Konec intervencí zdražil půjčky, spekulanti dávají vale koruně | E15.cz

Konec intervencí zdražil půjčky, spekulanti dávají vale koruně

24. dubna 2017 • 07:40

Dluhopisové investory nepřesvědčil ani nejvyšší úrok za poslední dva roky.

Nejvyšší úrok za poslední dva roky musel český stát nabídnout investorům do vládních dluhopisů při své první půjčce od ukončení devizových intervencí. Ani tak se ministerstvu financí nepodařilo prodat všechny dluhopisy, které nabízelo. Zájem o český dluh poklesl poté, co ruku v ruce s uvolněním kurzu koruny polevily sázky spekulantů na budoucí posílení měny. Přestupní stanicí pro jejich peníze byly totiž státní dluhopisy.

Bezmála procento muselo ministerstvo přislíbit těm, kteří státu v polovině dubna půjčili na osm let. Vyšší úrok naposledy Česko z obdobné půjčky zaplatilo v říjnu 2014. I tak se prodala sotva polovina bondů. Nejdráže od jara 2015 vyšly státu i dubnové půjčky na dva roky a šest let. „Financování státu zdražuje, jde o návrat ke standardním podmínkám po uvolnění měny. Výnosy dluhopisů zřejmě půjdou dál nahoru v souvislosti s rostoucím přesvědčením investorů, že ČNB zvedne sazby ještě letos,“ soudí hlavní ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek.

Vidina levnější dovolené se vzdaluje, euro už stojí zase 27 korun

Česko musí letos splatit 170 miliard korun historických dluhů. „Vyšších nákladů při refinancování dluhopisů se ministerstvo financí neobává,“ uvedl mluvčí úřadu Jakub Vintrlík s tím, že stát si během prvního čtvrtletí napůjčoval do zásoby přes sto miliard korun, mnohdy za záporný úrok až jednoho procenta. „Výraznější růst úrokových výdajů lze čekat až v letech 2018 a 2019,“ připomíná hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda.

Jak intervence ovlivnily Pražskou burzu? Odpovídá její šéf Petr Koblic:

1080p 720p 480p 360p 240p
Šéf pražské burzy Petr Koblic o vlivu intervencí na pražskou burzu

Udržet náklady státu na financování na uzdě mají propříště domácí banky. Těm se totiž dosud mnohdy vyplácelo spíše uložit volné peníze na úrok 0,05 procenta u ČNB než nakupovat státní dluhopisy se záporným výnosem.

„Pokud nyní výnosy vzrostou do mírně kladných hodnot, poptávka ze strany domácích finančních institucí bude patrně dostatečně silná, aby stát neměl problém s refinancováním dluhu, přestože za mírně horších podmínek,“ dodává hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Exkluzivní záběry: podívejte se do tunelu mezi Národním muzeem a jeho Novou budovou
Dál od důvěryhodných ekonomik. Rozdíl výnosů českých a německých dluhopisů je nejvyšší za pět let
Komentář Bohumila Pečinky: Program ODS a příliš mnoho slov
Bělobrádek: V Česku není prostor pro dramatický růst minimální mzdy

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!