Závislost na automatech, on-line hraní či sázkách má v Česku sto tisíc lidí

Závislost na automatech, on-line hraní či sázkách má v Česku sto tisíc lidí
23. července 2015 • 14:28
V Česku přibývá lidí se závislostí na hraní automatů, hazardních on-line her či na sázení. Loni jich bylo podle výroční zprávy o hazardu kolem sto tisíc. Problémy s hraním mělo pak 440 tisíc osob. Výroční zprávu představili národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil a šéf národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

„Problémové hraní nebo patologické hráčství se týká všech věkových skupin. Vyšší míru rizika vykazují muži, kteří tvoří i velkou většinu léčených. Riziko je nejvyšší u technických her, takzvaných automatů, výherních hracích přístrojů, videoloterijních terminálů. Není zanedbatelné ale ani u on-line hraní a kurzového sázení,“ uvedl Mravčík.

V posledním roce si některou z hazardních her zahrálo téměř 37 procent dospělých Čechů a Češek, v roce 2013 to bylo 34 procent. Stírací losy si pořídilo či v číselné loterii si vsadilo 29 procent lidí, rok předtím 28 procent. On-line hry hrálo 13 procent dospělých, o rok dřív to bylo 11 procent.

Spíše mužská záležitost

Hazardnímu hraní se v posledním roce věnovalo 46 procent mužů a 28 procent žen. Na automatech, videoterminálech a dalších zařízeních hrálo 11 procent mužů a přes tři procenta žen. O rok dřív to bylo osm procent Čechů a necelá tři procenta Češek. On-line si zahrála pětina mužů a sedm procent žen.

Nejvíc přibývá mladých hráčů. Zatímco v roce 2013 si v posledních 12 měsících na internetu zahrálo 13 procent osob od 15 do 24 let, loni to bylo 23 procent. Největší riziko závislosti hrozí lidem od 35 do 44 let. Víc než dvě pětiny hráčů s problémy tvoří ti, kteří hrají na automatech a podobných přístrojích. Mezi nimi je také největší podíl závislých.

Podle Mravčíka lidé loni za hazardní hraní utratili zhruba 138,1 miliardy korun. Příjmy provozovatelů se tak zvedly o desetinu. Hráči prohráli 31,4 miliardy korun. Rozpočet měl minulý rok z hazardu příjem 7,9 miliardy korun. Z toho státu připadlo 2,4 miliardy, 5,5 miliardy dostaly obce. V průměru na obyvatele získaly 550 korun. V některých regionech je příjem na obyvatele ale až trojnásobný, a to hlavně v pohraničí s Rakouskem a Německem, dodal Mravčík.

Hraní má negativní dopady

Nedávná studie psychiatrického centra Praha ukázala, že hraní má negativní dopady. Prohry, zadlužení, problémy a rozpad rodin ročně vyjdou zhruba na 16 miliard korun. „Přibližně 20 procent lidí, kteří hrají, jsou problémoví hráči. Kdyby se polovinu lidí podařilo dostat do intervenční pomoci, dokázali bychom nápor ztrát snížit o miliardu až dvě,“ uvedl Vobořil.

Loni v Česku fungovalo s povolením ministerstva financí 5958 heren, 566 kasin, 7299 provozoven kurzových sázek a 263 pro dostihové sázky a také osm internetových sázkových portálů. Proti roku 2013 ubylo heren o zhruba čtvrtinu. Hracích přístrojů bylo méně o necelých šest procent, fungovalo jich skoro 70 tisíc. Z nich 57 600 povolilo ministerstvo financí, zbývajících 12 100 obce. Kasin přibylo skoro o pětinu.

V prvních pěti měsících letošního roku bylo odhaleno 784 nepovolených kvízomatů ve 185 provozovnách. Loni experti našli i tisíc internetových stránek s nepovoleným on-line hazardem. Porušovala se také pravidla reklamy a zákaz přeshraničního sázení, při sázení se ovlivňovaly výsledky a objevila korupce a podplácení. Závislí zas kvůli hraní měli na svědomí krádeže, zpronevěry či podvody.

Vláda připravuje akční plán proti hazardu. Platit by měl do roku 2018. Posílit se má prevence. Jedním z opatření je například zřízení informačního webu s poradnou pro hráče či krizové linky. Vzniknout by mohla také centra pro pomoc při závislostech, středisko by mělo být v každém kraji.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!