevní bydlení, ale asi 611 500 domácností na ně má hypotéku. Dávky v hmotné nouzi pobíralo přes 81 100 domácností, z nichž víc než polovina žila v nájmu.

Podle zjištění dvě pětiny doplatků na bydlení putovaly do nestandardního bydlení, tedy do azylových domů, ubytoven či jinam. Dostávalo je 29 100 domácností, v nichž žilo 34 300 dospělých a 14 200 dětí. Celkem 22 tisíc doplatků, tedy 31 procent mířilo do ubytoven. Stát na doplatcích loni vydal 3,14 miliardy.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!