Počet rekvalifikací roste, jejich kvalita naopak klesá

V průmyslu pak chybějí svářeči a další dělnické profese. „Jen v únoru jsme poslali na kurzy 350 lidí. Dříve jich přitom bylo běžně o sedmdesát až sto méně,“ říká Libor Buganský z ostravského úřadu práce. Větší zájem hlásí i Brno, Karlovy Vary a obecně místa s vyšší mírou nezaměstnanosti.

Rekvalifikační kurzy provozují firmy, které mají možnost získat veřejné zakázky ve výběrových řízeních jednotlivých úřadů práce. Na trhu s kurzy je však přetlak. „Konkurence je obrovská a tlačí ceny kurzů dolů,“ říká Ivana Ondráková z brněnského úřadu práce. A její slova potvrzují i zástupci firem. „Zakázky na rekvalifikační kurzy nám klesly o polovinu,“ hlásí Zdeňka Lysová ze Střediska vzdělávání. „Získáme v průměru jednu zakázku z dvaceti,“ potvrzují tvrdou konkurenci i zástupci Domu techniky Ostrava. Jiná situace je v Praze, kde firmy rekvalifikační kurzy úplně ruší, protože o ně není zájem. „Zrušili jsme kurz účetnictví a zrušíme i další,“ říká Dana Růžičková z firmy Vox.

Ministerstvo práce uvolňuje od ledna 2008 na rekvalifikace téměř miliardu korun z evropského sociálního fondu. A boj o miliony nutí firmy, aby zlevňovaly. Jak upozorňují úřady práce, mnohdy je to na úkor kvality. „Firmy často nemají zajištěné kvalitní lektory a počet odučených hodin nutných k zvládnutí oboru je nedostatečný,“ říká Ondráčková. Martina Klánová z karlovarského úřadu práce dodává, že vítězné firmy mají problém i s technickým vybavením kurzů. „Často řešíme nevyhovující materiální podmínky a snažíme se je ve spolupráci s firmami změnit,“ říká Klánová.

Rekvalifikační kurzy by měly zlepšit postavení lidí na trhu práce. Podle statistik si dnes najde práci do dvanácti měsíců od rekvalifikace každý druhý člověk s rozšířenou kvalifikací.