Intervence ČNB: Vláda hází firmám klacky pod nohy, říká Vladimír Dlouhý | E15.cz

Vláda hází firmám klacky pod nohy, říká Vladimír Dlouhý

2. ledna 2017 • 08:34

Už čtyři roky drží ČNB na uzdě korunu a pomáhá výkonu české ekonomiky. Ta v uplynulém roce rostla téměř tříprocentním tempem. Firmy cítí, že hospodářství šlape, mají dost zakázek i optimismu do budoucna. „Podmínky pro podnikání se ale zhoršují. Vláda se navíc už teď – před volbami – snaží působit na své voliče,“ je přesvědčen šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Podniky jsou tedy s právě skončeným rokem spokojené?

Vnímají rok 2016 dobře. I když se to nedá srovnávat s rokem 2015, protože to byl jednorázový rok s nadprůměrným růstem. Podnikatelé cítí, že ekonomika šlape, mají zakázky, optimistická očekávání, ale v oblasti administrativy, regulace, přehlednosti zákonů to vidí velmi problematicky.

Se značným znepokojením konstatujeme, že vláda, především ta sociálnědemokratická část, chystá opatření, která podmínky pro podnikatele vysloveně zhoršují. A některá už dokonce prosadila. Vláda podnikům hází klacky pod nohy.

Říkáte sociálnědemokratická část vlády. ANO a lidovci na to vliv nemají?

Ministr Babiš se asi před týdnem vyhranil proti tomu, že ČSSD otáčí ekonomickou politiku hodně proti zájmu podnikatelů. Zřejmě je v tom tedy ve vládě nějaký nesoulad. ČSSD vždy měla v hledáčku spíše zájmy zaměstnanců. Čili je logické, že před volbami se snaží působit na svůj elektorát.

Češi letos zbohatnou. Po konci intervencí koruna posílí až o šest procent

Ať je to zvyšováním minimální mzdy, ať je to přitvrzováním ochrany zaměstnanců. Anebo například připouštěním tlaku na růst mezd. ANO se snaží od toho trochu distancovat, alespoň co vím, jaký chystají předvolební program. Do jaké míry i ANO podlehne předvolebnímu napětí, uvidíme.

Z dílny ministra Babiše, a tedy ANO, je zákon o EET, který většina drobných podnikatelů nevítá a vy jste se o něm také nevyjadřoval s nadšením. Nebo se váš postoj změnil?

Obecně to podporujeme, ale nelíbí se nám atmosféra okolo. Komora má 15 tisíc členů, kteří by mě možná i odvolali, kdybych se neozval. Ministerstvo nebylo ochotno přijmout jakoukoli kritiku. Vadily nám způsoby provedení, náhlé výjimky a změny.

Zlobila mě nevyjasněnost souvisejících věcí, třeba se sdílenou ekonomikou, příkladem je Airbnb a další. Ale EET teď máme, ono si to nějak sedne. Neviděl jsem, že by všechny hospody krachovaly. Drobný živnostník je dostatečně chytrý, aby věděl, že se prostě bude potýkat s další administrativou.

Když odhlédneme od jednotlivců, jaké bylo prostředí, v němž podnikají?

Makroekonomický pohled je dobrý: růst se možná přiblíží ke třem procentům, máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě, což ale vyvolává napětí na trhu práce. Zásadní je nízký dluh, i když se o tom nemluví a lidé to nepovažují za nic pozitivního. Ovšem pouze do okamžiku, kdy na tom je nějaká země jako Řecko.

Čtěte téma E15 o intervencích ČNB

Budeme mít zřejmě přebytkový rozpočet, máme pod kontrolou finančně-obchodní vztahy se zahraničím. Samozřejmě Franta, když za ním přijdete do hospody na vesnici a řeknete mu, že se máme dobře, protože máme nízký dluh, vám akorát poví, že toho se nenají a že v peněžence má pořád stejně a chtěl by si života užívat víc.

Vztahy se zahraničím máme pod kontrolou, ale český vývoz směřuje téměř z 85 procent do EU. To může být stále větším rizikem.

Pod makroekonomickým pohledem jsou vždy různá rizika. Máme nejnižší nezaměstnanost, ale podnikatelé si stěžují na nedostatek lidí. Jsme závislí nejen na EU, ale dokonce na jedné zemi – ze třiceti procent na Německu. Nedej bože, aby tamní ekonomika výrazně zpomalila. Rizik je ale více včetně těch předvolebních klacků pod nohy.

Evropská komise odhaduje růst české ekonomiky v roce 2016 na 2,2 procenta, ministerstvo financí asi na 2,6 procenta. Jak to vidíte vy?

Finance měly nejpesimističtější odhad, aby se mohlo říkat, že se dobře vybírají daně. Protože růst je vyšší, tak se vybere víc. My jsme byli nejoptimističtější, říkali jsme tři procenta. Ta to nebudou, ale bude to těsně pod tři.

Je to už vrchol cyklu, po němž následuje pád?

Není. Samozřejmě jsme ekonomika procházející cyklem, na cenách nemovitostí vidíme kulminaci hlavně ve velkých městech. Ale nemyslím si, že to musí být vrchol cyklu z hlediska celkového HDP. Jde o to, abychom i v rámci cyklu šli po rostoucí trajektorii.

Aby průměrné růsty za několik let – bez ohledu na to, že občas budou vyšší a občas nižší – byly v průměru vyšší než růst Německa, Skandinávie či Beneluxu. To se sice děje, ale netransformuje se to tolik do růstu reálných mezd. HDP roste rychleji než například v Německu, ale lidé obzvlášť v posledních letech mají pocit, že mají v peněžence pořád zhruba stejně. Hrozně zapomínají, že mají mnohem víc, než měli na konci komunismu v 1989.

Budou argumentovat, že náklady na život a výdaje jsou také úplně jinde.

Bezesporu. Vím, že lidé jsou často na hraně, nemají úspory. Ale spotřební koš je úplně jinde. Počítač, mobil, dovolená u moře, i když třeba jen jednou za dva roky a levná, nějaké oblečení. Máme se mnohem líp. Přál bych si dvě věci: ekonomické přibližování k západním zemím Evropy, a aby s tím šel rychleji růst reálných mezd. Abychom uzavírali mezeru nejenom v ekonomice, ale i v životní úrovni a kupní síle.

Rostla by ekonomika takhle dobře, kdyby ČNB nedržela korunu?

Ne, protože jsme hodně taženi exportem. Kurzový závazek měl hodně proexportní efekt, ekonomiku hodně nastartoval. Širší souvislosti jsou složitější. Týkají se měnové politiky centrální banky, a nejen české, v období, kdy je téměř deflace. Většina centrálních bank kromě Fedu provádí inflační cílování. Určí si inflaci, o které si myslí, že je zdravá pro ekonomiku, nezaměstnanost a růst, a snaží se na ni aplikovat měnovou politiku.

Když jsou základní úrokové sazby na nule, nemůže si ale malá centrální banka malé ČR dovolit kvantitativní uvolňování typu ECB anebo Fed. Tak jaký měla jiný nástroj než kurz? V logice inflačního cílování to bylo správně, v logice krátkodobého stimulu pro ekonomiku, což jsme v roce 2013 po recesi potřebovali, to bylo také správné.

Bez zásahu to tedy nešlo?

Je pravda, že podle některých hlasů to ekonomiku trošku rozmazlilo. Nebyl tlak, aby firmy ještě tvrději restrukturalizovaly své výroby, tvrději propouštěly a osekávaly náklady a současně zvyšovaly produktivitu a konkurenceschopnost. Ale představte si, co by pak dělaly třeba odbory. Vždy jsem politiku ČNB bránil a budu ji bránit i teď. Je otázka, jak zvládne exit. Aby kurz jednorázově neskočil třeba na 25,50, to by byl šok. I když myslím, že drtivá většina exportérů, kteří se nezajistili předtím, než intervence přišly, už nějaká opatření přijala. A jestli ne, jejich chyba.

Proč by se zajišťovali teď během intervencí? Teď to nepotřebovali…

To ano, ale vědí, že ten exit přijde. Přesto by nebylo dobré, aby ČNB připustila skokovou apreciaci.

Nákupní kolotoč: české firmy čeká rok velkých obchodů

Skok na 25,50 nechcete. Máte „ideální“ pásmo, kde by se kurz měl pohybovat po exitu?

Zpočátku asi bude nějaké to přestřelení, pár spekulantů na tom vydělá a pár prodělá. Přál bych si postupnou apreciaci, neumím ale říct, kolika procenty. Reálný směnný kurz by měl postupně posilovat tak, aby to odpovídalo produktivitě práce.

Exit se předpokládá v půlce roku, kdy by měla inflace dosáhnout dvou procent. V posledních měsících ceny zrychlily růst, vidíte tedy rychlejší možnost exitu?

Nevidím, ale nemůžeme to předjímat. Můj poradce Petr Zahradník už varoval, aby inflace nevyskočila příliš nad dvě procenta a aby ČNB nemusela svou politiku nakonec přitvrzovat. Nepřál bych si to. Není dobré, když je nejdřív dlouho deflace a pak najednou silný růst cen. Rád bych, aby se to stabilizovalo kolem dvou procent.

Chodí si už teď stěžovat exportéři, že po intervencích se jim život zhorší?

Ne. Že o tom přemýšlejí, je evidentní. Ale že by se někdo vysloveně bál, to ne. V prosinci roku 2012 ČNB v prohlášení jasně naznačila, co chystá. Bylo to varování, že dřív nebo později ČNB kurzový závazek použije, že už jí nezbývá nic jiného.

Každý střední podnik s finančním ředitelem to musí sledovat. Dnes by tedy všechny podniky měly sledovat konání centrální banky a myslím, že to dělají. Možná že s exitem klesne podíl vývozu do EU. To ale chceme. A možná bude exit další věcí, která nás donutí být na ostatních trzích ještě agresivnější.

Jaký rok čeká cestovní kanceláře nebo developery poté, až se uvolní koruna? Zahýbá to trhem?

Cestovek se to dotkne víc. Developeři zažívají hlavně ve velkých městech horní část cyklu, moc jim to neublíží. Cestovky možná budou muset hýbat s cenami. Ale myslím, že ten dopad bude rok dva. Vždy, když v ekonomice uděláte významnější opatření, to někomu prospěje a někomu ne. Ale jako problém to nevnímám.

Vnímáte to tak, že se pročistí trh?

To je argument odpůrců kurzového závazku, kteří říkají, že toto mohlo probíhat postupně. Že slabší mohli odpadávat. Teď se obávají, že slabší odpadnou jednorázově. Ale tak strašné to nebude.

Souvisejí s tím i úrokové sazby. Jsme na nule, v některých případech na záporu. Jakou budoucí výši úroků jsou ekonomika a lidé, kteří si teď nabrali úvěry, schopni unést, aby to nevedlo k nezvládnutým splátkám, bankrotům, což pak negativně ovlivní ekonomiku?

Je to jedno z rizik pozitivního vývoje. Nejsem příznivcem záporných úrokových měr. I někteří členové bankovní rady – jestli se nemýlím – říkali, že kdyby to bylo před exitem potřeba, jsou schopni se krátkodobě uchýlit k politice záporných měr. Mně se to nelíbí, já bych to vydržel.

Zprávy z ekonomiky najdete zde >>>

Myslím, že ekonomika by byla schopna to ustát, nastartovat se a vygenerovat vyšší inflaci. Nejsem rád, že jsou úroky tam, kde jsou. Chci věřit, že inflace se bude postupně vracet ke dvěma procentům, že se povede exit, že se ekonomika bude stabilizovat a úroky se budou vracet někam k normálu.

Jinak ale souhlasím a také to považuji za riziko. U lidí může růst úroků vést samozřejmě i ke změně spotřebitelského chování, protože svůj dluh a půjčky budou vnímat úplně jinou optikou. Budou mít pocit, že je vše vyjde ještě dráž. Že nemohou tolik utrácet. To by pak mělo na ekonomiku negativní vliv.

Ekonomiku teď táhnou spotřebitelé víc než investice. Předloni byl extrémní investiční rok, velké peníze přitekly z evropských fondů, růst roku 2016 tedy není zdravý?

Příjmy z EU vyschly, nicméně počkejme, jak bude vypadat celý rok. I investiční aktivita má cykly během roku. Ale jinak jsou investice důležité, hlavně tam, kde je ekonomika dlouhodobě potřebuje: do aplikace vědy a výzkumu. Když to řeknu lidově, abychom v reálu výrobky prodávali dráž, protože jejich reálná hodnota se zvýší tím, že bude vyšší reálná přidaná hodnota.

Existuje vůbec cesta, aby se ČR nebrala jako montovna?

Nemám rád slovo montovna. Zaplaťbůh tu máme fabriku jako Hyundai, Korejci tu stavějí Nexen. Jde o to, aby se investovalo i do lidí, učňů, do výzkumu a vývoje, abychom tu měli aplikace vědeckých poznatků. Jsem rád, že vláda sebrala odvahu a podepsala dohodu s GE o dlouhodobém projektu výroby letadel, i když tam třeba byla nějaká finanční pobídka a může to být s nějakým otazníkem.

Constantin Kinský: Česko už dávno není evropská montovna

Tohle už nebude jen součástka, co se tu bude montovat, v Česku bude i velká část výzkumu a aplikace vědeckovýzkumných poznatků. Takové investice potřebujeme. Pak budeme mnohem méně montovnou a i lidé budou muset být vzdělanější, kvalita ekonomiky půjde nahoru, reálná produktivita a konkurenceschopnost porostou a pak porostou i ty mzdy.

Je v jednání nějaká podobná investice, jako byla GE?

Neptáte se na správném místě. Ale já o žádné takové velké nevím. A to není dobře.

Jste ve vedení Hospodářské komory od roku 2014, volen jste na tři roky. Letošní rok bude tedy pro vás znovu volební?

Ano, budu znovu kandidovat na prezidenta komory.

Budete shánět podpisy i na volbu českého prezidenta?

O této možnosti příliš neuvažuji.

Proč?

Moc o tom nemluvím, ale prostě o tom příliš neuvažuji.

Vidíte protikandidáta pro Miloše Zemana? Tedy člověka schopného ho porazit?

Miloše Zemana může nejvíc ohrozit sám Miloš Zeman.

Zeman umí dobře pracovat se svými voliči. Existuje reálná šance, že by volbu nevyhrál?

Rozhovorům na toto téma se vyhýbám, jsem prezidentem komory a členové si přejí vyrovnané vztahy i s Hradem. Mám odlišné názory, jak by se měl prezident země chovat, jaké názory by měl zastávat v oblasti zahraniční politiky, to je zjevné. Ale Miloš Zeman je politická osobnost, to mu ani jeho odpůrci nemohou upřít.

Rozcházíte se i v názorech na ekonomickou orientaci země na Rusko a Čínu?

Ano. Sice jsem vítal otevření obchodních vztahů s Čínou, ale Miloš Zeman tyhle věci dělá zemanovsky, až do extrému. Vůči Číně zastáváme až příliš vstřícné stanovisko, ale efekty pro českou ekonomiku nejsou zjevné.

Vše o CEFC čtěte zde >>>

Co se týká Ruska, jsem proti sankcím, protože myslím, že se míjejí účinkem. Ale to neznamená, že bych Rusko nevnímal jako silného soupeře. Zároveň si ale myslím, že my – tedy Západ – jsme prvních dvacet let po revoluci zacházeli s Ruskem hloupě.

Podívejme se na čínské peníze. Sedíme ve Florentinu, posledním velkém nákupu CEFC. Jsou to podle vás spíš PR aktivity než reálné investice?

Třeba ŽĎAS není PR věc, ale je otázka, co s ním bude dál.

Ale v podobné formě, do výroby, investovali Číňané pouze do ŽĎAS a do Lobkowicze.

Ano, jinak to bylo pár domů, Slavia. Ale abychom byli spravedliví, vidím další Číňany, další skupiny, které mohou uvažovat jinak. To je ale vše, co zatím mohu říct.

Buďte konkrétnější…

Nemohu. Zatím tu nejsou, ale zajímají se.

Kdybyste neuspěl při volbě do čela Hospodářské komory, zvažoval byste jiný návrat do politiky?

Ne. Funkce prezidenta komory není úplně špatná. Jsme významnou institucí, a i když je to někdy sysifovská práce, baví mě to. Vždy mě zajímala makroekonomika, byl jsem ministr, měl vazby na hospodářskou politiku, ale za sebou měl stranu. Tady mám výhodnou pozici: mohu se vyjadřovat k hospodářské politice, politici si nedovolí komoru neslyšet, ale já třeba nemusím chodit do sněmovny.

Takže když to nevyjde, zůstanete u Goldman Sachs?

Stále pro ně pracuji, jsem také členem mezinárodní poradenské skupiny u Rolls-Royce a pracuji v jedné indické firmě stavějící elektrárny v Indii. To poslední opravdu není jednoduchý byznys, je s tím hodně starostí, protože není snadné tam podnikat, i když je to rychle rostoucí ekonomika.

Vladimír Dlouhý (64)
Absolvent VŠE v Praze získal postgraduál na UK, studoval také na Katolické univerzitě v belgické Lovani. Byl členem KSČ (vystoupil z ní v roce 1989), místopředsedou ODA a po revoluci ministrem hospodářství ČSFR. V letech 1992 až 1997 byl ministrem průmyslu a obchodu. Po odchodu z politiky se věnoval poradenské a pedagogické činnosti, pracuje pro Goldman Sachs a od roku 2014 je prezidentem Hospodářské komory ČR.

Analýza: Škoda Auto je perla k nezastavení, její vzestup ještě umocní Kodiaq

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!