Michal Skořepa: Tři argumenty proti záporným úrokovým sazbám

26. ledna 2017 • 12:04

V posledních týdnech opět ožila debata o tom, jestli ČNB – ve snaze odradit spekulanty od dalších nákupů korun – zavede záporné úrokové sazby. Výhoda snížení úrokových sazeb pod nulu připadá v úvahu asi jen jedna: skutečně by se mohla snížit přitažlivost koruny jakožto cíle spekulantů na její letošní posílení. 

Veškeré koruny, které ČNB přes intervence vytvoří, se totiž přes české banky obloukem vracejí zpátky do trezorů ČNB. Takže pokud české banky budou inkasovat nižší (třeba i záporné) úroky od ČNB, můžeme očekávat, že v podobném rozsahu tyto banky sníží i úrok, který budou za přísun nových korun, tedy za vklady, nabízet svým klientům. 

Nicméně v tomto okamžiku je potřeba začít počítat. Čím kratší dobu před očekávaným koncem intervencí spekulant přijde, tím hlouběji v záporu by musela být úroková sazba, aby jej od nákupu odradila. Například šikovný „last minute“ spekulant, který očekává do týdne dvouprocentní posílení koruny, se vlastně těší na královský výnos, který po přepočtu na rok dělá řádově sto procent.

Zeman očekává konec intervencí v polovině roku

Žádná centrální banka světa své základní sazby zatím nepustila pod minus 1,5 procenta, natož na minus 100 procent. Nelze vyloučit, že za takových okolností by se některým spekulantům vyplatilo žádat po ČNB koruny v hotovosti a držet je očekávaných několik dnů nebo týdnů někde v dobře střeženém sejfu.

Bylo by pak skutečně zajímavé sledovat, a to nejen pro odbornou veřejnost, zda přijde chvíle, kdy českým centrálním bankéřům dojdou ve skladech bankovky, případně pozorovat, kde všude po republice začínají být k vidění budovy obklíčené dnem i nocí velkou spoustou hlídačů.

Budiž, tento scénář je možná přece jen příliš hollywoodský, nicméně i bez něj mají záporné sazby kromě zmíněné výhody (odrazení) také některé nevýhody. Zaprvé zavedením záporných sazeb by sama centrální banka zpochybnila svá dřívější prohlášení, že na straně prodeje korun a nákupu deviz nemá žádný limit a že ji případné budoucí ztráty z držby tak obrovských devizových rezerv nijak, ale opravdu nijak netrápí.


Vše o úrokových sazbách čtěte zde >>>


Zadruhé pokud banky nebudou schopny nebo ochotny přenést ďábelsky záporné sazby v plném rozsahu na klienty, hospodaření finančních domů tím výrazně utrpí. Kdyby ČNB uplatnila – třeba i jen na několik měsíců – záporné sazby na veškerou likviditu, kterou u ní banky drží, propad výnosů bankovního sektoru by byl v řádu desítek miliard korun. Některé banky by dokonce mohly skončit natvrdo ve ztrátě.

Dopady na vnímanou, nebo dokonce skutečnou stabilitu českého bankovního sektoru, a tedy i na renomé jeho regulátora by mohly být poměrně citelné. Lze proto předpokládat, že pokud by ČNB vůbec k záporným sazbám přikročila, téměř jistě by se to týkalo jen spekulativní pěny nahromaděné na účtech bank u ČNB v poslední době.  

Jaroslav Kubera: Negativní úrokové sazby způsobí třetí světovou válku

Zatřetí vyhlášením záporných sazeb jako by ČNB zacinkala na zvonek označující vjezd do závěrečného kola: „Cink. Naše devizové rezervy jsou už tak velké, že jsme nuceni zavést záporné úrokové sazby, náš kurzový závazek bychom tudíž chtěli ukončit skutečně co nejdřív.“

Ale právě tento vjezd do finiše je něco, co by ČNB rozhodně neměla ani naznačovat: pro výše zmíněné last minute spekulanty by to byla pochoutka přímo neodolatelná. Sečteno a podtrženo, v rámci snahy českých centrálních bankéřů o pokud možno elegantní vystoupení z kurzového závazku se záporné sazby jeví jako nástroj poměrně nevhodný.

Autor: Michal Skořepa
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!