Zemřel Radim Palouš, první rektor Univerzity Karlovy po roce 1989

Zemřel Radim Palouš, první rektor Univerzity Karlovy po roce 1989
11. září 2015 • 16:49
Ve věku 90 let ve čtvrtek zemřel Radim Palouš. Bývalý mluvčí Charty 77 a spoluzakladatel Občanského fóra byl prvním rektorem Univerzity Karlovy po roce 1989. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) Palouše ocenil jako významného pedagoga, filozofa a člověka, který neváhal bojovat za své politické přesvědčení.

„Česká republika přišla o další významnou postavu svých novodobých dějin. Rád bych vyjádřil upřímnou soustrast všem příbuzným, přátelům i žákům Radima Palouše,“ uvedl Sobotka ve své kondolenci. Vyzdvihl Paloušovu připravenost bojovat za své přesvědčení, i když ho za to čekalo pronásledování.

Současný rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima připomněl Paloušovy zásluhy o znovuzískání akademických svobod nejen pro UK, ale pro celé české vysoké školství. „Svou osobností a morálními hodnotami, které bez výhrad zastával a vyznával a svým lidským kreditem, přispěl výrazným způsobem k zvýšení postavení UK v zahraničí. Otevřel jí dveře do světa - nejen za to mu chceme být a jsme vděční,“ uvedl.

Filozof, pedagog a komeniolog Palouš byl za své politické přesvědčení pronásledován a postihován v 50. letech a pak znovu v období po sovětské vojenské okupaci v roce 1968. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77, jejím mluvčím byl v období 1982 až 1983.

Ocenil, že Univerzita Karlova znovu získala mezinárodní prestiž

Za normalizace musel opustit pedagogickou práci. Živil se pak jako topič nebo soustružník. Po sametové revoluci se na čtyři roky stal rektorem Univerzity Karlovy a podílel se na její obnově. Poté se stal emeritním rektorem UK.

Když loni na podzim při svých devadesátinách bilancoval, nejvíce si vážil právě toho, že se nejstarší české univerzitě vrátila mezinárodní prestiž. „Mohla navázat na to, čím byla před tím, protože ona už měla renomé, jenomže ho v době totality ztratila jako manipulovaná instituce,“ uvedl.

Palouš se narodil 6. listopadu 1924 v Praze v rodině novináře. V květnu 1945 se aktivně účastnil protifašistického povstání. Vystudoval filozofii na Univerzitě Karlově, kde byl žákem profesora Jana Patočky. Po obhajobě práce na téma Masarykovo filozofické mládí byl Paloušovi v roce 1948 udělen doktorát. Absolvoval rovněž studia chemie na Vysoké škole pedagogické a stal se učitelem. Zabýval se dílem Jana Amose Komenského a moderní vyučovací technikou.

Palouš je autorem stovek vědeckých prací a článků z filozofie, pedagogiky, filozofie výchovy a obecné didaktiky. Publikoval v Česku i v zahraničí. Mezi jeho díla patří Komenského Boží svět (1992), Rokování o roku (1994), Totalismus a holismus (1996), Světověk a Časování (2000), Ars Docendi (2004), O globalizaci (2005) či Heretická škola (2008).

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!