Připomeňte si Tatru Prezident. Nástupce legendární šestsettřináctky, který zůstal osamocen | E15.cz

Připomeňte si Tatru Prezident. Nástupce legendární šestsettřináctky, který zůstal osamocen

Aleš Dragoun - Auto.cz

Tatra v 90. letech minulého věku prakticky ztratila vládní zakázky a spoléhala na export do Británie, který úplně nevyšel. Prezident Václava Krále měl být určen pro českou hlavu státu.

Reprezentační limuzína Tatra 613 potřebovala v 80. letech minulého věku nástupce doslova jako sůl. Zcela nový projekt 625 s motorem vpředu však kromě nedostatku financí definitivně pohřbily politické změny v závěru dekády. Druhou volbu představovala větší modernizace stávajícího modelu. Vždyť ten už měl včetně prototypové fáze za sebou více než dvě desetiletí kariéry.

Fojt

Nakonec se přistoupilo k levnější variantě s co největším využitím stávajících dílů včetně skeletu karoserie a střechy. „Dárcem orgánů“ se stala 613-4 Mi Long. Prototyp navrhl designér Václav Král a vznikl v dodnes existující firmě Ecorra v Lubině. Dostal název Prezident dle prvního automobilu, respektive motorového kočáru, který vyjel v roce 1897 z Kopřivnické vozovky, Tatra se tak vrátila ke kořenům.

Nejdříve se ovšem používalo jméno Fojt (starosta, rychtář, purkmistr), Zrodil se bezesporu zajímavý vůz, který zachovával charakteristické prvky šestsettřináctky, nicméně prošel značnou modernizací.

Tatra opět navyšuje výrobu a hledá až sto nových zaměstnanců

Linie nakreslil návrhář vlastně již v únoru 1990, všechno začalo na základě požadavků ministerstva hospodářství, které chtělo obnovit vozový park. Projekt 613 „New Face“ (nová tvář) byl ale uložen k ledu a spolupráci obnovil až po čtyřech letech nový ředitel závodu v Příboře (tam se 613 vyráběly) Zdeněk Michálek. Ecorru tehdy vedl bývalý kopřivnický vývojář Vítězslav Hinner.

Změny

Nejmarkantnější změnu vozu bychom našli na přídi. Prolis v jejím středu odkazoval na předválečné „žehličky“ počínaje revolučním typem 11. Zadní blatníky byly přepracovány na plně obloukovité, respektive výtvarníkův syn Jiří prosadil použití předních, „ocas“ pak hranatý, mohutnější a tolik neklesal.

Z původního návrhu z počátku 90. let zmizelo decentní křídlo a trojúhelníková boční okénka. Automobilu zůstaly moderní integrované plastové nárazníky se spoilery i zvýrazněné boční prahy. Limuzína se mohla chlubit štíhlým a dynamickým, až klínovitým vzezřením a vlastně i sportovními linkami. A hlavně lepeným čelním sklem i zadním oknem. Vignaleho design se ukázal jako nadčasový. Karoserie byla hotová v červnu 1994, vznikala převážně ručně.

Více čtěte na auto.cz >>>

 

 

 

 


Autor: Aleš Dragoun - Auto.cz
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!