Česko má vakcíny proti chřipce. Smlouva je ale nevýhodná

Důvod, proč vláda nevýhodnou smlouvu podepisuje, prý podle Juráskové spočívá v tom, že chtěla zajistit alespoň minimální chod státu, pokud by skutečně vypukla pandemie.

Firma prý není schopna stoprocentně garantovat termíny ani objemy dodávek, není ani ochotna nést finanční následky při výskytu vedlejších účinků. Navíc v případě sporů vyplývajících ze smlouvy se prý bude rozhodovat podle britského práva. Ministerstvu se však údajně nepodařilo získat informace z jiných zemí EU, aby zjistilo, za jakých podmínek se podepisovaly smlouvy jinde.

Firmy si diktovaly podmínky

Druhým zájemcem na dodání vakcín byla společnost Novartis (celkem vakcíny proti prasečí chřipce nabízejí pouze čtyři firmy na světě). Jednání s oběma firmami se prodlužovalo, vláda se s nimi nemohla dohodnout na přijatelných podmínkách. Podle premiéra Jana Fischera daly firmy vládě najevo, že pokud nepřijme jasné stanovisko do dnešního poledne, tak z jednání odstoupí. Pro volbu GSK nakonec rozhodlo to, že všechny vakcíny může dodávat na podzim, Novartis to prý zaručit nemohl.

Podle ministryně zdravotnictví Dany Juráskové jsou si firmy vědomy svého výhodného postavení v situaci narůstajících počtů lidí, kteří se nakazí prasečí chřipkou. Jednání tak nebylo zcela standardní. „Bylo mi písemně sděleno, že pokud nepřistoupíme na nabídku, která byla ČR v minulých týdnech předložena, tak dnešním polednem končí výrobní kapacita milionu očkovacích látek pro ČR,“ řekla ministryně.

Tisková mluvčí GSK Eva Šebestová na to reagovala s tím, že milion dávek pandemické vakcíny bylo maximum, které mohla ČR nyní získat. „Rozdělení záruk mezi stát a výrobce je standardní a odpovídá tomu, jak se podobné smlouvy zpracovávají v celé Evropě. Smlouva, kterou podepsala ČR, je totožná se smlouvou, kterou podepsalo předtím 16 jiných evropských zemí,“ uvedla s tím, že bližší podmínky smlouvy nemůže zveřejnit.

Mluvčí Novartisu Martin Klimek agentuře ČTK řekl, že rozhodnutí vlády respektují a jsou připraveni dále jednat o případných dalších dodávkách. O kapacitách je prý ale předčasné hovořit, když vakcína není registrovaná. Vláda mohla jednat ještě s firmou Baxter, která podepsala dohodu o dodávce vakcín s pěti zeměmi. Čeští zástupci s ní ale podle ministryně ani nevyjednávali, protože firma už na začátku jasně řekla, že neustoupí ze svých požadavků. U ostatních dvou firem prý byla naděje, že vláda dojde k nějakému kompromisu. Nakonec se to ale nepotvrdilo.

Původním záměrem kabinetu bylo zakoupit očkovací látky pro čtvrtinu obyvatelstva za více než miliardu korun. Nakonec se domluvil milion dávek pro půl milionu občanů, protože by je prý firma nestihla dodat včas. Navíc by hrozilo riziko nežádoucích účinků pro více lidí.

Vakcína se ještě testuje

Vakcína GSK proti pandemické chřipce se nyní testuje na devíti tisících dobrovolníků. Výsledky se očekávají podle Šebestové v září a první dodávka vakcíny v říjnu. Podle ministryně však zřejmě firma nestihne dokončit test vedlejších účinků do podzimu, registrace očkovací látky by měla být až koncem roku. Dodávky budou týdenní, očkovat se bude nejméně šest až osm týdnů. Očkováni budou zejména vybraní zdravotníci, vláda se ještě dohodne na tom, jestli se seznam očkovaných rozroste také o některé hasiče, vojáky či policisty.

Ministerstvo bude doporučovat lidem, aby se nechali naočkovat také proti běžné sezónní chřipce, která má stále závažnější charakter. Ročně jí v Česku podlehne na 2500 lidí, zejména starších a oslabených. Případů prasečí chřipky bylo zatím v Česku potvrzeno 217, nikdo nezemřel.

V Evropě bylo zatím nahlášeno téměř 41 tisíc případů nákazy virem prasečí chřipky. Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí zatím chorobě v zemích EU a okolí podlehlo 73 lidí. Jen za 24 hodin (vypočteno do čtvrtka 17:00) bylo nahlášeno 782 nových případů. Nejvíce nákaz hlásí Německo a Velká Británie. Celkem na světě zatím nemoc podle oficiálních statistik byla zjištěna u téměř 245 tisíc lidí a vyžádala si bezmála 2400 obětí.