Zrušíme vojenský újezd Brdy, navrhuje Vondrův úřad

Zdroje blízké ministerstvu se shodují, že rozhodování bylo obtížné, protože generální štáb dlouhá léta úporně trval na zachování všech prostorů. Ještě na začátku roku se spekulovalo o tom, že horkými kandidáty jsou vedle Brd také Hradiště nebo Doupov na Karlovarsku a Libavá u Olomouce. Koncem ledna Vylita navrhoval opustit prostor Hradiště, který je svojí rozlohou 330 kilometrů čtverečních největší a žije v něm po Libavé nejvíce civilních obyvatel. „Zhruba před dvěma měsíci bylo ve hře zřízení Národního parku Doupovské hory. Zrušením tohoto cvičiště by armáda ročně ušetřila 200 milionů korun,“ řekl dobře informovaný úředník. Vysoké náklady by ale stála pyrotechnická asanace.

Po opětovném posouzení nejen ekonomických, ale především vojenských kritérií Vylita nakonec upřednostnil Jince. Jejich roční provoz vyjde zhruba na 100 až 150 milionů, po případném uzavření tamní posádky by úspora mohla být ještě vyšší.

Podle důvěryhodných informací sehrálo svoji roli i politické hledisko, protože oblast je dobře dostupná z Prahy a v minulosti byla oblíbeným rekreačním místem.

Konečné slovo je nyní na Vondrovi, kvůli novelizaci příslušného zákona bude nutný souhlas vlády a parlamentu. S převodem území budou muset rovněž souhlasit krajské a místní samosprávy.

Na zrušení cvičiště mohou obce vydělat

Záměr ministerstva obrany zrušit vojenský výcvikový prostor Brdy pravděpodobně narazí na odpor místních lidí - především obyvatel Jinců - a ekologů. Postupné a k přírodě ohleduplné oživení tradiční rekreační oblasti však může okolním městům a obcím přinést profit.

Okresní hospodářská komora v Rokycanech už před časem přišla s plánem celkového rozvoje cestovního ruchu na území cvičiště, například navrhovala výstavbu sportovišť pro lyžaře či bobbisty. „V Plzeňském kraji po odchodu vojáků ze Strašic a Stříbra nezůstala jediná větší posádka. Nevidíme důvod, proč by uprostřed Čech měl zůstat tak rozsáhlý vojenský prostor,“ argumentovalo vedení komory.

Zoologové a botanici z Hornického muzea v Příbrami však mají zcela opačný názor, přítomnost armády je podle nich pro ochranu živočichů a rostlin nanejvýš přínosná. Na druhé straně v místech s nejcennější přírodou, jako jsou třeba Padrťské rybníky, už dnes platí přísný ochranný režim. Po dlouhých desetiletích byla oblíbená výletní lokalita v roce 2008 znovu zpřístupněna turistům, lidé mohou o víkendech a svátcích navštěvovat i některé další okrajové části nejen brdského, ale také ostatních čtyř újezdů v Česku.

Rozloha prostoru Brdy je 260 kilometrů čtverečních. Z toho 90 procent tvoří lesní porosty, zbytek využívá armáda. Na území se nachází specializovaná dělostřelecká, tanková, protitanková a letecká střelnice. Už několik let ji využívají rovněž vojáci členských zemí NATO v rámci cvičení Létající nosorožec. Armáda dosud argumentovala tím, že zrušení některého z újezdů by si vyžádalo vysoké náklady na pyrotechnickou asanaci. To znamená podrobný průzkum dopadových ploch a likvidace nevybuchlé munice.

Po zániku cvičiště by se musela přemístit 13. dělostřelecká brigáda a její 132. dělostřelecký oddíl, které sídlí v Jincích. České dělostřelce by tak potkal podobný osud jako jejich slovenské kolegy z vojenského újezdu Javorina. Po vleklých diskuzích Slovensko tento prostor zrušilo začátkem roku.