Komentář Jana Bureše: Evropské rotačky a silná koruna

2. ledna 2017 • 10:40

Česku se daří. Ekonomika v roce 2016 sice zpomalila, ale stále rostla skoro dvakrát rychleji než eurozóna. S tím, jak se vede ekonomice, roste i nabídka pracovních míst, mzdy a spokojenost lidí. Platí sice, že „nejen chlebem živ je člověk“, avšak průzkumy veřejného mínění ukazují, že zlepšující se ekonomická kondice má na spokojenost lidí s vlastním životem hmatatelný dopad. 

A podle CVVM spokojenost od roku 2013 nepřetržitě stoupá. Pokud vše dobře půjde, mohl by být rok 2017 podobně dobrý a rostoucí ekonomika by pak postupně mohla připravit půdu k ukončení intervencí, jimiž centrální bankéři svazují korunu. Konec intervencí může být ústřední ekonomickou událostí příštího roku. Dost možná nakonec zastíní i parlamentní volby.

Těžko věřit, že nová vláda, ať už se posune lehce doprava nebo lehce doleva, výrazněji otočí rozpočtovým kormidlem. Naproti tomu návrat k plovoucímu kurzu koruny změní přímo a okamžitě život desetitisícům českých podniků. Česká národní banka bude chtít vypnout intervence proti koruně hlavně kvůli rostoucí inflaci.

Čtěte téma E15 o intervencích ČNB 

Česká inflace skončila v listopadu výrazně nad očekáváním centrálních bankéřů a měla by dál mířit vzhůru – dvouprocentní cíl bychom mohli zlomit již letos v březnu. Inflace roste do velké míry kvůli stabilizaci cen pohonných hmot a potravin. Ale není to jen dílo těchto takříkajíc dovezených faktorů.

Řada indikátorů ukazuje na postupně maturující hospodářský cyklus a také na sílící inflační tlaky z domácí ekonomiky. Centrální banku pozitivně překvapuje i pokles nezaměstnanosti a akcelerace mezd – ty rostou nejrychleji od roku 2009. V roce 2017 již pravděpodobně nezaměstnanost příliš klesat nebude.

Mohou ale dál bobtnat výplatní pásky a narůstat spotřeba domácností. Zdražování pracovníků, a především neschopnost firem sehnat zaměstnance by měly přirozeně hnát dopředu investiční aktivitu podniků, což dále přitopí pod inflačním kotlem.

Nákupní kolotoč: české firmy čeká rok velkých obchodů

Česká ekonomika v důsledku toho nemusí nutně zrychlit. V roce 2017 poroste hospodářství nejspíš nadále tempem okolo 2,5 procenta. Změní se ale povaha růstu a domácí inflační tlaky by měly ještě zesílit. A to do té míry, že je Česká národní banka bude chtít začít postupně chladit. Otázka zní, zda se může přihodit něco, co by tento proces zastavilo, českou ekonomiku přehodilo na jinou kolej a konec intervencí oddálilo.

Technicky vzato by intervenční exit mohlo ztížit pokračující tištění peněz v eurozóně; rotačky se do konce roku nezastaví. Nicméně čeští centrální bankéři chápou měnovou expanzi v eurozóně především jako vítaný ochranný polštář pomáhající našim hlavním obchodním partnerům.

Z pohledu ČNB jde tedy vlastně o další proinflační faktor. Jako problém by naopak ČNB vnímala cokoli, co by našim hlavním obchodním partnerům házelo klacky pod nohy. Tedy jakýkoli výraznější šok, který by srazil eurozónu do kolen. Je pravda, že v loňském roce ukázala ekonomika eurozóny obdivuhodnou odolnost.

Vláda hází firmám klacky pod nohy, říká Vladimír Dlouhý

Bez výraznějších šrámů ustála eskalaci čínských problémů, referendum o brexitu a ve finále i pád italské vlády. Nikde ale není psáno, že trpělivost byznysu a investorů s houstnoucí politickou atmosférou v eurozóně je nekonečná. Čekají nás volby v Nizozemsku, Německu, Francii a pravděpodobně i předčasné volby v Itálii, kde přechodná vláda zápasí s očistou bankovního sektoru.

Pokud nic z toho eurozónu nerozhodí, mělo by Česko zakončit rok 2017 se silnější korunou. O kolik? Nikdo neví. Podle našich odhadů by se ekonomika určitě vypořádala s kurzem až o deset procent silnějším. Takové zisky ale centrální bankéři koruně dovolí jen stěží.

Autor je hlavním ekonomem Patria Finance

Autor: Jan Bureš
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!