Petr Hýl: Školy, stejně jako jiné úspěšné organizace a firmy, stojí výhradně na lidech

* E15: Už sedm let vedete společnost, která poskytuje metodickou podporu českým i slovenským školám a internímu vzdělávání ve firmách. Jak je toto podporováno z EU?

Hlavním zdrojem prostředků jsou Strukturální fondy EU, z nichž jsou jen na podporu vzdělávání pro období 2007 až 2013 alokovány více než dvě miliardy eur. Další miliony eur mohou školy čerpat na mezinárodní spolupráci škol a zahraniční stáže v evropském programu celoživotního učení. Na tyto peníze však dosáhnou jen některé školy. Pozitivní změnou může být nový projekt ministerstva školství EU peníze školám, v němž bude rozděleno 4,5 miliardy korun všem mimopražským základním školám. Čtyři tisíce základních škol tak získají prostředky na vybavení učebními pomůckami, modernizaci výuky a další vzdělávání pedagogických pracovníků.

* E15: Jak s těmito penězi podle vašich informací školy nakládají?

Evropské peníze jsou používány hlavně k suplování nízkých mezd, často pod zástěrkou tvorby pracovních materiálů pro žáky a podobně. To je zcela špatně, protože tím nedochází ke zkvalitnění výuky. Navíc, jakmile za pár let přestanou evropské peníze do škol téci, zaznamená české školství silný náraz na realitu neefektivního financování.

* E15: Co české školy potřebují, aby jejich výuka odpovídala evropskému standardu?

Žádný evropský standard neexistuje. Kvalita jednotlivých škol i škol obecně se v rámci Evropy poměrně hodně liší. Myslím si však, že příkladem by nám měly být země se špičkovými vzdělávacími systémy, jako jsou Finsko, Singapur či Jižní Korea. České školy potřebují především kvalitní učitelky a učitele. Moderní výpočetní technika či nové učebnice toho žáky více nenaučí, protože to jsou jen podpůrné nástroje.

* E15: Je to problém jen našich škol?

Jako firma působíme v Česku a na Slovensku. Osobně v rámci dalších aktivit hodně cestuji a setkávám se na konferencích, seminářích a podobných akcích s různými lidmi, takže mám představu, jaké problémy řeší poskytovatelé vzdělávání v Praze, Paříži či Pekingu. Obecně můžu říci, že najít cesty, jak zefektivnit vzdělávání, je aktuální výzva všude. Výhodou tohoto stavu je, že se můžeme inspirovat úspěchy i neúspěchy v zahraničí. Například v Británii před časem plošně vybavili školy interaktivními tabulemi, aby následně zjistili, že tato investice se do zlepšení výsledků žáků vůbec nepromítla. Chyběla totiž propracovaná metodická podpora.

* E15: Vidíte něco pozitivního na českém vzdělávacím systému?

Ano. Stále na školách pracuje hodně dobrých učitelek a učitelů, kteří se přes všechnu hloupou, zbytečnou a unavující administrativu snaží učit, co nejlépe dovedou. Neodradí je ani rodiče, kteří o pedagogice nic nevědí, své děti nezvládají, odkládají děti do školy jako do čistírny a učitele opovržlivě kritizují. Na mnoha školách navíc vedení vyučujícím místo odstraňování překážek hází klacky pod nohy. Přitom pracovat s 30 dětmi ve třídě a dosahovat s nimi pedagogických výsledků není vůbec jednoduché. Takové učitele obdivuji.

* E15: Jak moc se daří v naší zemi celoživotnímu a firemnímu vzdělávání, jaká jsou úskalí?

Celoživotní vzdělávání silně doplácí na to, že v lidech převládá představa, že vzdělání je zadarmo. Nejsou proto ochotni vynakládat vlastní peníze a investovat do profesního rozvoje. Věřím, že zavedení školného na vysokých školách, které musí dříve či později přijít, začne tento nedostatek narovnávat. Na druhé straně firmy si dnes již uvědomují, že investice do rozvoje zaměstnanců se vyplácí. Je však třeba zajistit, aby vzdělávací programy měly efekt na práci zaměstnanců, aby školení nebylo jen plácnutí do vody. Naše firma vidí chytrou cestu v budování interních lektorských týmů, které perfektně znají obor činnosti, samotnou firmu i vhodné pedagogické metody.

* E15: Kde jsou v rámci výuky nejpatrnější problémy?

Na základních školách, protože ty jako první musejí reagovat na porevoluční vývoj ve společnosti a v přístupu k informačním technologiím. Děti nemají přirozený respekt k učitelům, podobně jako většina české společnosti, a škola pro ně přestává být zdrojem informací (je někde na pátém místě). Reagovat na tento vývoj musejí pedagogové změnou přístupu a vyučovacích metod, což je obtížný proces. Naše společnost se snaží s touto změnou pomáhat, poskytovat metodickou podporu různými kanály, třeba konferencí Inovace ve výuce, která se uskuteční v polovině března. Je logickým vyústěním našich metodických školení, seminářů a dalších aktivit, kdy nabízíme učitelkám a učitelům nové a inovativní metody, jak zlepšit jejich vyučovací hodiny, přiblížit je potřebám dnešních dětí a dnešní doby.

Petr Hýl (26)

Zlínský rodák a podnikatel studoval na desítce univerzit na třech kontinentech. Před sedmi lety založil vlastní vzdělávací společnost HYL, která poskytuje metodickou podporu českým i slovenským školám a internímu vzdělávání ve firmách. Aktuálně se věnuje především projektům ve východní Asii.

Autorka je je PR konzultantka společnosti Peladia Communication