To snad není možné, tady se nemluví spisovně

Zadejte však „speak written English“ a budete mít jen asi šest tisíc odkazů, z nichž většina se zabývá tím, že mluvit „spisovnou angličtinou“ je nesmysl. Vítejte v teritoriu, jež by se dalo charakterizovat jako asi vůbec největší nepochopení angličtiny, ke kterému v této zemi dochází.

V češtině totiž existuje protikladné chápání pojmů „spisovná“ a „hovorová / nespisovná“ čeština. Jenže v angličtině nic podobného není. Mluvit česky spisovně v sobě nese formálnost, správnost a vzdělanost; mluvit hovorově naznačuje spíše opak a často je to nesprávně zevšeobecňováno jako „slang“. Takové rozdělení v angličtině neexistuje. Mluvená angličtina není neformální, není to slang, není „nevzdělaná“; a i mluvená angličtina se dá použít ve formálním styku.

Proč o tom mluvím jako o problému? Protože spousta z vás se snaží uplatňovat rozlišení „spisovná“ a „nespisovná“ u angličtiny, zřejmě pod vlivem dojmu, že mluvit anglicky spisovně zní líp. Domníváte se, že všechny anglické zkrácené formy (can’t, won’t, ‘ll, he’s…) musejí být podřadné, neformální, špatné. Ale nejsou. Jen se drží prastarých pravidel výslovnosti, která dělají angličtinu takovým jazykem, jakým je. A proč je tohle problém? Protože většina z vás, dokud budete mít obavy z hovorové angličtiny, se ten jazyk nikdy nenaučíte pořádně.

Maličkost k zamyšlení: Barack Obama, bývalý univerzitní profesor, nyní prezident a prototyp vzdělaného řečníka (obzvláště ve srovnání se svým předchůdcem v úřadu), používá dnes a denně „gonna“ pro vyjádření budoucnosti. A nikdo v anglicky mluvícím světě si nemyslí, že používá slang. Vážně nikdo.

Podněty a názory neváhejte zasílat na anglictina@e15.cz.