Krize zničila motivaci zaměstnanců. Dělají jen to, co musejí

Zaměstnanci v Česku zastanou právě tolik práce, kolik je nezbytně nutné, aby o své místo nepřišli. Jejich chuť angažovat se v oblastech, které jim nepřinesou osobní užitek, se v posledních pěti letech ještě snížila. Od vypuknutí ekonomické krize jich navíc stále více nesdílí firemní hodnoty.

ilustrační foto (Profimedia.cz)
29.10.2013 7:00   |  

Tvrdí to alespoň projekt Balance Management, který v uplynulých pěti letech vedla společnost Engage Hill. Podle ní zaměstnanci dělají přes sedmdesát procent činností a rozhodnutí pro vlastní prospěch.

„Lidé potřebují něco znamenat, proto velmi citlivě vnímají, když jsou jen číslem na seznamu lidských zdrojů plnících obchodní cíle. Pokud lidé nenaleznou ocenění a zájem v práci, zcela přirozeně je hledají jinde,“ vysvětluje autor analýzy Filip Brodan, ředitel Engage Hill.

Více práce s méně lidmi

Nárůst konkurence v průběhu krize a vysoké nároky zákazníků jsou faktory, které vedení firem donutily k reorganizaci, aby zaměstnanci efektivněji udělali více práce – a to mnohdy ve stejném, nebo dokonce menším personálním obsazení.

„Na každého je kladeno mnohem více požadavků, lidé jsou pod tlakem a ve stresu, což je pro jednotlivce dlouhodobě neudržitelné. S tím souvisí častější výskyt syndromu vyhoření a ztráta pracovní angažovanosti,“ upozorňuje marketingový manažer ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Trend potvrzuje analytik Jobs.cz Tomáš Ervín Dombrovský: „Zaměstnanci mají tendenci dělat něco navíc, z čeho jim neplyne okamžitý benefit, většinou jen když jsou dobře motivováni. Nemusí to být jen přímá finanční motivace, ale také atmosféra ve firmě.“

Firemní kultura je přitom velice důležitá a nemusí rozhodovat jen ekonomická situace. Rozhodují i zaměstnancovy vyhlídky do budoucnosti či vnímání přínosu osobního rozvoje pro případný posun jak v kariéře, tak v životě.

Každý na vlastní triko

Nespokojení zaměstnanci mají podle Engage Hill sklon „prosazovat si svou“ bez respektování cílů a hodnot organizace, kde pracují. Řada týmů pak vypadá spíše jako skupina jednotlivců, kteří pracují na stejném místě, ale v podstatě jsou ve firmě každý sám za sebe a místo spolupráce spíše soupeří. Zvýšená interní soupeřivost se tak negativně podepisuje na výkonu firmy.

V důsledku změny postojů zaměstnanců tak podle Engage Hill přestávají platit osvědčené způsoby řízení a vedení lidí. Role manažera se prý posouvá více do role tvůrce a komunikátora společných hodnot a cílů než zadavatele a kontrolora úkolů.

„Manažeři již nemají prostor dávat za každý úkol navíc příplatky a bonusy,“ uzavřel Halbrštát z ManpowerGroup. Firmy prý budou muset přehodnotit pracovní postupy a strukturu pracovních sil a zajistit, aby měly to nejlepší prostředí pro podnícení kreativity, inovace, empatie a intelektuální zvědavosti, která je v každém člověku.


Čtěte také:

Boření mýtů: kvůli práci by se přestěhovala většina Čechů

České firmy stále více hledají zaměstnance přes sociální sítě

Udejte svého zaměstnavatele. Lovci pirátů slibují na odměnách desetitisíce

Autor: Marek Schwarzmann

Komentáře

Čtěte také

Maďarsko chce na hranici se Srbskem postavit „masivnější obranný systém“

Maďarsko chce na hranici se Srbskem postavit „masivnější obranný systém“

Maďarsko chce vybudovat druhý plot podél své hranice se Srbskem. Podle oznámil to maďarský premiér Viktor Orbán. Předpokládá, že druhá bariéra pomůže posílit obranu před možným… více

Mobilní web