Změny zákonů nepomohly. Korupce v zakázkách bují jako za dob losovaček | E15.cz

Změny zákonů nepomohly. Korupce v zakázkách bují jako za dob losovaček

Změny zákonů nepomohly. Korupce v zakázkách bují jako za dob losovaček
Veřejné zakázky, ilustrační foto
• 
ZDROJ: čtk

Daniel Novák

Přerozdělování stovek miliard korun prostřednictvím státních zakázek je nyní tak čisté a průhlédné asi jako v roce 2007, kdy na legendárních záběrech karlovarský úředník "losoval" před notářkou jména společností určených k vítězství v městském tendru. Na 95 procent firem se stále setkává se zakázkami šitými na míru předem vybraného uchazeče, vyplývá z nového průzkumu poradenské společnosti Otiedea mezi více než 150 společnostmi.

„Změnil se zákon, praxe ale zůstala stejná. Rozdíl je v tom, že za losovaček se soutěžilo s maximem prostředků, dnes s minimem. Bohužel to ale jde na úkor kvality zakázek, místo na úkor korupce,“ uvedl ředitel společnosti Otidea Tomáš Langr.

Novela zakona o veřejných zakázkách z roku 2012, která měla omezit korupci a zvýšit průhlednost tendrů, podle zadavatelů i dodavatelů nefunguje. Většina úředníků oslovených v průzkumu soudí, že zakázky nyní transparentnější nejsou. Menší část z nich si dokonce myslí, že byly průhlednější před loňskou novelou.

Třetina zakázek je zmanipulovaná

Přes 60 procent zadavatelů odhaduje, že korupcí je stále ovlivněna zhruba třetina zakázek, dalších 23 procent úředních respondentů odhaduje podíl „cinknutých“ tendrů rovnou na polovinu. Otidea označila výsledky průzkumu za alarmující.

Z aktuálního průzkumu společnosti Otidea rovněž vyplynulo, že každý šestý úředník přijal v soutěži nabídku, která byla podhodnocená. Z druhé strany na 60 procent dodavatelů nabídlo, nebo se jinak setkalo s cenou, která šla v boji o veřejnou zakázku pod náklady.

Stále stejná praxe

„Zadavatelé jsou paralyzováni ve svých výběrových řízeních a dostávají se do pozice, kdy jsou vydíratelní. Odchod stavební firmy od rozpracovaného díla by totiž způsobil výrazné problémy s dokončením projektu, jeho financováním a dodržením termínu. Proto většina úředníků raději přistoupí na nejnižší cenu i na úkor kvality,“ soudí Kateřina Koláčková ze společnosti Otidea.

Obvinění z netransaprentnosti se podle průzkumu bojí 85 procent úředníků, a proto při výběru dodavatelů volí raději kritérium nejnižší ceny. Současná, v pořadí již devatenáctá novela zákona o veřejných zakázkách platí od dubna 2012. Mimo jiné zrušila nechvalně proslulé losovačky.

Už na podzim stejného roku ale tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) začal spolu s vlivným právníkem a předsedou občanského sdružení nazvaného Komora administrátorů veřejných zakázek Robertem Perglem tlačit na další změnu pravidel veřejných tendrů. Využili situace, kdy úřady začaly vybírat vítěze zakázek jen podle nejnižší ceny, ačkoli zákon zadavatelům nic takového neukládá.

Kuba s Perglem za asistence řady firem nakonec slavili minimálně částečně vítězství. Bývalý ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (nejdříve VV, později LIDEM) jejich tlaku ustoupil a kývnul na dvacátou novelu zákona o veřejných zakázkách, u níž se vžil přívlastek „technická“. Mimo jiné ruší plánované snížení limitů pro malé stavební zakázky ze tří na jeden milion korun, které mělo platit od roku 2014. Tendry pod tímto limitem se nemusí řídit zákonem o veřejných zakázkách. Návrh novely nyní čeká na schválení Senátem.

Neměli bychom řešit zakázky za milion

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!