Zeman předložil Ústavnímu Soudu návrh na zrušení zákona o státní službě | E15.cz

Zeman předložil Ústavnímu Soudu návrh na zrušení zákona o státní službě

Zeman předložil Ústavnímu Soudu návrh na zrušení zákona o státní službě
Prezident Miloš Zeman
• 
ZDROJ: čtk

ČTK

Prezident Miloš Zeman v pátek předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona o státní službě. Návrh na zrušení celku, nebo částí zákona, na němž Zemanovi vadilo například ustanovení o takzvaných politických náměstcích, je odůvodněn procedurou přijetí i konkrétními ustanoveními zákona. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

„Návrh je odůvodněn jednak tím, že procedurou, jakou byl zákon přijat, došlo k porušení základních principů legislativní činnosti stanovené jak ústavou České republiky, tak jednacím řádem Poslanecké sněmovny, a dále i tím, že řada ustanovení zákona, na která se v návrhu odkazuje, neodpovídá ústavním požadavkům na tvorbu právních předpisů, a tedy ani hlediskům vyjádřeným v dosavadní judikatuře Ústavního soudu,“ uvedl Ovčáček.

„Navrhuje se, aby Ústavní soud zrušil buď zákon jako celek, anebo jeho určitá ustanovení, která podle názoru prezidenta republiky nejsou ústavně konformní,“ doplnil ve zdůvodnění hradní mluvčí.

ÚS potvrdil doručení návrhu

Doručení Zemanova návrhu potvrdila také mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková. Teprve v pondělí však návrh podle zavedené procedury dostane spisovou značku. Algoritmus pak určí soudce zpravodaje, který se bude Zemanovými argumenty zabývat a připraví návrh nálezu. „Proto se zatím Ústavní soud nebude vyjadřovat k obsahu návrhu,“ řekla ČTK Sedláčková.

Přezkoumávání zákonů je nejsložitější součástí agendy Ústavního soudu. O výsledném nálezu hlasuje plénum, tedy sbor všech 15 soudců. Návrhu mohou vyhovět zcela i částečně, případně jej odmítnout bez meritorního projednání nebo zamítnout po detailním přezkoumání. Průměrná doba rozhodnutí v plenárních věcech činí devět měsíců až rok, často soudci dokážou dospět k výsledku rychleji. Předseda soudu Pavel Rychetský ale nedávno uvedl, že verdikt o služebním zákonu jen těžko může padnout do konce roku. Zákon má nabýt účinnosti od 1. ledna.

Poslanci veto přehlasovali

Novelu služebního zákona Sněmovna potvrdila 24. října, když přehlasovala prezidentovo veto. Na podobě normy se po dlouhých neshodách dohodla koalice s pravicovou opozicí.

Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků. Měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci státní správy. Nová norma nahradí služební zákon z roku 2002, jehož podstatná část dosud nenabyla účinnosti. Vlády ji několikrát odkládaly s poukazem na značnou finanční náročnost.

Dlouho známá věc

Zeman s předstihem avizoval, že na novém zákonu mu vadí zejména takzvaní političtí náměstci. Na ministerstvu podle něj nebudou mít co na práci, protože nebudou mít na starosti žádnou konkrétní agendu. Navíc prý budou zátěží pro státní rozpočet. Zastánci zákona oponují, že ministr potřebuje mít někoho, kdo ho může zastupovat na jednáních. Politické náměstky podle nich obsahovaly i předchozí návrhy zákona.

Už v září prezident ve svém projevu k poslancům vysvětlil svůj názor na projednávaný zákon a uvedl, za jaké podmínky ho podepíše. „Poslanecká sněmovna však mou žádost motivovanou zájmem o racionální výstavbu státní správy neakceptovala. Zároveň jsem nucen konstatovat, že zákon o státní službě vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání, přes některá jeho zmocňovací ustanovení nebo mezery v zákoně až po neurčitá nebo nejasná ustanovení,“ píše také Zeman v dopise,“ uvedl Zeman při svém říjnovém vetu normy.

Poslanecká sněmovna mou žádost motivovanou zájmem o racionální výstavbu státní správy neakceptovala

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová tento týden uvedla, že Evropská komise neschválí Česku jednotlivé operační programy upřesňující podmínky čerpání dotací z EU v letech 2014 až 2020 před účinností služebního zákona a všech prováděcích předpisů.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!